Byl ordál železem jednostranný?

Text dotazu

Dobrý den,

zajímalo by mne, zda byl ordál železem vždy jednostranný.

Děkuji.

Odpověď

Dobrý den,

podle různých zdrojů, které jsme měli k dispozici, se zdá, že ordál rozžhaveným železem byl ordálem jednostranným. Bylo-li to vždy ordálem pouze jednostranným, jsme takto přesně formulové nenašli. Dvoustranný ordál je uváděn u ordálu broděním.

Boží soud žhavým železem spočíval v tom, že obviněný musel přejít bosou nohou po dvanácti rozžhavených radlicích od pluhu, rozmístěných na krok od sebe, později byl tento způsob někdy kombinován s ordálem přísahy, kdy přísahající musel po dobu pronášení přísahy držet prsty na rozžhaveném železe. Nešlo o to, jak se často traduje, aby se nespálil, nýbrž aby i přes zřejmou bolest přešel žhavé radlice nebo aby udržel prsty na žhavém železe po celou dobu přísahy. Odtud patrně pochází rčení „hodného nepálí“.

Zdroj: ŠINDELÁŘ, Vladimír. Cesta na popraviště: příběhy z českých zemí. Praha: XYZ, 2012. http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:ae283e60-8a18-11e6-ae94-005056825209

Jestliže ve středověku obžalovaný svůj skutek popíral, přenechali soudci rozhodnutí o vině a nevině božímu soudu (judicum Dei). Prostředkem očisty obviněného byl ordál ohněm, který nevinného nepálil (odtud frazém „dobrého nepálí“), ordál vodou (ordal aquae calidae vel ferventis), který spočíval v tom, že obviněný musil strčit ruku do kotle s vařící vodou a vytáhnout z ní nějaký předmět, nebo ordál železem: obviněný musel jít po rozžhavených radlicích nebo držet v ruce žhavé železo. Ordàlie byly sice zakázány čtvrtým lateránským kongresem (1215), ale konaly se i ve stoletích pozdějších, mj. i v Čechách.

Zdroj: ČERNÝ, Václav. Soustavný přehled obecných dějin literatury naší vzdělanosti: Díl. 1: Středověk. Jinočany: H & H, 1996. http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:d415ab50-e7cd-11e5-8d5f-005056827e51

...jednotlivé druhy ordálů se lišily podle druhů deliktů...Dekreta Břetislavova hovoří o soudu vody a žhavého železa... Jiný pramen, Řád práva zemského, zná i ordál broděním při sporech o pozemky. Spočíval v tom, že žalobce a několik kroků za ním i žalovaný vstoupili do brodu řeky s úkolem dostat se na druhou stranu. Ten, komu se to podařilo, vyhrál při, přičemž bylo dovoleno, aby se žalovaný vrátil v případě, když se začal topit žalobce...

Ordál rozžhaveným železem máme doložen dokonce v autentické zprávě o procesu s atentátníky na knížete Soběslava I. v r. 1130.

Spočíval v chůzi bosou nohou po dvanácti rozžhavených radlicích, tj. plátech železa, které kryly rádlo...

Zdroj: MALÝ, Karel a kol. České právo v minulosti. Praha: Orac, 1995. http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:28683000-06a4-11e8-9854-5ef3fc9ae867

Další zdroj:

ordálové řízení = boží soudy

jedná se o iracionální důkaz, kterým strany dokazovaly pravdivost svého tvrzení ordál sloužil jako dokazovací prostředek v momentě, kdy nebylo jasné, zda osoba daný čin spáchala nebo ne (pokud byl pachatel chycen při činu, ordálu nebylo třeba) dokazování probíhalo za využití přírodních sil či s odvoláním na nadpřirozenou moc vznikly z důvodu nízké autority úřední státní moci, která se potřebovala zaštítit autoritou „boží“, která měla dopomoci tomu ze soupeřů, který měl pravdu poprvé jsou ordály zmíněny v Dekretech Břetislavových (úloha církevních funkcionářů jako veřejných žalobců při ordálových řízeních), dále v právních knihách (Rožmberská právní kniha, Řád práva zemského..) doba rozkvětu ordálů: 12.-13. století Ordál rozžhaveným železem spočíval v chůzi bosou nohou po dvanácti rozžhavených radlicích, vina se určovala podle toho, zda se spálil a jak se rány hojily známe např. z procesu s atentátníky na knížete Soběslava (1130) Ordál přísahy někdy bylo obžalovanému umožněno, aby se očistil přísahou, spolu s ním ji podstupovali spolupřísežníci (očistníci) přísahající musel přitisknout prsty na rozžhavené železo, a to po dobu než přísahu nepřednesl spolupřísežníci pak skládali svou přísahu o tom, že nic takového jejich přítel spáchat nemohl od dob Karla IV. chybná přísaha vedla „pouze“ k doživotnímu žaláři (ne k ztrátě hrdla) na podnět Karla (tehdy ještě markrabě) opatřením biskupa Arnošta z Pardubic → od roku 1343 se kněží přestali účastnit ordálů, ty téměř zmizely jako soudní důkazy poslední ordály zanikly v době husitského hnutí Prameny učebnice, str. 116-118, 124 zápisky od Kuklíka ze semináře

http://www.ius-wiki.eu/historie/pfuk/cech/zkouska/skupina-a/otazka-4

Obor

Právo

Okres

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

05.12.2018 15:50