Antonín Lain

Text dotazu

Dobrý večer, pěkně vás prosím o laskavou pomoc.
Pátrám po našem rodákovi a nemohu se o něm nic dovědět.
Byl prý to prozaik a jmenoval se Antonín Lain, Hořešovičky, (u Slaného).
Jednomu domu se u nás dodnes říká "Lainovna". Kdysi ( pol. 50. let) k nám
jezdívala jakási paní Lainová snad z Kladna nebo Libušína - měla syna Lumíra
a ten byl hudebník - snad profesor na hud. škole, hrával jako chlapec na
housle. O tom prozaikovi ale nic nevím a ani nikdo z mých známých mi o něm
nebyl schopen nic říci.
Děkuji vám za laskavost a zůstávám s Přátelským pozdravem

Odpověď

Dobrý den,

stručné informace o Antonínu Lainovi jsme nalezli v online dostupných autoritních databázích - Databázi národních autorit NK ČR ( http://sigma.nkp.cz/cze/aut ) a Souborech autorit a regionální faktografie Středočeské vědecké knihovny v Kladně ( http://svk6.svkkl.cz/i2/i2.entry.cls?ictx=kl&src=l_un_auth&ok.x=37&ok.y=4 ):

* Lain, Antonín 1895-1971, Narozen 6.6.1895 v Malých Hořešovicích u Slaného, zemřel 8.12.1971 v Praze. Romanopisec. Prozaik, umělecký překladatel.

Podrobnější informace obsahuje Slovník soudobých českých spisovatelů: krásné písemnictví v letech 1918-45 od Jaroslava Kunce (Praha: Orbis, 1945. Str.453):

* Antonín Lain (* 6. června 1895 v Malých Horešovicích u Slaného), bankovní úředník v Praze, romanopisec, který těží pro své práce výhradně ze zkušeností českého člověka z prvé světové války. Románový skizzář Zajatci (1930) živě podává dojmy zajatce od Přemyšlu, který se dostane na jižní úbočí Kavkazu a prožije tu obě revoluce. Lain postihuje všechnu tu syrovou hrůzu života na pozadí věčného nebe, na rozmezí Evropy a Asie, kde se mísí prvky západní křesťanské vzdělanosti s pohanskými pověrami, se směsí národů, ras a náboženství. - Z osobních zajateckých zážitků na Rusi načerpal Lain také román Na Makarijských ostrovech (1931). Pestré osudy zajatce, uprchnuvšího z transportu do Sibiře a zachráněného duchovním před zastřelením pro simulování, se končí na stepním velkostatku, ale tu už navazuje třetí Lainova práce Tisíciletá noc (1937) z chystaného většího cyklu "Ruská cesta". Duše zmučená a zdeptaná marnými sny o blažených ostrovech se dostává do další fáze - satyrské stepní divokosti. Na obrazy života na šlechtickém statku v mužické vsi v Povolží naštěpoval autor motiv smyslné lásky hraběcí komtesy k českému zajatci. Nervem vyprávění je však satyrská thematika. Všichni totiž na statku vidí fauna v přírodním člověku, rumunském pastýři prasat. Příběhy nesou pečeť bezprostřednosti líčených zážitků jak z prostředí šlechtického domu, tak z ovzduší stepních primitivů.

 

A dále v Lexikonu české literatury. Díl 2, sv. II., K-L. Praha: Academia, 1993. Str. 1129. ISBN 80-200-0469-6:

Antonín Lain - prozaik evokující skrze zajatecké osudy vojáků první světové války uvolnění animálních složek lidské bytosti. Po narukování do první svět. války se brzy dostal do ruského zajetí. Po návratu do vlasti pracoval v Praze jako bankovní úředník. Lain situoval všecky své prózy, opíraje se o autopsii a vnášeje tak do nich rys jisté reportážnosti, do ruského vnitrozemí za let první světové války a inscenoval je jako příběhy zajatců z řad rakouské armády, nuceně pracujících na šlechtických velkostatcích, resp. podnikajících dobrodružný návrat domů. Pro romány, spjaté řadou společných figur, jsou charakteristické zejména efektní evokace elementárních životních forem v krajích vzdálených civilizaci a výlevů lidského běsovství a satyrské erotiky, životem uprostřed stepní přírody uvolněných. - Časopisecky uveřejňoval Lain překlady sovětské prózy.

Příspěvky v: Dobrý den (1929), Národní osvobození (1927), Rozhledy (1937), Tribuna (1927), Večerník Práva lidu (1930-31), Venkov (1931)

Knižně: Zajatci (1930), Na Makarijských ostrovech (1931), Tisíciletá noc (1937). Dále následuje výčet literatury, zejména recenze na jeho díla.

Všechna tři uvedená díla Antonína Laina má Národní knihovna ČR ve svém fondu. Bibliografické záznamy dokumentů je možné nalézt v naskenovaném katalogu Katif ( http://katif.nkp.cz ), záložka Katalogy - Generální katalog I, skříň Kunze-Lenir, zásuvka Laffl-Lai, čísla záznamů 1431-1433. Publikace je možné objednat k prezenčnímu studiu do studovny přes odkaz Objednat titul v horní části. K vyzvednutí dokumentů ve studovně je nutné mít platný čtenářský průkaz NK ČR.

Pokud byste měla chuť pátrat dále, doporučovali bychom Vám kontaktovat zejména Památník národního písemnictví ( http://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/ ) a dále paměťové instituce Státní okresní archiv Kladno ( http://kladno.soapraha.cz/kladno/ ) nebo Vlastivědné muzeum ve Slaném ( http://muzeum.slansko.cz/ ). Mohli by Vám sdělit podrobnější informace nebo odkázat na další možné zdroje a prameny.

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

24.06.2008 12:25

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu