-
To se mi líbí
-
Doporučit
Vysvětlení termínu alamod z pohledu literární teorie.
Dobrý den,
původ slova alamod je z francouzského a-la-mode: švihák, móda. Nebo - li alamód: podle módy, módní.
Nyní přejdeme k významu slova alamod v kontextu literární historie.
Profesor Václav Černý přejímá pojem alamódnost ( termín, který použil jako první Zíbrt. Viz s. 191) a upozorňuje, že se nejedná pouze určitý básnický jazyk, ale také způsob odívání, společenské vystupování a chování.
Znaky alamódní řeči bylo časté užívání či spíše nadužívání románských slov jak v konverzaci, tak v poezii. Lze říci, že řeč alamódního způsobu se odráží v poezii.
Alamódní poezii se záměrně odlišuje od běžného jazyka, záměrem je dosažení jazykové výlučnosti pomocí již uvedeného užívání románských slov a maximálně nepřirozených výrazů a abstrakt. Výsledek je až komicky pokroucený a formalizovaný jazykový výraz.
Když zkusíme odvodit od výše uvedeného, co je slovo alamod, můžeme říci toto:
Slovo, nepřirozené a vybočující z běžné řeči, které může pocházet z románských jazyků.
Příkladem alamódní poezie ( alomódová poezie) v literatuře českého baroka jsou části díla Jana Václava Rosy a Adama Michny z Otradovic.
V díle Jana Václava Rosy je to skladba Lypiron.
Jako příklady almódních slov v Lypironovi uvádí Václav Černý tato slova:
Afekcí - láska, přízeň ( lásku aneb afekci mou) Z lat. Affectio, it affezione.
Basírovat - líbat ( basíroval líčka její) Etymologie z lat. Basiare.
Intercessí - přímluva ( venuš pak nechtějíce intercesí a prosbě Patientiae. Etymologie lat. Intercessio, it. Intercessione.
Jedná se o ukázku, všechna uvedená slova se nacházejí na stranách 199 - 202.
Slova jsou většinou latinsko - italského původu.
U Adama Michny z Otradovic to jsou názvy některých jeho písní, které Antonín Škarka kromě toho nazývá neobvyklými, až oxymorickými.
Jako příklad těchto názvů může sloužit: Láska k lásce supplikuje, Mariánské larmo.
Z Michnou užívaných alamódních slov si Václav Černý všímá nejvíce těchto:
Bradava - hrdý výkon. Z italského slova bravo.
Kotyzovat (se) - pochlebovat, lísat se, z italského slova cortesia.
Kalán - milostný ctitel, milovník. Ze španělského el galán. Slovo se dále vyvíjelo ve francouzštině, italštině, do českého prostředí se dostalo z Rakouska.
Alamódních slov bylo užito i v sborníčku písní panny Vitanovské.
Černý, Václav. Michna z Otradovic a Václav Jan Rosa v evropských souvislostech. S 141 - 217. V:ČERNÝ, Václav, Jarmila VÍŠKOVÁ a Alexandr STICH. Až do předsíně nebes: čtrnáct studií o baroku našem i cizím. Praha: Mladá fronta, 1996. ISBN 80-204-0588-7. s. 191 - 205.
Škarka, Antonín. Novost básnického umění Adama Michny z Otradovic. S.335 - 359. V:ŠKARKA, Antonín. Půl tisíciletí českého písemnictví. Praha: Odeon, 1986. s. 351.
VLAŠÍN, Štěpán a Ústav pro českou a světovou literaturu (Československá akademie věd). Slovník literární teorie. V Praze: Československý spisovatel, 1977. s. 16.
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Národní knihovna ČR
18.11.2019 08:00