-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, potřebovala bych se dozvědět co nejvíce
o obci Prostřední Lhota - Farní úřad Starý Knín. Můžete mi poradit co
nejstarší záznamy o obyvatelstvu.
Dobrý den,
z pramenů, které vyšly tiskem, můžete kromě Berní ruly Podbrdska použít i Soupis poddaných podle víry z roku 1651:
* Soupis poddaných podle víry z roku 1651. Berounsko. Praha : Národní archiv, 2007. s. 166-167. ISBN 978-80-86712-444.
Bohužel se nám v dostupných databázích nepodařilo nalézt žádný článek či knihu, které by podrobněji popisovaly historii Prostřední Lhoty ve spojení s bližšími informacemi o jejích obyvatelích. Historické údaje o obyvatelstvu Prostřední Lhoty bude, dle našeho názoru, nutné hledat spíše v dobových dokumentech, které jsou uložené v archivech. Od roku 1651 jsou dochovány matriky narozených, oddaných a zemřelých staroknínské farnosti, tyto matriky jsou uložené ve Státním oblastním archivu v Praze (http://www.soapraha.cz/index.php?lang=cze&archiv=1&page=informace-pro-badatele). Ve Státním okresním archivu Příbram
http://www.soapraha.cz/index.php?archiv=12) jsou např. soupisy duší pro staroknínskou farnost z let 1827-1868 (fond Farní úřad Starý Knín).
Prostřední Lhota patřila od roku 1636 ke Starému Knínu, který byl od
20.12.1669 až do 20.století součástí majetku Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou. Další informace o Prostřední Lhotě a jejích obyvatelích by tedy mohly být obsaženy ve Státním oblastním archivu v Praze ve fondu "Velkostatek Starý Knín". Součástí fondů velkostatků
(http://www.genea.cz/informace/badani-v-archivu/velkostatky/) většinou bývají např. tzv. gruntovní knihy, které předcházely novodobým pozemkovým knihám a zachycovaly poddanský nemovitý majetek. V Národním archivu (http://www.nacr.cz) jsou také uloženy dokumenty výše zmíněného řádu křižovníků (fond Křížovníci s červenou hvězdou - generalát a konvent, Praha). V řádovém archivu byla podle článku z roku 1932 uložena tzv. dílčí cedule staroknínského statku z roku 1632 nazvaná Rozdělení statku staroknínského (v roce 1932 měla označení St. K. 1632). V tomto roce učinil Václav Vratislav z Mitrovic, tehdejší majitel Prostřední Lhoty, poslední pořízení a svůj majetek rozdělil mezi své syny. Na zmíněné dílčí ceduli jsou mimo jiné uvedeny informace o staroknínském statku, jmenováno je i 17 poddaných z Prostřední Lhoty. Domníváme se, že v současné době by tento dokument mohl být uložen v Národním archivu ve výše zmíněném fondu.
Před rokem 1669 střídala Prostřední Lhota poměrně často své majitele.
Vesnici v roce 1335 založil na popud Jana Lucemburského knínský měšťan Kuncman Hochinstolen, vesnice tak nesla jméno po svém zakladateli Kuncmanova Lhota. Zápis ze 4.12.1335 o založení vesnice naleznete v latině na
http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=8&bookid=196&page=97 a http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=8&bookid=196&page=98 , velmi stručný výtah z tohoto textu v češtině pak uvádí např. A.Sedláček v knize "Paměti a doklady ...". V roce 1365 ji Karel IV. postoupil Slovanskému klášteru. V roce 1419 ves vlastnil Nedamíř z Knína, který však v tomtéž roce zahynul jako kališník při střetu husitů s královskými. Ves připadla na základě práva odúmrti panovníkovi a často byla zastavována. V roce 1549 ji k Mníšku získal Václav Vratislav z Mitrovic, dále byl jejím majitelem Vratislav ml. z Mitrovic a v roce 1601 ji spolu se Zábornou Lhotou za 35 000 grošů koupil Jan mladší Bechyně z Lažan a na Netlucích. Adam Bechyně na Korkyni ves prodal v roce 1625 Václavu Vratislavu z Mitrovic na Starém Kníně. Ves dostal syn Štěpán z Mitrovic a v roce 1647 jeho bratr Petr Arnošt, který ji v roce 1669 prodal i se Starým Knínem již zmíněnému Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou.
Před rokem 1636 patřila Prostřední Lhota např. k Mníšku nebo k Netlukám, je tedy možné, že by informace k této vsi mohly být obsaženy i v archivních fondech vztahujících se k těmto lokalitám. Ve Státním oblastním archivu v Praze je např. uložen fond velkostatku Mníšek (fond Velkostatek Mníšek pod Brdy), v Národním archivu pak naleznete dokumenty spojené s činností Emauzského kláštera (fond Benediktini - klášter Emauzy, Praha). Bohužel nedokážeme odhadnout, do jaké míry je tento náš předpoklad reálný. Více informací byste zjistila z inventářů, které jsou k fondům zpracovány, poradit by Vám mohli i přímo pracovníci jednotlivých archivů. Základní informace o všech zmíněných archivních fondech naleznete v databázi Archivní fondy a sbírky v České republice (http://www.mvcr.cz/clanek/archivni-fondy-a-sbirky-v-ceske-republice.aspx),
ve vyhledávacím formuláři stačí do pole "Název fondu (sbírky)" zadat názvy jednotlivých fondů.
použitá literatura:
* HRADEC, Jos. Statek ve Starém Kníně. Od Karlova mostu : zprávy z Řádu křižovníků s červenou hvězdou. 1932, roč. V, s. 87-93.
* TOMEK, Václav Vladivoj. Dějepis města Prahy. Díl 3. W Praze : František Řivnáček, 1875. s. 107-108. Volně dostupné v digitální knihovně Kramerius -
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/10699444
* SEDLÁČEK, August. Místopisný historický slovník Království Českého. Praha : Argo, 1998. s. 523. ISBN 80-7203-099-X.
* Památník okresu Dobříšského. Na Dobříši : Nákladem okresu Dobříšského, 1898. s. 158-161. Volně dostupné v digitální knihovně Kramerius - http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/20996620
* VALENTA, Josef. Paměti král. zlatohorního města Novéh Knína ...
Dubno-Příbram : František Jech, 1932. 255 s. Volně dostupné na http://mesta.obce.cz/mool-vol/dokumenty2.asp?id_org=10763&id=1031&vol_stavzobrazeni=2
* SEDLÁČEK, August. Paměti a doklady o staročeských mírách a váhách. Praha :
Česká akademie věd a umění : Bursík a Kohout [distributor], 1924. s. 170.
(Rozpravy České Akademie věd a umění ; tř. 1, č. 66). Částečně volně dostupné na http://books.google.com/books?id=nEJFAAAAYAAJ&q=Kuncmanovi+Hochinstolen&dq=Kuncmanovi+Hochinstolen&hl=cs&ei=iFW9TPHkA8uUswa445itDQ&sa=X&oi=book_resuuncmanovi+lt&ct=result&resnum=1&ved=0CCkQ6AEwAA
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
04.11.2010 16:02