Geografická oblast Akarnie

Text dotazu

Dobrý den,
potřebovala bych zjistit nějaké informace o oblasti/státu/městě Akarnie, nedaří se mi najít dostatečné info o této lokalitě.
Děkuji.

Odpověď

Dobrý den,

děkujeme za Váš dotaz. Lokalita zvaná Akarnie (v angličtině Acarnia) má správnou a častěji užívanou verzi názvu Akarnánie (v angličtině Acarnania). Jedná se územní a správní jednotku v nejzápadnější části centrálního Řecka s dlouhou historií. V době starověkého Řecka se jednalo o okrsek o rozloze asi 1.571 km2 ohraničený na západě Jónským mořem a Jónskými ostrovy, na severu Ambrakijským zálivem a na jihovýchodě řekou Achelóos (Achelous), která jej dělila od sousedního regionu Aetolie (Aitólie). Obyvatelé Akarnánové, o nichž se vyskytuje první zmínka v 5. stol. př. n. l., se zabývali zemědělstvím, pastevectvím, chovem dobytka a lovem. Z kmenové jednotky, spadající pod vliv Korintu, se vyvinula Akarnánianská federace s hlavním městem Stratos (latinsky Stratus). Postupně se města a osady Arkanánie dostaly pod athénskou, spartskou, thébskou, makedonskou, římskou - byzantskou nadvládu (správu). V roce 1348 byla oblast dobyta Srbskem a v roce 1480 se dostala do držení Osmanské říše, v kterém zůstala až do řecké války za nezávislost (v letech 1821-1830). Během osmanské nadvlády se zde vytvořila provincie (sanjak) s názvem Karli-Eli (Karleli). V roce 1832 se stala Akarnánie prefekturou a sloučila se sousední Aitólií. Vznikla tak monarchie „Aetolia-Acarnania“ (řecky Αιτωλοακαρνανία, Aitoloakarnanía), která byla součástí tehdejšího Řeckého království. Jejím hlavním městem se stalo Missolonghi a v druhé polovině 19. století zde žilo přibližně 110.000 obyvatel. V dnešní době je Aitólie-Akarnánie součástí geografického regionu Střední Řecko a správního regionu Západní Řecko. Zeměpisný název Akarnánie ve volném překladu znamená „obyvatelé skalnatého kraje“ (akarna - skalnatý, ania – obyvatelé). Podle řecké mytologie byl vznik a pojmenování Akarnánie spojováno s Acarnanem (Akarnánem), synem válečníka Alcmaeona (Alkmaióna) z Argu.

Doporučená literatura:

BARTONĚK, Antonín. Světem starých Řeků. 1. vyd. Praha: Orbis, 1977. 287, [3] s. Cesty.

BURIAN, Jan a Oliva, Pavel. Civilizace starověkého Středomoří. 2. vydání. Praha: Arista Books, 2015. 2 svazky (770 stran, 5 nečíslovaných stran obrazových příloh). ISBN 978-80-87867-20-4.

Dějiny středověku. Sv. I. - II. Vyd. 1. v Praze: Státní nakladatelství politické literatury, 1957. 742 s. , il. , mapky , 4 mapy slož. a vlepené ; 23 cm.

HRADEČNÝ, Pavel et al. Dějiny Řecka. Vydání třetí. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2015. 785 stran. Dějiny států. ISBN 978-80-7422-456-0.

OLIVA, Pavel. Řecko mezi Makedonií a Římem. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995. 321 s. ISBN 80-200-0435-1.

OLIVA, Pavel. Zrození řecké civilizace. 1. vyd. Praha: Academia, 1976. 176 s. Nové obzory vědy (NOV). Vědecko-populární knižnice ČSAV; sv. 17.

ŚWIDERKÓWNA, Anna. Tvář helénistického světa: od Alexandra Velikého do císaře Augusta. 1. vyd. Praha: Panorama, 1983. 401 s., [32] s. obr. příl. Stopy, fakta, svědectví. Velké civilizace.

THOMSON, George Derwent. O staré řecké společnosti. Egejská oblast v pravěku. Praha: Rovnost, 1952. 595 s., obr. a mp. v textu.

 

Použité zdroje

BAHNÍK, Václav. Slovník antické kultury. Praha: Svoboda, 1974. 717, [2] s. Členská knižnice nakl. Svoboda.

BAUER, Jan a kol. Toulky minulostí světa. 2. díl, Zlatá éra dějin: Starověké Řecko [zvukový záznam]. Praha: Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E. Macana, 2002. 1 zvuková deska (18:45:03).

BURIAN, Jan a Oliva, Pavel. Civilizace starověkého Středomoří. 2. vydání. Praha: Arista Books, 2015. 2 svazky (770 stran, 5 nečíslovaných stran obrazových příloh). ISBN 978-80-87867-20-4.

DURANDO, Furio. Starověké Řecko. Překlad Zuzana Semínová. 2. vyd. Čestlice: Rebo, 2008. 288 s. ISBN 978-80-255-0017-0.

HRADEČNÝ, Pavel et al. Dějiny Řecka. Vydání třetí. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2015. 785 stran. Dějiny států. ISBN 978-80-7422-456-0.

OLIVA, Pavel. Řecko mezi Makedonií a Římem. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995. 321 s. ISBN 80-200-0435-1.

Ottův Slovník naučný: ilustrovaná encyklopedie obecných znalostí. I. díl, A - Alpy. 1. vyd. Praha: Vydavatel a nakladatel J. Otto, 1988. 970 s.

SVOBODA, Ludvík, ed. a kol. Encyklopedie antiky. Vydání 2. Praha: Academia, 1974. 741 stran, 16 nečíslovaných stran barevných obrazových příloh.

http://theatreofancientgreece.blogspot.cz/[…]/map-of-acharnia.html

https://www.britannica.com/place/Acarnania

http://www.recko-autem.cz/recko/zajimavosti/zemepisne-nazvy

Obor

Geografie. Geologie. Vědy o zemi

Okres

Plzeň-město

Knihovna

Knihovna města Plzně, p. o.

Datum zadání dotazu

02.02.2018 20:10

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu