Byl ordál železem jednostranný?

Text dotazu

Dobrý den,

zajímalo by mne, zda byl ordál železem vždy jednostranný.

Děkuji.

Odpověď

Dobrý den,

podle různých zdrojů, které jsme měli k dispozici, se zdá, že ordál rozžhaveným železem byl ordálem jednostranným. Bylo-li to vždy ordálem pouze jednostranným, jsme takto přesně formulové nenašli. Dvoustranný ordál je uváděn u ordálu broděním.

 

Boží soud žhavým železem spočíval v tom, že obviněný musel přejít bosou nohou po dvanácti rozžhavených radlicích od pluhu, rozmístěných na krok od sebe, později byl tento způsob někdy kombinován s ordálem přísahy, kdy přísahající musel po dobu pronášení přísahy držet prsty na rozžhaveném železe. Nešlo o to, jak se často traduje, aby se nespálil, nýbrž aby i přes zřejmou bolest přešel žhavé radlice nebo aby udržel prsty na žhavém železe po celou dobu přísahy. Odtud patrně pochází rčení „hodného nepálí“.

Zdroj: ŠINDELÁŘ, Vladimír. Cesta na popraviště: příběhy z českých zemí. Praha: XYZ, 2012. http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:ae283e60-8a18-11e6-ae94-005056825209 

 

Jestliže ve středověku obžalovaný svůj skutek popíral, přenechali soudci rozhodnutí o vině a nevině božímu soudu (judicum Dei). Prostředkem očisty obviněného byl ordál ohněm, který nevinného nepálil (odtud frazém „dobrého nepálí“), ordál vodou (ordal aquae calidae vel ferventis), který spočíval v tom, že obviněný musil strčit ruku do kotle s vařící vodou a vytáhnout z ní nějaký předmět, nebo ordál železem: obviněný musel jít po rozžhavených radlicích nebo držet v ruce žhavé železo. Ordàlie byly sice zakázány čtvrtým lateránským kongresem (1215), ale konaly se i ve stoletích pozdějších, mj. i v Čechách.

Zdroj: ČERNÝ, Václav. Soustavný přehled obecných dějin literatury naší vzdělanosti: Díl. 1: Středověk. Jinočany: H & H, 1996. http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:d415ab50-e7cd-11e5-8d5f-005056827e51

 

...jednotlivé druhy ordálů se lišily podle druhů deliktů...Dekreta Břetislavova hovoří o soudu vody a žhavého železa... Jiný pramen, Řád práva zemského, zná i ordál broděním při sporech o pozemky. Spočíval v tom, že žalobce a několik kroků za ním i žalovaný vstoupili do brodu řeky s úkolem dostat se na druhou stranu. Ten, komu se to podařilo, vyhrál při, přičemž bylo dovoleno, aby se žalovaný vrátil v případě, když se začal topit žalobce...

Ordál rozžhaveným železem máme doložen dokonce v autentické zprávě o procesu s atentátníky na knížete Soběslava I. v r. 1130.

Spočíval v chůzi bosou nohou po dvanácti rozžhavených radlicích, tj. plátech železa, které kryly rádlo...

Zdroj: MALÝ, Karel a kol. České právo v minulosti. Praha: Orac, 1995. http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:28683000-06a4-11e8-9854-5ef3fc9ae867

 

Další zdroj:

ordálové řízení = boží soudy

jedná se o iracionální důkaz, kterým strany dokazovaly pravdivost svého tvrzení ordál sloužil jako dokazovací prostředek v momentě, kdy nebylo jasné, zda osoba daný čin spáchala nebo ne (pokud byl pachatel chycen při činu, ordálu nebylo třeba) dokazování probíhalo za využití přírodních sil či s odvoláním na nadpřirozenou moc vznikly z důvodu nízké autority úřední státní moci, která se potřebovala zaštítit autoritou „boží“, která měla dopomoci tomu ze soupeřů, který měl pravdu poprvé jsou ordály zmíněny v Dekretech Břetislavových (úloha církevních funkcionářů jako veřejných žalobců při ordálových řízeních), dále v právních knihách (Rožmberská právní kniha, Řád práva zemského..) doba rozkvětu ordálů: 12.-13. století Ordál rozžhaveným železem spočíval v chůzi bosou nohou po dvanácti rozžhavených radlicích, vina se určovala podle toho, zda se spálil a jak se rány hojily známe např. z procesu s atentátníky na knížete Soběslava (1130) Ordál přísahy někdy bylo obžalovanému umožněno, aby se očistil přísahou, spolu s ním ji podstupovali spolupřísežníci (očistníci) přísahající musel přitisknout prsty na rozžhavené železo, a to po dobu než přísahu nepřednesl spolupřísežníci pak skládali svou přísahu o tom, že nic takového jejich přítel spáchat nemohl od dob Karla IV. chybná přísaha vedla „pouze“ k doživotnímu žaláři (ne k ztrátě hrdla) na podnět Karla (tehdy ještě markrabě) opatřením biskupa Arnošta z Pardubic → od roku 1343 se kněží přestali účastnit ordálů, ty téměř zmizely jako soudní důkazy poslední ordály zanikly v době husitského hnutí Prameny učebnice, str. 116-118, 124 zápisky od Kuklíka ze semináře

http://www.ius-wiki.eu/historie/pfuk/cech/zkouska/skupina-a/otazka-4

Obor

Právo

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

05.12.2018 15:50

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu