Dobrý den, domnívám se, že vysvětlení kolegyni nic moc nevysvětlilo, tak doplním. Co je čití, jsem pochopila až na příkladech. Čití je poces získávání nejjednodušších a nejzákladnějších informací z prostředí. Uskutečňuje se prostřednictvím analyzátorů. Tyto analyzátory jsou např. volná nervová zakončení na kůži - povrchové čití, případně volná nervová zakončení nebo histologické struktury uložené ve svalech, kloubech, šlachách apod - hluboké čití.
Teď slíbený příklad povrchového čití: volná nervová zakončení zaznamenají teplo. Výsledkem je tepelný počitek (uvědomění si teploty).
Počitky jako výsledek čití mohou být zrakové, sluchové, čichové, chuťové, tepelné, tlakové a dále polohy a rovnováhy, pohybu, bolesti, kožní a hmatové, visecerální. Jsou zprostředkovány různým typem receptorů a analyzátorů.
Důležitá je informace, že počitek jako výsledek čití je pouze odraz JEDNOTLIVÉ vlastnosti. Např. pouze teplo.
Dalším důležitým pojmem je pojem VNÍMÁNÍ. Při vnímání již dochází k součinnosti analyzátorů na základě analyticko-syntetické činnosti. Uplatňuje se zde více analyzátorů současně a výsledkem jsou vjemy. Např. horká tekutina tmavé barvy = káva. Abychom dostali představu kávy, musíme spojit dohromady více počitků (výsledků čití), abychom dostali vjem (výsledek vnímání).
Toto je také hlavní rozdíl mezi čitím a vnímáním. Výsledkem čití je jeden počitek, kdežto výsledkem vnímání je již komplexní obraz objektu.