Co je alamod?

Text dotazu

Vysvětlení termínu alamod z pohledu literární teorie.

Odpověď

Dobrý den, 

 

původ slova alamod je z francouzského a-la-mode: švihák, móda. Nebo - li alamód: podle módy, módní.

 

Nyní přejdeme k významu slova alamod v kontextu literární historie.

 

Profesor Václav Černý přejímá pojem alamódnost ( termín, který použil jako první Zíbrt. Viz s. 191) a upozorňuje, že se nejedná pouze určitý básnický jazyk, ale také způsob odívání, společenské vystupování a chování.

Znaky alamódní řeči bylo časté užívání či spíše nadužívání románských slov jak v konverzaci, tak v poezii. Lze říci, že řeč alamódního způsobu se odráží v poezii.

 

Alamódní poezii se záměrně odlišuje od běžného jazyka, záměrem je dosažení jazykové výlučnosti pomocí již uvedeného užívání románských slov a maximálně nepřirozených výrazů a abstrakt. Výsledek je až komicky pokroucený a formalizovaný jazykový výraz.

 

Když zkusíme odvodit od výše uvedeného, co je slovo alamod, můžeme říci toto:

Slovo, nepřirozené a vybočující z běžné řeči, které může pocházet z románských jazyků.

 

Příkladem alamódní poezie ( alomódová poezie) v literatuře českého baroka jsou části díla Jana Václava Rosy a Adama Michny z Otradovic.

V díle Jana Václava Rosy je to skladba Lypiron.

Jako příklady almódních slov v Lypironovi uvádí Václav Černý tato slova:

 

Afekcí - láska, přízeň ( lásku aneb afekci mou) Z lat. Affectio, it affezione.

Basírovat - líbat ( basíroval líčka její) Etymologie z lat. Basiare.

Intercessí - přímluva ( venuš pak nechtějíce intercesí a prosbě Patientiae. Etymologie lat. Intercessio, it. Intercessione.

 

Jedná se o ukázku, všechna uvedená slova se nacházejí na stranách 199 - 202.

 

Slova jsou většinou latinsko - italského původu.

 

U Adama Michny z Otradovic to jsou názvy některých jeho písní,  které Antonín Škarka kromě toho nazývá neobvyklými, až oxymorickými.

Jako příklad těchto názvů může sloužit: Láska k lásce supplikuje, Mariánské larmo.

 

Z Michnou užívaných alamódních slov si Václav Černý všímá nejvíce těchto:

Bradava - hrdý výkon. Z italského slova bravo.

Kotyzovat (se) - pochlebovat, lísat se, z italského slova cortesia.

Kalán - milostný ctitel, milovník. Ze španělského el galán. Slovo se dále vyvíjelo ve francouzštině, italštině, do českého prostředí se dostalo z Rakouska.

 

Alamódních slov bylo užito i v sborníčku písní panny Vitanovské.

 

 

 

Použité zdroje

Černý, Václav. Michna z Otradovic a Václav Jan Rosa v evropských souvislostech. S 141 - 217. V:ČERNÝ, Václav, Jarmila VÍŠKOVÁ a Alexandr STICH. Až do předsíně nebes: čtrnáct studií o baroku našem i cizím. Praha: Mladá fronta, 1996. ISBN 80-204-0588-7. s. 191 - 205.

Škarka, Antonín. Novost básnického umění Adama Michny z Otradovic. S.335 - 359. V:ŠKARKA, Antonín. Půl tisíciletí českého písemnictví. Praha: Odeon, 1986. s. 351.

VLAŠÍN, Štěpán a Ústav pro českou a světovou literaturu (Československá akademie věd). Slovník literární teorie. V Praze: Československý spisovatel, 1977. s. 16.

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

18.11.2019 08:00

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu