-
To se mi líbí
-
Doporučit
Jaká je, prosím, etymologie slov chatař a chalupář?
Dobrý den,
bohužel se nám nepodařilo najít přímo etymologickou charakteristiku slov chatař a chalupář, avšak podařilo se nám najít původ slov chata a chalupa, z nichž jsou slova chatař a chalupář odvozeny a jejich význam je téměř totožný - označují lidi, které vlastní, obývají, navštěvují nebo spravují konkrétní obydlí - chatu, nebo chalupu.
Chalupa, v staročeštině taky chalup, je nejasného původu. Dostupné zdroje (uvedeny níže) tvrdí, že slovo se skládá ze dvou částí a to pejorativní předpony cha- (podobné tomu je např. ka-, nebo ko-) a zbytku slova - lupa, které by mohlo patřit jakožto příbuzné k německému slovu "Laube" a z něho přebraného slova loubí, čili půda, přístřeší, altán, předsíň, žúdro, či pavlač. Slovo loubí tedy vždy představovalo místnosti v domě, které měli jen jakousi doplňkovou, nebo spíš podřadní funkci. Rovněž je tomu příbuzné slovo chajda.
Chalupa tedy zvykla označovat méně vzhledný dům, nebo stavení na okraji vsi apod.
Slovo chata/chatrč, v staročeštině taky katrč, souvisí patrně s polským slovem kotarha, jež dříve znamenalo stan, pak dokonce nebesa nad ložem, záclonu až po portiéru. Existuje však i slovo chatrč (v češtině, slovenštině, polštině a ukrajinštině) s doloženým původem, na základě čeho tvrdí Vasmer, že chata je tedy jenom slovem přebraným ze staromaďarského předstupně maďarského slova "ház" - jako dům (starší vývoj slova "ház" pak spadá až do finštiny). Jiná teorie tvrdí, že chata pochází z německého slova označujícího malý horský domek - "Hütte".
Dostupné zdroje nám poskytly jenom výše uvedeny informace, pokud by teda váš zájem o přesnější etymologickou charakteristiku trval i nadále, doporučujeme vám obrátit se na odborné pracovisko specializované na řešení etymologických otázek - Jazykovou poradnu Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR (http://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/). Jistě Vám tam poradí lépe, nebo obšírněji.
Použité zdroje:
* HOLUB, Josef. Stručný etymologický slovník jazyka českého : Se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím. 1. vyd. Praha : SPN, 1967, [v tir. chybně] 1968.
* MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Fotoreprint 3.
vyd. z roku 1971. Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1997.
* Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost : s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. 2.vyd., opr. a dopl. Praha : Academia, 1994.
* Příruční slovník jazyka českého. díl V. V Praze : Státní nakladatelství : Školní nakladatelství : SPN,1948-1951.
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Národní knihovna ČR
10.12.2013 17:34