Alexander Dubček v Biškeku

Text dotazu

Dobrý den, zajímalo by mě, přes co jel malý Alexander Dubček z Československa do Biškeku a jak dlouho se tam jelo (asi vlakem)? Kolik lidí mohlo ze stejných důvodů opustit Československo v době meziválečné (předpokládám, že se Dubček v Biškeku mohl potkat krajany) a zůstal tam někdo do dnešních dní? Kde se lidé dozvěděli, že mohou do Biškeku jet (novinový článek)? Napište mi prosím, kde bych se o tom mohl něco dočíst (nejlépe něco novějšího).

Odpověď

Dobrý den,

o pobytu A. Dubčeka v SSSR se zmiňuje několik knih. Doporučujeme např.:

DUBČEK, Alexander, ŠIMEČKOVÁ, Eva, HOCHMAN, Jiří a ŠEDIVÝ, Luboš. Naděje umírá poslední: vlastní životopis Alexandra Dubčeka. Praha: Svoboda-Libertas, 1993. s. 20. ISBN 80-205-0351-X. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:7876f2f0-471a-11e3-b718-5ef3fc9bb22f  

Z dalších zdrojů doporučujeme následující; uvádíme kratší ukázky:

"Alexander Dubček se narodil 27. listopadu 1921 jako syn světoběžníka a socialistického stoupence a přesvědčeného pacifisty Štefana Dubčeka, vyučeného tesaře. Ale dříve než uzřel světlo světa v malém domku v rodném Uhrovi, v domku, ve kterém se předtím narodil významný slovenský národní buditel Ľudovít Štúr, překonal v lůně matky dlouhou cestu po moři, když se jeho rodiče s prvním synem vraceli z několika ročního pobytu a práce v různých místech Ameriky domů na Slovensko. Sotva však začal vnímat a objevovat svět kolem sebe, rozhodli se rodiče odejít do Sovětského svazu, kde v dobré víře jako členové Interhelpa pomáhali budovat socialismus. Dvacátého devátého března 1925 se vydala vlaková souprava s první částí výpravy, v které byla i rodina Dubčeků, ze žilinského nádraží na východ. Dětství a léta dospívání poté přežil Alexander Dubček v rodinném kruhu v gruzínském Pišpeku (později Frunze) a od r. 1933 v Gorkém, kde jeho otec pracoval v továrně na automobily (GAZ) jako tesař. Odtud se vrátil se svým otcem v roce 1938 jako sedmnáctiletý domů do Uhrovce к matce а к staršímu bratrovi, kteří se vrátili ze Sovětského svazu už v roce 1935. Dubčekův otec, přesto že byl komunista, se chtěl po zkušenostech v SSSR vyhnout přijetí sovětského občanství, které v té době začalo být nevyhnutelné. Nástup hitlerovského Německa, rozpad Československa, vznik Slovenského státu, ilegální komunistická aktivita otce jako vedoucího funkcionáře KSS, jeho nucené skrývání a nakonec i zatčení a uvěznění v Mauthausenu - v takovém rámci dospíval Alexander Dubček, dělník ve zbrojovce v Dubnici nad Váhem. Když v roce 1944 vypuklo Slovenské národní povstání, Alexander nezaváhal a odešel к partyzánům, stejně jako jeho starší bratr Julius, který v lednu 1945 padl zasáhnutý střelbou německé hlídky. A. Dubček byl v době SNP dvakrát raněný. "

Zdroj: BENČÍK, Antonín. Téma: Alexander Dubček. Praha: Křesťanskosociální hnutí, 2012. s. 17. ISBN 978-80-87493-20-5. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:7c6e2d60-d03c-11e7-a047-005056825209

„Historický vývoj města V první polovině 19. stol. Kyrgyzii ovládla vojska kokandského chanátu, jehož vládci zde postavili pevnost Pišpek. Roku 1862 pevnost dobyla ruská vojska a začala zde vznikat osada. V roce 1878 se stala pod názvem Biškek újezdním městem. Roku 1921 zde vznikla komuna Interhelpa, kterou vytvořilo 600 občanů Slovenska, mezi nimiž byl později i mladý Alexander Dubček. V roce 1924 bylo město centrem Karakyrgyzské autonomní oblasti Ruské federace a o dva roky později již hlavním městem Kyrgyzské autonomní republiky pod jménem Frunze. V roce 1936 vznikla Kyrgyzská SSR a Frunze se stalo hlavním městem. Za 2. světové války došlo к přemístění těžkého průmyslu z evropské části SSSR do Frunze. V té době nastal jeho rychlý rozvoj a modernizace. Roku 1951 byla založena univerzita a o tři roky později Akademie věd. V 60. letech za- znamenalo město další rozvoj. Kyrgyzstán vyhlásil svou suverenitu 12. 12. 1990, jako poslední z 15 sovětských republik; hlavním městem se stalo Frunze, které již v únoru 1991 získalo zpět své původní jméno Biškek. Nezávislost země byla vyhlášena až 31. 8. 1991.“

Zdroj: ŠKŇOUŘIL, Evžen a ŠKŇOUŘILOVÁ, Romana. Hlavní města světa: (mimo Evropu). Praha: Albatros, 2002. s. 22. ISBN 80-00-01100-X. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:6d551660-68f1-11e8-943b-5ef3fc9ae867

Odchod do SSSR byl patrně tedy organizován přes Interhelpo, ve kterém se rodiče A. Dubčeka angažovali. Kolik lidí v Kirgizii zůstalo po odchodu Dubčeků zpět do Československa, příp. tam žije dodnes, asi nezjistíme. Z různých materiálů ale vyplývá, že byl určitý nátlak, aby Čechoslováci přijali sovětské občanství a to asi ne každý rád akceptoval, proto se i vracel zpět do vlasti.

Podle údajů z roku 1947 bylo v SSSR i s asijskou částí 10 Slováků na 1000 obyvatel a 60 Čechů na 1000 obyvatel. Je to ale jen odhad.

Zdroj:  Státní statistický úřad. Statistická příručka Československé republiky [na rok] 1948. V Praze: Státní úřad statistický, 1948. s. 22. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:1dca4350-c68d-11e3-93a3-005056825209

„... meziválečná česká a československá emigrace zčásti souvisí s českými menšinami v SSSR, neboť s nimi mnohdy byla v úzkém styku, či po neúspěšném pokusu o začlenění do sovětské společnosti hledala u nich pomoc a někdy rozmnožila jejich řady. Máme zde na mysli emigraci ekonomickou i politickou, mezi nimiž nebývala obvykle tak ostrá dělící čára, jak bychom si s odstupem a se znalostmi následujícího vývoje dnes představovali. Hospodářské potíže na počátku dvacátých let přiměly sovětskou vládu к hledání možností, jak přivést do země kvalifikované odborníky do různých výrobních odvětví. Dekrety sovětské moci i rezoluce Kominterny lákaly do SSSR zemědělské i průmyslové přistěhovalce, slibovaly osvobození od daní a poplatků, výhody v dopravě a požívání stejných občanských práv jako domácí obyvatelstvo. Podmínkou pro zřizování zemědělských a průmyslových podniků bylo jen dodržení kolektivní formy jejich hospodaření. To sice zájemcům přivyklým soukromému vlastnictví a podnikání nevyhovovalo, ale v dělnických a komunistických kruzích nebudila myšlenka budování družstev nedůvěru, neboť navazovala na vlastní tradice. Nebylo tomu tak jen u nás, už v roce 1924 byly v SSSR komuny a družstva přistěhovalců nejen z ČSR, ale též z USA, Kanady, Švýcarska, Finska, Německa, Rakouska, Holandska, Maďarska, Bulharska a Turecka. К vystěhovalectví do SSSR přispívala nejen prosovětská propaganda, ale i nezaměstnanost v západním světě a omezení kvót pro přistěhovalce do USA. Před výjezdem skládali uchazeči peníze na cestovní výlohy, nákup strojů a inventáře (obvykle 5-10 tisíc Kč) a jejich zástupci jednali o podmínkách hospodaření. Známe pět družstev, jež odjela v polovině dvacátých let. Jednalo se celkem o dva tisíce československých občanů...( POLLÁK, R: Internacionálna pomoc..., c.d., s. 23-25.)

... Největší bylo družstvo „Interhelpo", které bylo vypraveno ze Žiliny ve dvou transportech (303 a 606 osob). Převažovali v něm Slováci, ale byli tam též Češi, Maďaři, Němci a Rusíni. Usídlilo se ve Pišpeku (později Frunze) v Kirgízii (k jeho členům patřila rodina Alexandra Dubčeka). Jako jediné z vystěhovaleckých družstev se věnovalo průmyslové výrobě, většinou textilní, pro niž si z vlasti přivezlo strojní zařízení. Rovněž jako jediné přetrvalo až do roku 1943, kdy bylo úředně rozpuštěno... Zmínka o neutěšených poměrech v Interhelpu je ve zprávě zástupce ČSR v Moskvě Josefa Girsy z roku 1926, který do Pišpeku vyslal svého obchodního přidělence na inspekci. Zjištěná fakta stála v ostrém protikladu vůči pozdějším relacím československých komunistických intelektuálů, kteří navštěvovali družstva a komuny a psali o nich optimistické reportáže (J. Fučík, P. Jilemnický, zprvu i J. Weil). (Prameny: VALÁŠKOVA, N.: Češi v Rusku, c.d., s. 39; KRBA, J.: Vystěhovalecké družstvo Interhelpo..., c.d., s. 97. 256 FILIP, Z.-FILIP, J.: Tam na východě..., c.d., s. 17. 257 POLIAK, R: Internacionálna pomoc..., c.d., s. 219,284. 258 FILIP, Z.-FILIP J.: Tam na východě..., c.d., s. 18. 259 URBAN, R.: Na Sibiř?, c.d., s. 14-22. 73).

Čerpáno z: BORÁK, Mečislav. České stopy v gulagu: z výzkumu perzekuce Čechů a občanů ČSR v Sovětském svazu. Opava: Slezské zemské muzeum, 2003. s. 73. ISBN 80-86224-41-4. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:bcb895e0-12ab-11e6-8205-5ef3fc9ae867

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

Praha

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

13.01.2022 15:07

Jan Polivka píše:
Sobota 02.07.2022 07:01
Dobry den,
Nevite prosim na jake adrese se nachazi dum v Biskeku ve kterem zil Alexandr Dubcek?
Dekuji
PSK - admin píše:
Čtvrtek 07.07.2022 14:13
Dobrý den,

Bohužel v nám dostupných dokumentech není přesná adresa domu nikde uvedena. Obydlí pro členy Interhelpa vznikala za komplikovaných podmínek a v oblasti dříve neobydlené mezi nádražím a samotným městem, jak například uvádí svědectví Františka Huni v knize Interhelpo – osada ve stepi.

Nicméně dům se podařilo dohledat například Jaromíru Markovi, který o úsilích tehdejšího družstva natočil i dokument: Interhelpo – historie jedné iluze. Ten je dostupný ke shlédnutí na iVysílání ČT https://www.ceskatelevize.cz/[…]/
Rozhovor s Jaromírem Markem: https://cesky.radio.cz/v-ky[…]druzstvu-interhelpo-8599373

Další zdroje:
* HUŇA, František a VANĚK, Jiří. Interhelpo - osada ve stepi: vzpomínky. Gottwaldov: Oblastní muzeum, 1967. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:2b1c9e00-510c-11e3-ae59-005056827e52
* ŠKŇOUŘIL, Evžen a ŠKŇOUŘILOVÁ, Romana. Hlavní města světa: (mimo Evropu). Praha: Albatros, 2002. ISBN 80-00-01100-X. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:c20dbb50-3802-11e8-84e3-005056827e52
* Akademija nauk SSSR a Československo-sovětský institut (Československá akademie věd). Dokumenty a materiály k dějinám československo-sovětských vztahů, Díl 3: Červen 1934-březen 1939. Praha: Academia, 1979. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:6506d470-b56a-11ec-adf7-5ef3fc9bb22f
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu