-
To se mi líbí
-
Doporučit
V poslední době se šíří hudební nahrávky zvané solfegio - získala jsem je i jako bonus k jistému kurzu a k tomu byl komentář, že ty na internetu nejsou autentické. Dále o toho byla inforrnace, že se jedná o "prastaré" tóniny. Tutéž "definici" jsem našla na internetu. Připadá mi to neodborné. Vychází solfegio snad z antické (řecké) soustavy nebo z církevních tónin nebo z mimoevropské hudby?
Je pravda, že hymnus k poctě sv. Jana Ut queant laxis Paula Diacona ( východisko pro solmizaci) byl ztracen a nedávno nalezen? (údaj ze seminární práce jisté studentky).
Děkuji.
Hezký den,
odpověď na Vámi uvedenou otázku jsme hledali ve více zdrojích; zde jsou získané postřehy:
„Solfeggio [-fèdžo], ital., solfège [fèž], fr., slove cvičný hudební kus pro zpěv, avšak bez textu, tak že všecky noty zpívají se buď na hlásku jednu (na př. a) neb hlásky různé, hlavně na jména tónů ut, re, mi, fa, sol, la, si, aby začátečník se naučil intervalům a správné intonaci, jakož i vokalisaci, aby na každou hlásku dovedl utvořiti dobrý tón. S. slouží také ke studiu předem všech druhů passáží a koloratur. Výborní zpěváci a učitelé zpěvu, jako Concone, Lablache, Crescentini, Benelli, Bordogni (vyd. Hauptner), Leo (v Lèvesque a Bécherových Solfèges d’Italie), Panofka (op. 85-90) aj., napsali také výtečná s-ia.“
Zdroj: Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze: J. Otto, 1905. sv. 23, s. 638. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/nkp/uuid/uuid:e2b1cd60-13c0-11e5-a599-5ef3fc9bb22f
Václav Syrový ve své publikaci Hudební zvuk uvádí, že jako solfeggio se označuje „výchova k hudebnímu i zvukovému sluchu.“ Dále uvádí přesné dělení na „hudební solfegio“, které je zaměřené na rozpoznávání intervalů a analýzu souzvuků, a „zvukové solfegio“, které je orientováno na subjektivní analýzu barvy zvuku.
Zdroj: SYROVÝ, Václav. Hudební zvuk: příspěvek k teorii zvukové tvorby. V Praze: Akademie múzických umění, 2009. s. 67. ISBN 978-80-7331-161-2. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:1160cb60-19c7-11e4-90aa-005056825209.
Slovníček cizích slov a frází uvádí následující definici solfeggia jako„pěvecká cvičení bezeslov“
Zdroj: ŽĎÁRSKÝ, Josef slov.cizích slov. Slovníček cizích slov a frází. Brno: Moravské nakladatelství B. Pištělák, [1946]. s. 244. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:9d0fb200-16a3-11e5-9192-001018b5eb5c.)
Metodické materiály pro práci s žáky se SVP v uměleckém vzdělávání uvádí „sluchové a intonační výchovy, tzv. solfeggia“ jako jednu z metod hudební edukace.
Zdroj: SLOWÍK, Josef a kol. Metodické materiály pro práci s žáky se SVP v uměleckém vzdělávání. 1. vydání. Plzeň: Gymnázium a Hudební škola hl. m. Prahy, ZUŠ, 2020. 132 stran. ISBN 978-80-261-0915-0.
Solfeggio je tedy termín, který v nejobecnějším významu označuje formu solmizace, tzv. solmizační slabiky, které se používají k označení tónů diatonické stupnice pomocí písmen latinky. Jinými slovy, je to systém, který používá sedmi základních slabik (do, re, mi, fa, sol, la, ti) k reprezentaci sedmi základních tónů. Jak jste uvedla ve Vaší otázce, solmizační slabiky jsou odvozeny z prvních slabik veršů středověkého náboženského chorálu Ut queant laxis, který oslavuje Jana Křtitele, a jehož autorství je připisováno Paulu Diaconovi.
Zda byl hymnus ztracen a následně nalezen se nám nepodařilo z dostupných zdrojů ověřit.
Zmínky o solfeggio frekvencích se na internetu vyskytují hojně, nicméně jak jste podotkla postrádají odbornost. Jeden odbornější záznam se nám podařilo nalézt v disertační práci studentky Janáčkovy Akademie múzických umění v Brně, Hany Kovaříkové, která solfeggio frekvence popsala takto:
„Dokonce existují zmínky o tzv. solfeggio frekvencích.96 které mají léčit nejen duši, ale i tělo. Údajně bývaly součástí gregoriánských chorálů, v současnosti jsou prý součástí genetických a biochemických pokusů. Definují je přesné kmitočty, které by měly pozitivně ovlivňovat konkrétní tělesné orgány, popřípadě uzdravovat konkrétní duševní stavy: např. 174 Hz – „hudební“ anestetikum, odstraňuje bolest, 285 Hz – léčba ran a hojení tkání, 396 Hz (Ut) – osvobozuje od pocitu strachu a viny, 528 Hz (Mi) – tzv. zázračná, napravuje DNA atd.“
Čerpáno z: KOVAŘÍKOVÁ, Hana. ZROZENÍ INSCENACE Z DUCHA HUDBY, hudební dramaturgie inscenace jako základ režijní interpretace [online]. Brno, 2018 [cit. 2021-05-07]. str. 67. Dostupné z: https://theses.cz/id/e238s5/. Disertační práce. Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta. Vedoucí práce prof. MgA. Zbyněk Srba, Ph.D.
Dále píše,
„Nicméně úvahy o vazbě mezi určitou frekvencí (tóninou) a konkrétní emocí nejsou hudebním teoriím nijak neznámé. Na podobném principu jako solfeggio frekvence je založena jak barokní afektová teorie, tak již zmiňované indické rágy.98 Rágy tvoří duši indické hudby, přesahují rámec pouhé stupnice. Mají danou strukturu, v rámci které hráč vždy částečně improvizuje. Každá z rág vyjadřuje konkrétní stav mysli, emocionální stav nazývaný rasa. Smyslem provozování rág (jejich hraní i poslechu), je očistit duši od negativních vlivů konkrétních emocí (vášní, hnutí mysli) a naladit se na pozitivní energii, která z nich pramení.“
Čerpáno z: KOVAŘÍKOVÁ, Hana. ZROZENÍ INSCENACE Z DUCHA HUDBY, hudební dramaturgie inscenace jako základ režijní interpretace [online]. Brno, 2018 [cit. 2021-05-07]. str. 68. Dostupné z: https://theses.cz/id/e238s5/. Disertační práce. Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta. Vedoucí práce prof. MgA. Zbyněk Srba, Ph.D.
Termín solfeggio tedy může označovat solmizaci (solmizační slabiky), sluchovou a intonační výchovu či hudební kus k této výchově určený nebo Vámi zmiňované solfeggio frekvence, které se, ale jak dále uvádí Hana Kovaříková v poznámce pod čarou č. 96 na straně 67 ve své disertační práci, pohybují spíše na hranici mezi konspirační teorií a esoterickou naukou.
Důkaz o tom, že by solfeggio frekvence byly součástí gregoriánských chorálů se nám nalézt nepodařilo, a tuto domněnku tedy nelze potvrdit ani vyvrátit.
Zdroj: KOVAŘÍKOVÁ, Hana. ZROZENÍ INSCENACE Z DUCHA HUDBY, hudební dramaturgie inscenace jako základ režijní interpretace [online]. Brno, 2018 [cit. 2021-05-07]. str. 67. Dostupné z: https://theses.cz/id/e238s5/. Disertační práce. Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta. Vedoucí práce prof. MgA. Zbyněk Srba, Ph.D.
Solfeggio se dále objevuje v různých kontextech, pro zajímavost můžete nahlédnout do následujících zdrojů, jejich odbornost ale nemůžeme zaručit.
BERKYOVÁ, Zlatica. Solfeggia a vokalizy jako prostředky k upevňování pěveckých dovedností. [online]. Ostrava, 2014 [cit. 2021-05-07]. Dostupné z: https://theses.cz/id/8u73um/. Disertační práce. Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Doc. PhDr. Stanislav Bohadlo, CSc.
MELKUSOVÁ, Hana. Harmonizující a léčebné účinky hudby [online]. Praha, 2012 [cit. 2021-05-07]. Dostupné z: https://theses.cz/id/15u9jm/. Diplomová práce. Akademie múzických umění v Praze, Hudební a taneční fakulta. Vedoucí práce Jiří MIHULE.
VAGENKNECHTOVÁ, Lucie. Muzikoterapie. Hudba jako lék pro naši duši [online]. Praha, 2015 [cit. 2021-05-07]. Dostupné z: https://theses.cz/id/wcft0m/. Bakalářská práce. Akademie múzických umění v Praze, Hudební a taneční fakulta. Vedoucí práce Roman JANÁL.
NITSCHE, Jakub. Zvuk v prostoru a čase [online]. Ústí nad Labem, 2016 [cit. 2021-05-07]. Dostupné z: https://theses.cz/id/zp6i2q/. Diplomová práce. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta umění a designu. Vedoucí práce prof. ak. mal. Jaroslav Prášil.
JANDA ROGLOVÁ, Tereza. Výchova k hlasu cesta k vědomé osobnosti [online]. Praha, 2015 [cit. 2021-05-07]. Dostupné z: https://theses.cz/id/si7bfq/. Disertační práce. Akademie múzických umění v Praze, Divadelní fakulta. Vedoucí práce Jana PILÁTOVÁ.
LEVITIN, Daniel J. The world in six songs: how the musical brain created human nature. New York: Plume Book, ©2008. 358 s. ISBN 978-0-452-29548-3.
BARAGWANATH, Nicholas. The Solfeggio Tradition: A Forgotten Art of Melody in the Long Eighteenth Century. New York, NY : Oxford University Press. ©2020. ISBN 978-0-197-51408-5.
Nakonec bychom Vás chtěli odkázat na dotaz již zodpovězený v rámci služby ptejteseknihovny.cz, kde naleznete různé zdroje a odkazy týkající se muzikoterapie a vlivu hudby na člověka, viz. https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/vliv-hudby-na-cloveka.
Hudba
--
Národní knihovna ČR
06.04.2021 08:00