Co to byl Revoluční národní výbor?

Text dotazu

Co to byl Revoluční národní výbor?

Odpověď

Dobrý den,

národní výbory, které vznikaly ve vzrušených dnech konce války v roce 1945, se často nazývaly revoluční národní výbory, i když to nebyl oficiální název. Důležité je, že vznikaly většinou neformálně aklamací na shromážděních občanů. Členové těchto výborů tedy nebyli zvoleni oficiálně a v řádných (tajných) volbách, protože aklamace je veřejný, zjevný (nikoli tajný) projev souhlasu nebo nesouhlasu, zpravidla zvednutím ruky při volbě nebo při hlasování.

Více informací  o vzniku a typech národních výborů najdete v publikaci Dějiny správy v českých zemích. Od počátku státu po současnost. Publikaci napsali 3 autoři: J. Janák, Z. Hledíková a J. Dobeš a vyšla v Nakladatelství Lidové noviny v roce 2005.

Informace o revolučních národních výborech je na s. 443 a následující.

Posílám Vám také informaci o "předchůdcích" revolučních národních výborů z ATM:

Armádní technický magazín, roč. 34, 2002, č. 12, s. 41 - 42

     Na přelomu let 1942 a 1943 se zformoval Přípravný revoluční národní výbor v čele s historikem Kamilem Kroftou, básníkem Jaroslavem Kvapilem a právníkem Emilem Lánym. Do vojenské složky výboru, který působil především v Čechách, se zapojily zbytky Obrany národa vedené posledním zemským velitelem generálem Zdeňkem Novákem. Znovu se podařilo vybudovat základy pro ozbrojené vystoupení, ke kterému mělo dojít na konci války. Avšak v létě 1944 byli všichni vedoucí činitelé Přípravného národního revolučního výboru uvězněni a organizace tak vyřazena tak z činnosti.

         Od podzimu 1942 se vytvářel Přípravný revoluční výbor, přejmenovaný počátkem roku 1944 na Jaro a později nazvaný Rada tří. Tato organizace působila hlavně na Českomoravské vrchovině a její vedení tvořili Josef Grňa, Josef Císař a generál Vojtěch Luža. Posledně jmenovaný byl vojenským velitelem Rady tří a počítalo se s ním také jako s velitelem vojenského odboje v celém protektorátu. Ani tato organizace nestihla rozvinout své záměry, při jejichž realizaci se již počítalo hlavně s partyzánskou válkou. Generál Luža zahynul v říjnu 1944, Josef Císař byl krátce nato zatčen. Rada tří se pak reorganizovala na volné sdružení samostatně působících odbojových skupin a partyzánských oddílů.

A citaci na dva prameny, které v knihovně FF UK nemáme:

STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V LITOMĚŘICÍCH. Vědecká archivní konference. Revoluční národní výbory, osídlování pohraničí a význam národních výborů při zajišťování národně-demokratického procesu v ČSR v letech 1944-1948: 6. vědecká archivní konf. Ústí nad Labem 20. října 1988, St. oblastní archivLitoměřice: Sborník příspěvků. Litoměřice: Státní oblastní archiv, 1989. 141 s.

ŠTAFL, Adolf, ed. Národní výbory. Část I, Národní výbory místní, okresní, ústřední, zemské a ústřední národní výbor hlavního města Prahy. Vydání první. V Praze: V. Linhart, 1947, [v tir.] 1946. 616 s. Sbírka právních pojednání; sv. 74.

 http://stuter.fsv.cuni.cz/index.php/stuter/article/viewFile/367/320

 


 

 

  

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Knihovna Filozofické fakulty UK

Datum zadání dotazu

26.02.2018 08:00

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu