-
To se mi líbí
-
Doporučit
Přesná formulace dotazu: Dobrý den.Chtěla bych se Vás zeptat jestli by jste
našli ve Vaší knihovně odpověď na můjdotaz.Kdy se začalo pohřívat na
hřbitově v Charvátské Nové Vsi-Břeclav.Nikde o tom nemůžu najít záznam.Vím
jen,že to bylo postaveno Lichtenštejny.Ani v muzeu v Břeclav a v Mikulově to
neví.Děkuji Vám za jakoukoliv odpověď.
Dobrý den,
bohužel ani nám se nepodařilo dohledat informaci, kdy se v Charvátské Nové Vsi začalo na tamním hřbitově pohřbívat. Prošli jsme několik knih vztahujících se k historii Břeclavi, ale tento údaj jsme zde bohužel nenašli (seznam projité literatury naleznete v závěru e-mailu).
Zajímavé či alespoň trochu nápomocné údaje se můžete dočíst v knize Město Břeclav. [Uspořádali Emil Kordiovský, Evženie Klanicová]. V Brně : pro město Břeclav vydala Muzejní a vlastivědná společnost, 2001. 583 s. ISBN 80-7275-025-9. Zde na str. 178 se píše o pravděpodobném datu vzniku vsi o i faře, která byla společná této vsi a Poštorné. "Je tedy pravděpodobné, že k novému osazení Poštorné a k založení Charvátské nové vsi muselo dojít mezi rokem 1504, kdy na půdě Valticka jsou uváděny jen Úvaly, Valtice a Geltschein, a rokem 1539, kdy Hartmann I. z Lichtenštejna určil svému mladšímu synovi Janu Kryštofovi jako dědictví panství Hohenau a Rabensburg a měla mu být také postoupena ves Unnder Krabatten a staršímu synovi Georgu Hartmannovi se dostalo panství valtické, k němuž mj. patřila ves Obern Krabaten. V urbáři valtického panství z roku 1570 je Obern-Krabatn ztotožněn v názvu Ober-Grabottendorf s Ober Themenaw a Untertemenaw oder Posstorn je ztotožněn s Undter-Krabattendorf. K roku 1543 je v Poštorné uváděno jen 18 osedlých a v Charvátské Nové Vsi 34 selských gruntů. ... Vzrůst počtu katolického obyvatelstva v Poštorné i Nové Vsi vedl v roce 1653 k zřízení samostatné fary. ... Starosti s chátrající budou kostela v Poštorné, kolem kterého byl již staletí předtím také hřbitov pro obě farnosti, přiměly faráře Jarmitze podat 27.dubna 1724 pasovské konzistoři konkrétní návrh na velké na velké stavební úpravy celé církevní stavby."
Tento hřbitov však pravděpodobně přestal někdy sloužit svému účelu, protože v té samé knize na str.183 se můžete dočíst: "Vhodného materiálu ze starého kostela bylo v následujícím roce (pozn.: z texu lze vyčíst, že se jedná o rok 1895) použito ke stavbě obecního chudobince na konci Kozí ulice, protože s likvidací hřbitovní zdi kolem bývalého hřbitova byla zbourána i drobná obydlí pro obecní chudé, jež se nacházela u této zdi."
To je bohužel vše, z texu vyplývá, že farnost s hřbitovem byla společná v Poštorné pro obě vsi, ovšem zda je tomu i dnes, nevíme.
S dotazem se můžete obrátit přímo na Charvátskou Novou Ves, zda-li ve svých kronikách nemá potřebné údaje nebo kontaktovat přímo hřbitov, zda si nevede jakési kroniky on sám. Na stránkách www.cemetery.cz jsme nalezly tyto hřbitovy v Břeclavi: Břeclav - Městský hřbitov, Břeclav - Poštorná a Břeclav
- Stará Břeclav, viz http://www.cemetery.cz/?g_filter=b%F8ec&pid=900 .
Další možností je využít Státní okresní archiv Břeclav se sídlem v Mikulově, kontakty naleznete na adrese http://www.mza.cz/breclav/kontakty.php .
Projitá literatura:
* HOSÁK, Ladislav. Dějiny města a panství Břeclavě. V Břeclavi, 1926. 112 s.
* DOSTÁL, Bořivoj a kol. Břeclav : dějiny města. Břeclav, 1968. 311 s.
* LÁZNIČKA, Zdeněk a kol. Valtice. Brno : Musejní spolek v Brně, 1970. 179 s.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
20.09.2011 16:05