Bio farmy

Text dotazu

Jak bio-farmy udrží veškeré plodiny bez kazu a bez chemie? Např. jablka, nevěřím, že 95% z nich vyhazují, páč je tam vždy nějaký kaz/červ/plíseň... a podobně.
Jak to mají tedy zařízené? Že by nebyly zase tak úplně "bio"?

Odpověď

Dobrý den,

 

samozřejmě i v ekologickém zemědělství se používají hnojiva. Hnojit můžete / musíte organickými hnojivy. Průmyslová hnojiva a chemické ošetřování rostlin během vegetace je zakázáno. V ekologickém zemědělství nechcete půdu "vytěžit", zbavit ji všech živin, nýbrž chcete, aby si půda stále udržovala optimální složení organických, minerálních  a dalších látek. Před vlastním podnikáním v ekologickém zemědělství je tedy doporučeno si zjistit bilancování rostlinných živin (přesněji stanovení bilančních odhadů). Bilance živin jsou doporučovány zejména pro vlastní kontrolu správného hospodaření s živinami, pro niž je nutné znát tyto údaje: přívod živin hnojením, přívod dusíku jeho symbiotickou fixací z ovzduší, odběr živin ve sklizených produktech.

 

Souhlasíme s Vámi, že není pravděpodobné, že by se vyhazovalo 95% produkce. Pokud v ekologickém zemědělství chcete docílit stejného výnosu jako v zemědělství konvenčním, tak budou kladeny zvýšené nároky na množství organického hnojiva (konvenční zemědělství kombinuje organické hnojivo s průmyslovými hnojivy, která převládají), na přípravu půdy, na mechanické ošetření během vegetace (v konvenčním zemědělství převažuje chemické ošetření rostlin během vegetace) a na sklizeň a posklizňovou úpravu půdy. Míra vápnění je většinou obdobná.

 

V ekologickém zemědělství by se půda neměla ponechat bez rostlin, neboť hrozí eroze, vyplavování živin a nadměrné zaplevelování pozemku. Proto se v tomto typu zemědělství výrazně využívá zeleného hnojení (pěstujete na pozemku rostlinu nikoliv pro její konzumaci, ale protože ji chcete zapravit do půdy jako organické hnojivo), podsevu, strništních meziplodin a podplodin.   Podsev znamená, že současně, anebo dodatečně do hlavní plodiny zasejete plodinu vedlejší. Strništní meziplodiny jsou rostliny, které zasejeme po sklizni hlavní plodiny jako prevenci pro nálet plevele. Podplodiny se pěstují v meziřadí sadů a vinic. Zakládají se na podzim  nebo na jaře, v červnu a v červenci se porost mulčuje a zapraví do půdy při podzimních, anebo jarních pracích.

 

Hlavní cíle ekologického zemědělství:

* produkovat kvalitní potraviny a krmiva o vysoké nutriční hodnotě v dostatečném množství

* pracovat v co nejvíce uzavřených cyklech koloběhu látek, využívat místní zdroje a minimalizovat ztráty

* udržet a zlepšovat úrodnost půdy

* vyvarovat se všech forem znečištění

* minimalizovat používání neobnovitelných surovin a fosilní energie

* hospodářským zvířatům vytvořit optimální podmínky

* uchovat přírodní ekosystémy v krajině, chránit přírodu, její diverzitu

* vytvářet pracovní příležitosti a tím udržet osídlení venkova

* umožnit zemědělcům a jejich rodinám ekonomický a sociální rozvoj a uspokojení z práce

 

Zásady pěstování rostlin:

* struktura plodin musí umožnit střídání plodin se subtilním kořenovým systémem s plodinami s mohutným kořenovým systémem

* menší produkci kořenové biomasy a posklizňových zbytků některých plodin vyrovnat s pěstováním meziplodin

* vegetační kryt půdy má být co nejdelší, pokud možno i přes zimu

* v osevním postupu musí být zastoupeny jeteloviny, respektive luskoviny

* druhová pestrost pěstovaných plodin musí skýtat dostatečné možnosti pro přežívání prospěšných organismů

* osevní postup musí brání erozi půdy

* plodiny s malou konkurenčních schopností vůči plevelům se střídají s plodinami s velkou konkurenční schopností

* volit odrůdy odpovídající podmínkám stanoviště 

* struktura plodin musí zajistit chovným zvířatům plnohodnotnou, vyváženou krmnou dávku na celý rok

* plevele se regulují preventivními a agrotechnickými metodami, používání herbicidů není dovoleno

* ochrana rostlin proti chorobám a škůdcům je založena na správné agrotechnice, biologických metodách, přípravcích rostlinného původu, používání syntetických pesticidů není dovoleno

* hnojení a výživa rostlin jsou založeny na správném osevním postupu, používá se organické hnojení, lehce rozpustná minerální hnojiva nejsou povolena

 

V dnešní ČR ani plodiny z konvenčního zemědělství nepřekračují povolené limity. Znalci však vnímají rozdíl v chuti, protože produkty z ekologického zemědělství často obsahují vyšší podíl sušiny, tudíž dosahují výraznější chuti.

 

 

 

 

Použité zdroje

* ŠARAPATKA, Bořivoj a kol. Ekologické zemědělství v praxi. Šumperk: PRO-BIO, 2006. 502 s. ISBN 80-87080-00-9.

* MOUDRÝ, Jan et al. Ekonomická efektivnost rostlinné bioprodukce: uplatněná metodika. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, 2008. 44 s. ISBN 978-80-7394-137-6.

* PRUGAR, Jaroslav. Kvalita rostlinných produktů ekologického zemědělství: (studijní zpráva) = Quality of plant products from conventional and ecological agriculture: (review). Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2000. 79 s. Studijní informace. Rostlinná výroba; č. 5/1999. ISBN 80-7271-048-6.

* ČERMÁK, Pavel a kol. Bilance živin v ekologicky hospodařícím podniku: metodická pomůcka. Vyd. 1. Náměšť nad Oslavou: ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, 2007. 43 s. ISBN 978-80-903548-4-5.

* ZAHUMENSKÁ, Vendula. Právo pro environmentální podnikání. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 231 s. Svět environmentálních souvislostí. ISBN 978-80-210-4380-0.

Obor

Ekonomické vědy, obchod

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

13.07.2016 01:51

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu