-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, už nějakou dobu se marně snažím najít odpověď na otázku, která mi lidově řečeno "nedá spát". Po německé kapitulaci v květnu 1945 stále pokračovala válka v Asii a Tichomoří. Té se formálně účastnilo i Československo, které bylo s Japonskem oficiálně ve válečném stavu. Samozřejmě, že je nesmyslné si v dané situaci představovat jakékoliv masivní nasazení československých jednotek v Asii, přesto by mě ale zajímalo, zda ze strany československé vlády existovala nějaká "zdvořilostní" nabídka poskytnutí pomoci Spojeným státům či Velké Británii ve stále pokračující válce proti Japonsku. Třeba i s vědomím, že bude pravděpodobně stejně tak zdvořile odmítnuta. Bylo tohle někdy na stole?
Děkuji moc
Vážený pane (...),
Československá exilová vláda v Londýně vyhlásila válku Japonsku již 9. prosince 1941 v reakci na japonský útok na Pearl Harbor. Jakkoliv byla jasně designovaným hlavním bojištěm Československé armády v exilu Evropa, českoslovenští vojáci se více či méně zapojili také do vojenských operací na dalších kontinentech. Vedle působení čs. jednotky v Africe a na Blízkém východě (Asii), sloužili čs. vojáci také na americkém kontinentu (např. letci v RCAF, výcvik letců RAF na Bahamách atd.). Válečných operací proti Japonsku se čistě čs. jednotka (československá četa zařazená v britském praporu, šanghajského pluku - Shanghai Volunteer Corps) účastnila v Číně roku 1941, kdy konala strážní službu v Šanghaji. Po útoku Japonců byla Šanghaj obsazena 8. prosince 1941 a četa byla s celým plukem rozpuštěna v září 1942. Další Čechoslováci pak bojovali v dobrovolnických a v domobraneckých jednotkách (britských či amerických) v počátku války v Singapuru, Honkongu, na Filipínách a také v Indii a Burmě. Na posledně jmenovaném indicko-burmském bojišti pak působili až do roku 1945, jednalo se o poměrně početnou skupinu v rámci RAMC (Royal Army Medical Corps). Na dálný východ také létali čs. letci v RAF zařazení u dopravních perutí a u dopravního letectva svobodných Francouzů, našli bychom i čs. lékaře u dopravního loďstva svobodných Francouzů. Řada vojáků československého původu také sloužila přímo v US ARMY, byť velkou část z nich tvořili čechoameričané. V tomto případě se uvádí počet kolem 60 000 mužů.
Podrobněji viz:
PROCHÁZKA, Ivan. Krajané na Dálném východě během 2. světové války. Historie a vojenství: Časopis Historického ústavu Armády ČR. Praha: Magnet-Press, 12.1996, 45(6), [119]-133, s. [119]. ISSN 0018-2583. Dostupné také z: https://digitalnistudovna.mo.gov.cz/uuid/uuid:954c4e2a-5dae-11ea-be48-001b63bd97ba
PROCHÁZKA, Ivan. Českoslovenští lékaři ve službách Britské armády v letech 1940-1945. Historie a vojenství: Časopis Historického ústavu Armády ČR. Praha: Magnet-Press, 8.6.2007, 56(2), 4-36, s. 4. ISSN 0018-2583. Dostupné také z: https://digitalnistudovna.mo.gov.cz/uuid/uuid:3290d456-726f-11ea-941e-001b63bd97ba
Z výše uvedeného vyplývá, že čs. vláda neměla potřebu dělat po ukončení bojů v Evropě žádná symbolická gesta, neboť zapojení Čechoslováků do války proti Japonsku probíhalo již od roku 1941. Jak sám píšete, větší nasazení nepřicházelo v úvahu, neboť k plánování přesunu čs. vojenských jednotek přes polovinu světa neměla čs. vláda sama o sobě dostatečné technické prostředky (byla by třeba součinnost se spojenci, kteří měli ale své transportní kapacity rozplánované účelněji), o finanční náročnosti nemluvě.
Na závěr jen dodejme, že Japonsko přerušilo diplomatické vztahy s Československem již 16. března 1939 a k jejich obnovení došlo až 8. května 1957, kdy byl také formálně ukončen válečný stav mezi oběma zeměmi.
PROCHÁZKA, Ivan. Krajané na Dálném východě během 2. světové války. Historie a vojenství: Časopis Historického ústavu Armády ČR. Praha: Magnet-Press, 12.1996, 45(6), [119]-133, s. [119]. ISSN 0018-2583. Dostupné také z: https://digitalnistudovna.m[…]5dae-11ea-be48-001b63bd97ba
PROCHÁZKA, Ivan. Českoslovenští lékaři ve službách Britské armády v letech 1940-1945. Historie a vojenství: Časopis Historického ústavu Armády ČR. Praha: Magnet-Press, 8.6.2007, 56(2), 4-36, s. 4. ISSN 0018-2583. Dostupné také z: https://digitalnistudovna.m[…]726f-11ea-941e-001b63bd97ba
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
Praha
Vojenský historický ústav - knihovna
12.05.2026 19:49