Bydliště Gustav Meyrink

Text dotazu

Dobrý den,

jsou známy adresy, kde v Praze bydlel spisovatel Gustav Meyrink?

Děkuji.

Odpověď

Dobrý den,

úplně přesnou adresu pobytu Gustava Meyrinka v Praze jsme, v nám dostupných zdrojích, nenašli. S největší pravděpodobností by mohla být i svázána s bankovním domem, který v určitých letech v Praze vedl. O tom, kde se bavil a scházel s přáteli informace jsou, ale bližší informace o bydlišti v literatuře nejsou uvedeny. Bližší informaci uvádí pouze heslo Gustav Meyrink ve Wikipedii, správnost ale nemůžeme ověřit.

 

Od roku 1884 žil v Praze. Po absolvování gymnázia navštěvoval obchodní akademii, jejíž studium zakončil absolventskou zkouškou v roce 1888. Pak pracoval v exportním obchodě a z peněz odkázaných otcem otevřel společně s přítelem (synovcem básníka Christiana Morgensterna) bankovní dům. Takřka okamžitě se stal součástí pražské německé smetánky a zařadil se k místním dandyům – kromě toho vlastnil jeden z prvních automobilů v Praze. Věnoval se sportu (šermu a veslování), šachům, udržoval kontakty s mladou generací židovsko-německých umělců a žil nevázaným životem, k němuž patřily kromě jiného různé rvačky a návštěvy nevěstinců. Ve svém bytě na Příkopech, přeplněném soškami, zrcadly a různými bizarními předměty, pořádal spiritistické seance, při nichž užíval různé omamné látky (hašiš a opium). Posléze však Meyrink spiritismus, stejně jako užívání opiátů, zavrhl.

Zdroj: BOBÍKOVÁ, Lenka. Mág a spiritualista, ale i rebel a skandálista. Magazín - Právo. 2020-04-11, s. 25-28.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Gustav_Meyrink#cite_note-magazin-5

 

G. M.přišel do Prahy jako osmnáctiletý.

Složil maturitu na obchodní akademii, v letech 1889 až 1902 vedl bankovní dům spolu se synovcem básníka Christiana Morgennsterna Janem. Banka Gustav Meyer et Morgenstern byla v roce 1891 na Novém Městě v Ovocné ulici č. 2/761, dnes součástí Jungmannova náměstí (rohový dům čelní frontou obrácený do Národní třídy, boční do dnešní ulice 28. října). V rocee 1896 závod sídlil na Václavském náměstí č. 33/829.V roce 1903 Prahu opustil.

Zdroj: KNEIDL, Pravoslav. Pražská léta německých a rakouských spisovatelů . Praha: Pražská edice, 1997. s. 108. ISBN 80-901509-3-4. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:493117c0-9cb3-11e3-a880-5ef3fc9ae867

 

Němečtí básníci měli své Treffpunkte v různých kavárnách…v  Continentalu kraloval Gustav Meyrink…

RIPELLINO, Angelo Maria, HARTMANOVÁ, Alena a KLÍPA, Bohumír. Magická Praha . Praha: Argo, 2009. s. 37. ISBN 9788025701911. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:b0d749c0-8acf-11e4-95d8-001018b5eb5c

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

07.06.2021 08:00

Jan Pešula píše:
Pátek 17.09.2021 04:16
Gustav Meyrink je pseudonym, jeho vlastní jméno bylo Gustav Meyer. Místa jeho pobytu před 1. světovou válkou najdeme v policejních přihláškách, přičemž některé jeho příjmení uvádějí nesprávně (Mayer, Meier) - to se v těchto dokumentech občas stává.

Nejstarší záznam o něm pravděpodobně přináší tato:
- Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 364, obraz 167, http://digi.nacr.cz/prihlas[…]p;karton=364&folium=167

Podle ní žil od roku 1883 u svého dědečka Friedricha Augusta Meiera [sic] a jeho dcery (své matky) Marie v čp. 948-II (dnes roh Olivova 948/6 a Růžová 948/14, 11000 Praha 1-Nové Město). V letech 1854-1883 bydlel dědeček s rodinou asi v č. 1339-II (je to špatně čitelné; dnes by se jednalo o adresu Krakovská 1339/18, 11000 Praha 1), ale to se nejspíš netýká Gustava M., který se do Prahy podle dostupných zdrojů dostal až roku 1883.

V pozdějších přihláškách je už veden jako dospělý a ženatý:
- čp. 138-II (dnes roh Národní 138/10 a Voršilská 138/14, 11000 Praha 1-Nové Město) od 31.07.1889
- čp. 1242-II (dnes zaniklé číslo domu na Novém Městě, stál blízko Štefánikova mostu) od 03.07.1902

Zdroje:
- Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 364, obraz 194, http://digi.nacr.cz/prihlas[…]p;karton=364&folium=194
- Nahlížení do katastru nemovitostí (pro zjištění novodobé adresy podle čísla popisného), https://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberBudovu/Stavba/

V určitých obdobích také pobýval v nynějších pražských čtvrtích, které byly tehdy samostatnými městy:
- Smíchov čp. 478 (dnes roh Janáčkovo nábřeží 478/39 a Vodní 478/1, 15000 Praha 5-Smíchov) od 10.03.1893
-- Zdroj: Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 364, obraz 196, http://digi.nacr.cz/prihlas[…]p;karton=364&folium=196

- Královské Vinohrady čp. 450 (dnes Bělehradská 450/49, 12000 Praha 2-Vinohrady) od 22.08.1902
-- Zdroj: Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 364, obraz 195, http://digi.nacr.cz/prihlas[…]p;karton=364&folium=195

- Žižkov čp. 965 (dnes U Rajské zahrady 965/6, 13000 Praha 3-Žižkov) od 16.06.1903
-- Zdroj: Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 364, obraz 193, http://digi.nacr.cz/prihlas[…]p;karton=364&folium=193

Podle Wikipedie se po roce 1903 odstěhoval do Vídně, tudíž další záznamy už o něm v Praze asi nenajdeme. Novodobé adresy podle historických čísel domů jsou samozřejmě bez záruky, ale měly by být správně - čísla popisná bývají tradičně stabilní a nemění se (dnes by snad i odporovalo zákonu, aby se číslo ze zbořeného domu použilo jinde).

Přihlášky také uvádějí jeho povolání (obchodník, spisovatel), náboženské vyznání (protestant) a občanství (Němec s pasem vydaným v Mnichově), ale to se asi dá zjistit i z jiné literatury.

Snad Vám to takto pomůže. Přeji hodně úspěchů v dalším výzkumu.

(Odesláno opakovaně po delší odstávce komentářů v PSK.)
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu