Arabská pec

Text dotazu

Dobrý den, sháním jakékoliv informace (popisy, nákresy, ...) týkající se tradičního způsobu vypalování keramického zboží/majoliky/ v tzv. arabské nebo také španělské peci. Děkuji.

Odpověď

Dobrý den,

Bohužel se nám v literatuře k arabské peci podařilo nalézt pouze kusé informace.

* "Běžné hrnčířské zboží se obvykle pálí volně, nechráněné před ohněm ani kouřem. Nádoby stavíme v peci do sloupců, přiklopené na sebe neglazovanými okraji (párované). V otevřeném ohni se s oblibou pálí i šamotová plastika, protože plameny a kouř dokáží vytvořit přirozenou patinu. K dokonalému vybarvení potřebují kouř a plameny také redukční glazury. Majolikové, fajánskové a některé další glazury však redukční ovzduší nesnášejí. Vypalují se proto v elektrických pecích, šamotových pouzdrech nebo mufli (Mufle je schránka z ohnivzdorných cihel uvnitř pece, chránící keramiku před přímým účinkem ohně a plynů. )"

Zdroj: RADA, Pravoslav. Slabikář keramika. 1. vyd. Praha: Grada, 1997. 160, [28] s. ISBN 80-7169-419-3.

* "U nejstarších typů pecí se využívala hlavně pevná paliva a z nich nejdostupnější - dřevo. Nejjednodušší pece tvořilo v podstatě ohraničené ohniště. Postupně vznikalo ohniště se vzestupným plamenem. K dokonalosti přivedli tento typ pecí arabští hrnčíři. Pec, nejlépe s kruhovým průřezem, má topeniště umístěné v dolní části. Plamen prochází přes výrobky a odchází komínem nebo jen otvorem ve středu stropu. V tomto typu pecí bylo možno dosáhnout teploty okolo 1000 st. C." Zdroj: ŽÍLA, Karel. Průvodce keramika. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 120 s., [12] s. barev. obr. příl. ISBN 80-247-0920-1.

V rámci dotazu jsme hledali na internetu a prošli následující zdroje. Žádné informace k arabským či španělským pecím jsme nenašli v:

* CHAVARRIA, Joaquim. Velká kniha keramiky: průvodce historií, materiály, vybavením a technikami ručního vytváření, vytáčení, výroby forem, vypalování výrobků v pecích a glazování hrnčířských výrobků a jiných keramických předmětů. Vyd. 3. Praha: Knihcentrum, 1999. 192 s. ISBN 80-86054-92-6.

* TICHÝ, Oldřich. Tepelná technika pro keramiky. 1. vyd. Praha: Silikátová společnost České republiky, 2004. 211 s. ISBN 80-02-01570-3.

* POSPÍŠIL, Zdeněk aj. Jemná keramika: Úvod a základy technologie. 1. vyd. Praha: SNTL, 1981. 465 s.

* HERAINOVÁ, Marcela. Sušení a výpal. 1. vyd. Praha: Silikátový svaz, 2003. 56 s., [4] s. barev. obr. příl. Učební texty pro střední odborné školy. Technologie keramiky; část 6. ISBN 80-903113-7-7.

* PLACÁKOVÁ, Eta, POŠUSTOVÁ, Marcela a VONDRUŠKOVÁ, Alena. Keramika I: bez hrnčířského kruhu. 1. vyd. Praha: Grada, 2004. 48 s. Šikovné ruce. ISBN 80-247-0889-2.

* VALENTA, Ladislav. Keramická příručka. 2., V Silikátovém svazu 1., dopl. a upr. vyd. [Praha]: Silikátový svaz, 2007. 417 s. ISBN 978-80-86821-46-7.

* RADA, Pravoslav. Keramika. Praha: Aventinum, 2007. 216 s. Výtvarné techniky. ISBN 978-80-86858-45-6.

Obor

Antropologie, etnografie

Okres

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

30.05.2014 09:52