Anglická šlechta

Text dotazu

Dobrý den,
prosím, mám několik dotazů ohledně anglické šlechty z 19. století. Skoro
nikde se nemůžu např. dočíst, jestli byl titul baroneta dědičný, jednou čtu,
že ne, podruhé zase ano. Zároveň s tím bych se chtěla zeptat, jaké území
mohl takový baronet vlastnit? A stejně tak, jak velké území mohl vlastně mít
vévoda, baron a nebo hrabě - earl? A proč se vévoda nemohl dostat do
sněmovny lordů? Zároveň bych, moc prosím, potřebovala vědět, jaké bylo
administrativní dělení Velké Británie spíše před rokem 1848. Dnes jsou to
hrabství, ale nerozumím tomu, jaký význam tedy měla baronství nebo naopak
vyšší vévodství? Zakreslovalo se to do mapy stejně?

Dále bych, prosím, potřebovala vědět, jak to bylo s druhorozenými syny
hraběte, když prvorozený byl vikomt. Jaký měli titul? A když měl hrabě více
dcer, to byly všechny komtesy? A děti baronů/vévodů byly také
baroni/vévodové?

Ještě bych, prosím, chtěla vědět, co by se stalo, kdyby si nižší šlechtic
vzal vyšší šlechtičnu? Tituly by jim zůstaly, nebo by nižší šlechtic přejal
titul své manželky? A jakou "funkci" měli rytíři v 19. století?

A naposledy, prosím, jestli byste mi mohli poradit nějaké knihy s takovouto
tématikou. Opravdu mnohokrát děkuji, takovéhle věci se nikde nemohu dočíst,
nebo špatně hledám.

Odpověď

Dobrý den,

omlouváme se za opožděnou odpověď. Příslušníci angl. vysoké šlechty (lordi, peerové), se dělí podle postavení do pěti stupňů, vyjádřených tituly vévoda, markýz, hrabě, vikomt a baron.

Lord, peer je osoba s právem zasedat v Horní sněmovně (Sněmovně lordů) buď ze své příslušnosti k vysoké rodové aristokracii (všichni angl. peerové a delegáti skotských a irských peerů), nebo na základě svého úřadu (angličtí biskupové, nejvyšší soudci). Doživotním peerem a členem Horní sněmovny mohou být jmenováni i bývalí politici.

Tituly anglické šlechty :

- lord = slovo mající několik významů, pro Anglii platí :

1) příslušník vyšší šlechty (peerové-vévoda, markýz, hrabě, vikomt, baron);

2) titul některých vysokých úředníků v Anglii (starosta Londýna - Lord Mayor, lord admirality, lord tajné pečeti).

- peer [pír, angl.]= britský šlechtický titul pro členy Sněmovny lordů v britském parlamentu

- vikomt = místohrabě, šlechtický titul v záp. Evropě, dodnes užívaný ve Velké Británii (angl. viscount), kde vikomt, stojí postavením mezi hrabětem a baronem, patří k vyšší šlechtě, tzv. lordům či peerům, s právem zasedat v Horní sněmovně.

- knight = rytíř; v Anglii označení příslušníků nejnižší šlechty. Titul není dědičný, v současnosti je povýšení do rytířského stavu (knighthood) zpravidla formou vyznamenání za zásluhy. Je spojeno s oslovením sir (u manželky lady) před křestním jménem.

- esquire = někdejší titul nižší šlechty v Anglii, nyní forma zdvořilého oslovení v dopise (vysoce urozený); označuje se zkratkou Esq. za jménem.

- baronet = dědičný šlechtický titul, zavedený Jakubem I. v Irsku a Karlem I. ve Skotsku (od 1707 ve Velké Británii); baronet nepatří k peerům, jedná se titul vyšší než knight. Baronetství se udílí královským patentem nebo writem bez obřadů.

- vévoda = pův. u Germánů vůdce voj. výpravy, volený lid. shromážděním. Za Merovejců zprvu voj. velitelé, později správci prov., nadřazení hrabatům. V době úpadku v 7.-8. st. se jejich úřady staly dědičnými a v. dosáhli v čele tzv. kmenových vév. téměř král. postavení. V 10. st. včlenil Jindřich I. tato vév. do lenního systému. V Brit., Fr., Šp., Port. a It. je v. nejvyšší šlechtický titul, rovněž se užíval jako titul panovníků menších států.

- earl = hrabě, šlechtický titul převzatý Anglosasy od Vikingů v 9.st.

Později se používal ve významu hrabě; mezi pěti hodnostmi anglické vyšší šlechty (peerové) je earl uprostřed, tedy mezi markýzem a vikomtem.

od počátku feud. je to dědičný titul suverénního vladaře nebo i leníka, držícího a spravujícího rozsáhlé území. V období vrcholného a pozdního feud. i čestný titul.

Anglická tradiční hrabství či historická hrabství je označení pro starobylé územní členění Anglie do 39 oblastí označovaných jako hrabství (anglicky county), a používaných několik staletí jak pro administrativní tak pro geografické účely. Jako územně správní celky byla zákonem o místní správě[1] z roku 1888 zrušena k 1. dubnu 1889. Během historie se z nich staly celky pro zeměpisné popisy.

Termín "tradiční hrabství" se vztahuje především na hrabství, která existovala jako administrativní celky v období od 16. století (po přijetí aktů o unii mezi Anglií a Walesem) do 31. března 1889, než došlo 1. dubna

1889 k vytvoření administrativních hrabství na základě zákona o místní správě z roku 1888, podrobnosti viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Anglick%C3%A1_tradi%C4%8Dn%C3%AD_hrabstv%C3%AD .

zdroj :

* encyklopedie COTOJE (Ottův slovník naučný, Malá československá encyklopedie, Encyklopedie Universum - http://www.cotoje.cz )

* internetová encyklopedie Wikipedie,

doporučená literatura :

NKC : klíčová slova "dějiny Anglie"

-Honours and titles in Britain. -- London : Central Office of Information, 1982. -- 29 s.

-Dějiny anglického národa / Paul Johnson.Řevnice : Rozmluvy, [2002]. -Chronologický přehled a bibliografické odkazy a rejstřík.

-Dějiny Anglie : doplněné o novější období Michelem Mohrtem / André Maurois.¨Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1998.

-Vznik anglického parlamentu / sepsal Jaroslav Goll. -- V Praze : J. Otto, 1879. -- 30 s.

Uvedené a další knihy můžete nalézt v bázi NKC Národní knihovny, http://www.nkp.cz , záložka Katalogy a databáze, klíčová slova "dějiny Anglie,historie Anglie" aj.

internetové odkazy :

http://www.aristokracie.cz , http://www.dejepis.com , http://slechticky-titul-anglie.navajo.cz/

Dále můžete pro získání informací využít i dokumenty, které jsou volně dostupné v digitální podobě v Google Books, např.

http://books.google.com/books?id=HB_yNwAACAAJ ,

http://books.google.com/books?id=k04RAQAAIAAJ ,

http://books.google.com/books?id=n4kUAAAAYAAJ ,

http://books.google.com/books?id=XBMwAAAAYAAJ ,

http://books.google.com/books?id=meTCjNCYmsIC ,

http://books.google.com/books?id=h_U8AQAAIAAJ ,

http://books.google.com/books?id=hHFnAAAAMAAJ ,

http://books.google.com/books?ei=1C2LTYWMEJGU4Qay-fCYDg , řadu informací byste také zajisté nalezla v encyklopedii Britannica (http://www.britannica.com).

Ve fondu NK ČR bohužel není mnoho publikací, které by se věnovaly přímo tématu Vašeho dotazu. Doporučili bychom Vám tedy obrátit se i British Council (http://www.britishcouncil.org/czechrepublic.htm ), jehož pracovníci by Vás také mohli dále nasměrovat.

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

03.05.2011 08:44

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu