Byl Gustav Mahler veganem či vegetariánem?

Text dotazu

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli Gustav Mahler byl vegetariánem nebo veganem a jestli v tu dobu bylo normální veganství či vegetariánství v 19. století?

Odpověď

Vážená paní (...),

rakouský skladatel a dirigent Gustav Mahler byl vegetarián. Zmínka o tomto jeho způsobu stravování se objevuje v několika publikacích, které má naše knihovna ve fondu. Vždy se ale jedná o velmi stručné informace. Uvedu několik příkladů: 

V knize: LA GRANGE, Henry-Louis de a Danuše NAVRÁTILOVÁ. Gustav Mahler. Praha: Argo, 2018, 604 stran; 24 cm. ISBN 978-80-257-2459-0 (ve fondu knihovny umístění 929 Ma, signatura A0-56063) nalezneme na stranách 31-32 kapitolu: Socialista a vegetarián. Zde se dočítáme, že se Gustav Mahler v roce 1880 ve Vídni seznámil prostřednictvím členů Akademického Wagnerova spolku s Wagnerovým spisem: Náboženství a umění. Na mysli je hudební skladatel Richard Wagner. V něm Wagner vysvětluje své nové zásady, mezi něž, v zájmu nápravy lidstva, patřil návrat k vegetariánství. Členové kruhu ihned změnili stravovací zvyklosti a začali se scházet v Ramharterově vegetariánské restauraci, kde Mahler několik měsíců jedl bezmasé pokrmy a pil nealkoholické nápoje.   

V knize: BLAUKOPF, Kurt, Eva PÁTKOVÁ a Jitka LUDVOVÁ. Gustav Mahler: současník budoucnosti. Praha: H+H, 1998, 240 s.: il. 24 cm. ISBN 80-86022-31-5 (signatura 647 401, strana 33) opět nalezneme informaci o Akademickém Wagnerově spolku. A Gustav Mahler v listopadu 1880 píše příteli: „Už celý měsíc jsem úplný vegetarián. Morální účinek tohoto způsobu života je obrovský. Je důsledkem dobrovolného omezování těla, z něhož pak vyrůstá má nenáročnost. Umíš si jistě představit, jak jsem tím celý proniknutý, jestliže si od toho slibuji regeneraci lidského rodu. Řeknu Ti jen jedno: Obrať se k přírodnímu způsobu žití, ovšem s účelnou výživou (Grahamův chléb) a sám brzy poznáš plody.“ 

Jan Klusák ve své knize: Zpráva o Gustavu Mahlerovi. Olomouc: Krajské vlastivědné muzeum, 1986, 1 sv.: il. (signatura I-708 952) zmiňuje spisovatele Franze Kafku a uvádí: „Když jsme u Kafky, není bez zajímavosti, že oba (Kafka i Mahler) se poměrně v mladém věku stávají vegetariány, a to nejen ze zdravotních důvodů, nýbrž i z filozofického a etického přesvědčení.“ 

V souboru dopisů: MAHLER, Gustav. Dopisy. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1962, 412 s.: il. (signatura 88 966, strana 324) také nacházíme zmínku o Mahlerově vegetariánství. V dopise manželce Almě Mahler z 10. září 1908 mimo jiné stojí: „Keussler se už také objevil. Skvělý člověk. V sobotu večer po zkoušce budu u něho vegetářsky večeřet.“

Informace o vegetariánství Gustava Mahlera najdeme také na internetu, např. na:    

Radio Prague International: Radio Prague International

Gustav Mahler v Jihlavě: G.Mahler JIHLAVA (gaudiumpraha.org)

Česká televize: Milovaný i nenáviděný Gustav Mahler — ČT24 — Česká televize (ceskatelevize.cz)

Co se týče dotazu k vegetariánství, to má své kořeny v dávné době. Už v první knize Bible, před 3500 lety, je psáno: „A Bůh pravil: Hle, dávám vám všechny zeliny rozsévající sémě na povrchu celé země a každý strom, na němž jest plod stromu, který vydává sémě, vám budiž za pokrm.“ (Mojžíš 1,29).

Dále cituji z knihy: RISI, Armin a Ronald ZÜRRER. Vegetariánský život: přednosti bezmasé výživy. Praha: Earth Save CZ, 2007, 101 s . ; 22 cm. ISBN 978-80-86916-00-2 (umístění 613.2, signatura A0-1108). „Také v nejstarší evropské vysoce rozvinuté kultuře, v antickém Řecku, bylo vegetariánství vznešeným ideálem. Za praotce vegetariánství v Evropě je považován Pythagoras. V jeho vzdělávacích sdruženích, do kterých byly připuštěny i ženy, byla bezmasá strava samozřejmostí. Proto se vegetariánům až do poloviny 19. století většinou říkalo pythagorejci.“

V polovině 19. století nastává velký rozvoj vegetariánských společností a hnutí. Z Anglie (v roce 1847 vzniká v Manchesteru první Anglická vegetariánská společnost) a Německa pronikly tyto myšlenky i do USA, kde se jedním z jejích průkopníků stává Silvester Graham – vynalezl nový způsob pečení chleba z celozrnné mouky. Ve druhé polovině 19. století vznikají různé směry a hnutí, jejichž součástí je i vegetariánství a postupně jich stále přibývá. Z počátku se jednalo o elitní záležitost, protože vegetariánství si mohli dovolit lidé, kteří nežili v nedostatku a pro něž tedy maso nebylo symbolem bohatství nebo něčeho těžko dostupného a slavnostního. Rostlinná strava sice byla propagována jako levnější, ale to si mohl plně uvědomit pouze člověk, který měl bezproblémový přístup k masu.   

 

Použité zdroje

Databáze:
Vyhledávač PRIMO: https://primo.svkhk.cz/
Česká národní bibliografie
Vysokoškolské kvalifikační práce: https://theses.cz/
Internet

Knihy:
LA GRANGE, Henry-Louis de a Danuše NAVRÁTILOVÁ. Gustav Mahler. Praha: Argo, 2018, 604 stran; 24 cm. ISBN 978-80-257-2459-0
BLAUKOPF, Kurt, Eva PÁTKOVÁ a Jitka LUDVOVÁ. Gustav Mahler: současník budoucnosti. Praha: H+H, 1998, 240 s.: il. 24 cm. ISBN 80-86022-31-5
KLUSÁK, Jan. Zpráva o Gustavu Mahlerovi. Olomouc: Krajské vlastivědné muzeum, 1986, 1 sv.: il.
MAHLER, Gustav. Dopisy. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1962, 412 s.: il.
ČERVENÝ, Karel, Drahomíra ČERVENÁ, Jana DVONČOVÁ a Marie KORANDOVÁ. Vegetariánská kuchařka: vegetariánství v teorii a v praxi ; 300 receptů. Bratislava: Práca, 1991, 200 s. : barev. il. ; 30 cm. ISBN 80-7094-256-8.
RISI, Armin a Ronald ZÜRRER. Vegetariánský život: přednosti bezmasé výživy. Praha: Earth Save CZ, 2007, 101s . ; 22 cm. ISBN 978-80-86916-00-2.

Obor

Lékařství

Okres

Hradec Králové

Knihovna

Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové

Datum zadání dotazu

08.12.2022 11:40

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu