Český surrealismus

Text dotazu

Přesná formulace dotazu: Dobrý den, jak se liší český literární surrealismus od surrealismu francouzského (existují-li nějaké rozdíly)?

Odpověď

Dobrý den,

uspokojivou odpověď na tento dotaz by Vám mohl poskytnout snad pouze odborník na literární vědu. Naše služba bohužel odbornou povahu nemá, a tak Vám můžeme sdělit jen hodně obecné informace, které se nám podařilo najít v nám dostupných zdrojích (bohužel, nenarazili jsme na žádnou publikaci, jejíž součástí by bylo přímo srovnání českého a francouzského surrealismu).
Český literární surrealismus vznikal na základě inspirace idejemi francouzského surrealismu a reflexe francouzských surrealistických děl. Zároveň nezanedbatelný vliv na vývoj surrealismu v českém prostředí měl i poetismus – specifický pro českou literaturu avantgardní směr, který surrealismu předcházel a který s ním měl určité společné prvky.
Jak francouzský, tak český surrealismus byl propojen s levicovým světonázorem – ono propojení se ovšem v každé z těchto zemí realizovalo a vyvíjelo odlišným způsobem. K tomu tématu podotýká František Dryje v rozhovoru s Radimem Kopáčem:
„ … ale surrealismus, zejména ten francouzský, je s elementárním anarchistickým postojem spřízněn od počátku – od dvacátých let bylo politické krédo Bretonovy skupiny rýze anarchistické, potom zejména v době Druhého manifestu došlo k výraznému příklonu k marxismu (aj k leninismu!), což trvalo zhruba do moskevských procesů, následovala definitivní roztržka s Komunistickou stranou Francie … , Breton se obrátil k Trockému …, a po válce, v padesátých letech, obnovil spolupráci s anarchistickými časopisy. … U nás vývoj byl úplně jiný – politické ambice skončily rozchodem s komunistickou stranou a s Nezvalem v roce 1938, viz Teigův leták Surrealismus proti proudu. Teige sice zůstal marxistou až do smrti, ale po válce a s přispěním bezprostřední zkušenosti stalinismu byla ona levicovost zdejšího surrealismu spíše hypotetická. Od počátku sedmdesátých let formuloval Effenberger postoj „dvojí izolace“ Surrealistické skupiny: pasivní i aktivní izolace jednak od normalizačního establishmentu, ale i od pragmatické opozice. Krom toho koncipoval obecnější kritiku takzvané atlantické civilizace – tato koncepce je vlastně (alespoň v politickém plánu) výrazně negativistická, a tak se – nezáměrně … - relativně shoduje s určitými anarchistickými postuláty Bretonovými“. Toto vysvětlení lze doplnit i o názor Josefa Hiršala, který jistou dobu působil v jičínské skupině básníků, jež se hlásili k surrealismu: „Byli jsme sice zaměřeni levicově, ale výraznou politickou angažovanost francouzských surrealistů jsme nesdíleli. Dávali jsme přednost dadaistickým reziduím humoru a estetické provokaci. Když Teige na zahájení výstavy Štyrský – Toyen dal do přímé politické souvislosti Moskvu a Berlín a Nezval poté rozpustil oficiální pražskou surrealistickou skupinu, zůstal naším idolem Nezval jako představitel současné české avantgardy“.

Více informací o československém surrealismu najdete v publikacích:

Kopáč, R.: Je tu nejdrahocennější hlava : Rozhovory od surrealismu k surrealismu. Praha: Concordia, 2003.

Čolakova, Ž.: Český surrealismus 30. let : Struktura básnického obrazu. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 1999.

Brezina, J. a kol.: Nadrealismus : Avantgarda 38. Bratislava: Kalligram – Ústav slovenskej literatúry SAV, 2006.

Engelking, L.: Surrealizm, underground, postmodernizm : szkice o literaturze czeskiej. Lódź: Wydawnictwo Uniwersytetu Lódzkiego, 2001;

o francouzském surrealismu:

Brandon, R.: Neskutečné životy : Surrealisté 1917–1945. Praha: Pragma, 2005.

Martin, T.: Surrealisté. Bratislava: Slovart, 2004.

Nadeau, M.: Dějiny surrealismu a surrealistické dokumenty. Praha: Votobia, 1994.

Beaujour, M.: Terreur et Rhétorique : Breton, Bataille, Leiris, Paulhan, Barthes & Cie : Autour du surréalisme. Paris: Jean Michel Place, 1999.

Bancquart, M.-C.: Paris des surréalistes. Paris: Seghers, 1972.

Chenieux, J.: Le surréalisme et le roman. Lausanne: l´Age d´homme, 1983.

Caws, M. A. (ed.): Le siècle éclaté 3 : Le texte et son double. Paris: Lettres modernes – Minard, 1985.

Furé, M.: Historie du surréalisme sous l´occupation : Les Réverbères – La Main à Plume. Paris: la Table ronde, 1982.

Légoutière, E.: Le Surréalisme. Paris: Masson et Cie, 1972.

La Nouvelle Revue Française : André Breton et le mouvement surrealisté. Paris: Gallimard, 1967.

Všechny tyto knihy jsou dostupné k vypůjčení v Národní knihovně ČR.

Zdroje:

Kopáč, R.: Surrealismus zůstává mimo jiné důsledným vyvlastňovatelem všech bohů, kteří kdy běhali či posud běhají po světě : rozhovor s Františkem Dryjem. In: Kopáč, R.: Je tu nejdrahocennější hlava : Rozhovory od surrealismu k surrealismu. Praha: Concordia, 2003, s. 21-31.

Kopáč, R.: Přestože žijeme současností, poetično 30. let nezmizelo : rozhovor s Josefem Hiršalem. In: Kopáč, R.: Je tu nejdrahocennější hlava : Rozhovory od surrealismu k surrealismu. Praha: Concordia, 2003, s. 67-73.

Engelking, L.: Surrealizm, underground, postmodernizm : szkice o literaturze czeskiej. Lódź: Wydawnictwo Uniwersytetu Lódzkiego, 2001.

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

18.05.2010 09:53

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu