-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, kolik bylo 255 míšenských kop (koupě domu bez zahrady) v roce 1659. Nedokážu dohledat nějakou převodní relaci nebo aspoň, co se za tyto peníze dalo všechno koupit a jestli to bylo hodně peněz.
Děkuji
Dobrý den,
Míšenský groš byl ražen pravděpodobně od roku 1339 v Míšni a od 40. let 15. století byl součástí oběživa u nás. Dle tradičního výkladu historie měn měl být oběh míšenských grošů povolen králem Jiřím z Poděbrad na základě nového mincovního řádu z roku 1469. Problematiku míšenského groše a pražského groše pojednává ve své studii „Groše české a groše míšenské jako početní jednotky 15. až 18. století“ prof. Petr Vorel a upozorňuje na možné záměny tohoto míšenského groše za jiné obíhající mince, k nimž v některé literatuře dochází. Chybná tak mohou být některá vyčíslení jednotky v tolarech či groších českých; studii doporučujeme Vaší pozornosti (in: Dokumentace a prezentace dějiny české mince a měny grošové doby v našich muzeích : sborník příspěvků ze semináře, s. 57-68). Z jeho práce citujeme:
„Zavedením plnohodnotné české grošové mince vznikly spory ohledně starších finančních závazků. Pro odlišení částek z doby před rokem 1469 a po něm se začalo užívat rozlišení, zda je částka kladena „na míšensko“ (v poloviční hodnotě) nebo na nové české groše. (…) ,Groše míšenské‘ se tak od samého počátku užívání tohoto termínu v Čechách staly jen početními jednotkami, označujícími hodnotu 7 haléřů. (…) Základem pro jednoduché převody finančních částek se stal převodní systém 1 groš český = 2 groše míšenské = 7 peněz bílých (denárů) = 14 peněz malých (černých, haléřů).“ (s. 60, 62)
Jak se dočteme také v další numismatické literatuře, jednotka „míšenské kopy“ se obecně používala pro platby větších obnosů; pro ceny nemovitostí, dobytku apod. Používala se v období před třicetiletou válkou i po ní. „Je tomu tak i počátkem 17. století, kdy se již dávno v sousedním Sasku nerazily ,groše míšenské‘ či v Čechách pražské groše, a kdy již v běžném peněžním oběhu převažovaly mincovní nominály zcela jiného původu a platební síly.“ (Vorel, Sborník, s. 57)
Po roce 1623, na jehož konci došlo k pádu měny, se ztratila podstatná část hodnoty „starých“ peněz a docházelo k peněžním a měnovým „zmatkům“. (Vorel, s. 202) V roce 1637 platil vztah: kopa českých grošů = 2 kopy míšenských = 140 krejcarů.“ (Staněk, Bajer, s. 44)
Přesnou hodnotu míšenských kop v roce 1659 bude komplikované určit. Ke konkrétním částkám přiřazeným ke zboží se dostaneme skrze literaturu, kde jsou k nalezení zmínky o míšenských kopách z různých let. Podle nich pak by bylo možné interpretovat hodnotu daného obnosu, viz příklady níže:
*ČERMÁK, Kliment a Bedřich SKRBEK. Mince království Českého za panování rodu Habsburského od roku 1526. V Pardubicích: F. Hoblík, 1891-1913. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:ab734770-8e11-11dd-96f4-000d606f5dc6?page=uuid:7b740c30-9d1f-11e8-ba56-5ef3fc9bb22f
[20. léta 17. století] „Mincmistr Hübmer dostával služného ročních 400 kop míšenských čili tolarů (…).“ (s. 153)
*LACINA, Josef. Paměti královského města Slaného.. (Tisk Fr. Jeřábka), 1885:
„Když pak roku 1615 na generálním sněmu o splacení dluhů cís. komory se jednalo, dostali Slanští 1928 kop míšenských.“ (s. 35)
*RAUŠAR, František. Blovice a zámek Hradiště. Plzeň: Lábek, 1927. sv. 2:
„Markéta Karlová z Hořovic koupila v úterý před sv. Markétou 1622 od Šebestiána Čejky v Blovicích dům Bukalovský, dnešní Panský dům čp. 22 s dědinami a lukami za 1500 kop míšenských (…).“ (s. 5)
*VOREL, Petr. Od pražského groše ke koruně české: průvodce dějinami peněz v českých zemích. Praha: Havran, 2004:
„V úrodném Polabí stály nejdražší selské grunty s výměrou 1-2 lány polí na počátku druhé poloviny 16. století okolo 200-300 kop grošů míšenských. O šedesát let později se již ceny takových nemovitostí pohybovaly okolo 700-1000 kop grošů míšenských.“ (s. 172)
Úryvek z Pamětí Mikuláše Dačického z Heslova (zápis z března 1623) – „Drahoty převeliké ve všelijakých věcech (…) Koňové a klisny po jednom, dvou, třech stech etc., volové a krávy po 50, 60, 70 atd., telata po 10, 11, 12 i 13 kopách míšenských prodávány a kupovány byly.“ (s. 190)
*WINTER, Zikmund. Kulturní obraz českých měst: život veřejný v XV. a XVI. věku (1892):
Platba desátku: „Roku 1530 přijato míšenských kop 677 (grošů drobných zase pomíjíme) a vydáno 470 kop.“ (s. 572)
„Tresty bývaly na první propadnutí všude peněžité. v Pardubicích platí r. 1531 šenkéř Liberka ,pokuty pro lití patok do piva‘ 1 kopu grošů míšenských. (…)“ (s. 348.)
Vzhledem k upozornění, které podává prof. Petr Vorel ve své studii, je nutné počítat i s tím, že v některé z uvedených citací by se mohlo jednat o záměnu jednotky, tedy nemuselo jít přesně o shodný výpočet. Podle informací z literatury se ale pravděpodobně jednalo o jednotku, jež měla vyčíslit větší částky a obnosy, a to s ohledem na její využívání především v rámci agendy správy nemovitostí. Z jiného úhlu pohledu by snad bylo možné zjistit hodnotu skrze gramáž kovu, resp. mincí (vyrobených z určitého kovu), které jednotku míšenské kopy tvořily. Pro odbornou analýzu měrné jednotky bychom Vám nicméně doporučovali obrátit se na vědecké pracovníky z oboru numismatiky, kteří by Vám poskytli komplexní informace.
ČERMÁK, Kliment a Bedřich SKRBEK. Mince království Českého za panování rodu Habsburského od roku 1526. V Pardubicích: F. Hoblík, 1891-1913. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/v[…]d1f-11e8-ba56-5ef3fc9bb22f.
HALAČKA, Ivo. Mince zemí koruny české 1526-1856. Kroměříž: Česká numismatická společnost, pobočka Kroměříž, 1987. sv. 1, 348 s.
LACINA, Josef. Paměti královského města Slaného.. (Tisk Fr. Jeřábka), 1885, s. 34, 35, 53, 89, 91, 96, 222. Dostupné také z: https://ndk.cz/view/uuid:86[…]AD%C5%A1ensk%C3%BDch%20kop.
Nesign. Platidla v období grošovém a tolarovém v českých zemích 16. a 17. století. Online. 2024. Dostupné z: http://otta.cechove.cz/platidla.htm [cit. 23. 4. 2024].
RAUŠAR, František. Blovice a zámek Hradiště. Plzeň: Lábek, 1927. sv. 2, s. 4, 5.
STANĚK, Jaroslav a Jan BAJER. Peníze v českých zemích: přehled mincí a papírových peněz v dějinných a hospodářských souvislostech od 10. století dodnes. Praha: P.A.S., c1995, 239 s.
VOREL, Petr. Groše české a groše míšenské jako početní jednotky 15. až 18. století. In: Dokumentace a prezentace dějiny české mince a měny grošové doby v našich muzeích : sborník příspěvků ze semináře, Pardubice: Východočeské muzeum, 2002, s. 57-68.
VOREL, Petr. Od pražského groše ke koruně české: průvodce dějinami peněz v českých zemích. Praha: Havran, 2004, 577 s.
WINTER, Zikmund. Kulturní obraz českých měst: život veřejný v XV. a XVI. věku (1892), [796] s. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/v[…]e72-11e8-b38f-5ef3fc9bb22f.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
19.04.2024 18:13