ČSFSR- Československo?

Text dotazu

Dobrý den,
mám na Vás poměrně zajímavý dotaz: V zápisu do předmětu historie se u nás vyskytl pojem ČSFSR"- Československá federativní socialistická republika. Při diskuzi s vyučujícím jsem namítl, že se vyskytoval název ČSSR, následně ČSFR. Vyučující mi ale tvrdil, že je název správně. Trochu jsem pátral a na Wikipedii jsem objevil článek o Čs. trojfederaci, který ale, pokud sprácně chápu, neby nikdy realizován.
Mohli byste mi tento pojem prosím objasnit?
Děkuji.

Odpověď

Dobrý den,

 

pojem trojfederace se objevil v souvislosti se státoprávním uspořádáním při "Pražském jaru" v roce 1968, kdy nejprve Slováci žádali o rovnoprávné uzemní i správní uspořádání s Čechy prostřednictvím federace, ale také obyvatelé Moravy a Slezka. Část Moravanů se totiž považuje za svébytný národ odlišný od Čechů, větší část z nich má dvojí vědomí, jedno čistě nacionální, které je české, a druhé teritoriální, zemské. Totiž moravské.

Zrušení zemského zřízení, které KSČ připravovala ještě před únorem 1948, bylo provedeno v roce 1949, chápala vždy velká část Moravanů jako křivdu. Snaha po odčinění této křivdy se projevila i v renesanci moravského hnutí v roce 1968. Jejím výrazem se stala  Společnost pro Moravu  a Slezsko  Boleslava Bárty. Do hnutí za rehabilitaci Moravy se zapojil Jihomoravský krajský národní výbor, podporovaný Jihomoravským KV KSČ.

V souvislosti s projednáváním návrhů na nové uspořádání při zasedání vlády (na vládním zámku v Kolodějích u Prahy) byl přednesen návrh poslanců a odborníků na trojfederaci, který získal masovou podporu moravského obyvatelstva.

Trojfederaci, resp. spolkové uspořádání založené na územním principu propagoval zejména Vladimír Kubeš, který vypracoval již v roce 1947 pro národně-socialistickou stranu návrh ústavy počítající se zemským zřízením.

Myšlenka trojfederace se stala předmětem rozsáhlé petiční akce Společnosti pro Moravu a Slezsko, která měla poměrně velký ohlas :

"Konkrétně to znamená, že vznášíme požadavek, aby v rámci  České republiky měla Morava a Slezsko, samosprávní postavení právě tak, aby moravské záležitosti, které patří do svébytné specifiky našeho regionu, byly spravovány volenými moravskými orgány, nikoliv expoziturami pražských ministerstev".

Všechny tyto pokusy však zůstaly - především pro odpor slovenské strany - bez výsledku, i když se o problému Moravy mluvilo i v parlamentu.

Tak jako v roce 1968, i v letech 1989-1992 komplikovala státoprávní jednání i otázka postavení Moravy a Slezska. Již v prosinci 1989 byla obnovena společnost pro Moravu a Slezsko (SMS)Boleslava Bárty. Sněm SMS měl v úmyslu vystoupit samostatně ve volbách, ale přijal i deklaraci vyžadující vytvoření samosprávných celků, tj. zemí Čech, Moravy se Slezskem a Slovenska sjednocených  ve společný československý stát na spolkovém principu. Nakonec však Federální shromáždění tento návrh zamítlo.

Záležitost postavení Moravy a Slezska uvázla na mrtvém bodě, protože ani česká ani slovenská vláda nepřipustily, aby při česko-slovenských jednáních byla přítomna ještě i zvláštní moravská reprezentace.

Pro úplnost :zkratku ČSFSR jsme nikde v textech nenašli.

 

Zdroj : Jan Rychlík. Češi a Slováci ve 20. Století. Spolupráce a konflikty 1914-1992. Praha : Ústav pro studium totalitních režimů . Vyšehrad 2012

 

 

Politický boj za zájmy Moravy se objevuje již v začátcích 1. československé republiky, kdy z vládních kruhů, především Ministerstva vnitra ČSR pod vedením Antonína Švehly z agrární strany vzešel návrh na zrušení do té doby platného zemského zřízení a navrženo zřízení župní (resp. krajské). Společně s moravským hnutím se tehdy ozvalo i slezské hnutí. Podle župního zákona z roku 1920, měla být Morava a České Slezsko rozděleny na šest žup (Brno, Jihlava, Olomouc, Uherské Hradiště, Moravská Ostrava, Český Těšín). Historická česko-moravská hranice však měla být zachována, na rozdíl od pozdějších krajských členění včetně toho platného v současnosti z roku 2000. Zrušení moravské zemské samosprávy na Moravě odmítaly takřka všechny politické strany, zástupci zemských a okresních úřadů a místní tisk. Důvodem byla obava z podřízenosti vůči Praze, strach z vlivu Němců v některých pohraničních župách (to platilo v Čechách i na Moravě) i snaha zachovat to, co se po staletí osvědčilo (zemské uspořádání Koruny české).

 

Doporučené zdroje :

http://cs.wikipedia.org/wiki/Moravsk%C3%A9_hnut%C3%AD

http://cs.wikipedia.org/wiki/Hnut%C3%AD_samospr%C3%A1vn%C3%A9_Moravy_a_Slezska

Návrh na trojdílné uspořádání vznikající československé federace v roce 1968 , http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3%A1_trojfederace

 

-BÁRTA, Boleslav: Stručný nástin návrhu na demokratické samosprávné spolkové uspořádání československého státu. Informační bulletin HSD-SMS, 1990, čís. 5, 16 s. Dostupné online.

-Trojdílné uspořádání státu. Návrh na rovnoprávné postavení Moravy a Slezska. Brno: Index, 1968. 31 s. Dostupné online.

PERNES, Jiří: Pod moravskou orlicí aneb Dějiny moravanství. Brno : Barriester & Principal, 1996. 288 s. ISBN 80-85947-12-9.

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

23.12.2013 09:58

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu