Achtel - kolik byl litrů

Text dotazu

Dobrý den,
obracím se na Vás s dotazem ohledně historických obilních měr na Moravě v 18. století.

Pracuji s urbariální fasí z roku 1775, v níž je uvedena dávka 4,5 achtelu ovsa. Rád bych si ujasnil, jaký objem (v litrech) mohl v této době a v místních podmínkách představovat staromoravský achtel, zejména na severní Moravě / Valašsku (Rožnovsko, Vsetínsko).

V literatuře se setkávám s velmi rozdílnými hodnotami (od cca 3 litrů až po 30 a více litrů), zřejmě v závislosti na panství a typu základní míry (korec, měřice). Zajímalo by mě proto:

Jaký objem měl achtel ve vrchnostenské praxi kolem roku 1775 v uvedeném regionu, případně zda existují konkrétní tabulky, urbáře či normativní prameny, které tuto míru blíže vymezují?

Předem děkuji za odpověď, nebo případné odkazy na odbornou literaturu nebo archivní prameny.

Odpověď

Dobrý den,

od poloviny 17. století se prosazuje jako jednotka objemu sypkých látek staromoravská sháněna měřice brněnská, která byla užita ještě při přípravě Tereziánského katastru pro Moravu v polovině 18. století. Na Moravě mělo platit od 1. května 1758 nařízení o používání vídeňských měr a vah. Podle spisu profesora matematiky Stefana Schmidta z roku 1771 se rovnalo 1000 staromoravských měřic 1148 vídeňským měřicím. Jedna vídeňská měřice činila 61,487 l. Jeden čtvrtec (Achtlmetzen) odpovídal 1/8 vídeňské měřice, tj. 7,6858 l.

Použité zdroje

HLAVÁČEK, Ivan, Nový, Rostislav a Kašpar, Jaroslav. Vademecum pomocných věd historických. 3., opr. a dopl. vyd. Jinočany: H & H, 2002. s. 167–168, 173. ISBN 80-7319-004-4.

HOFMANN, Gustav. Metrologická příručka pro Čechy, Moravu a Slezsko do zavedení metrické soustavy. Plzeň: Státní oblastní archiv, 1984, s.27, 51, 55. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:af349b80-2421-11e6-918e-5ef3fc9ae867

NOVOTNÝ, Jaroslav. Míry, měny a ceny v urbářích a odhadech na Moravě a ve Slezsku. Slezský sborník=Acta Silesiaca, Opava: Slezský ústav Československé akademie věd v Opavě, 1958, roč. 18, s. 95.

RADIMSKÝ, Jiří a Miroslav TRANTÍREK. Tereziánský katastr moravský: (prameny z 2. poloviny 18. století k hosp. dějinám Moravy). Praha: Archivní správa ministerstva vnitra ČSR, 1962. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:4e9ff4c0-872d-11e2-aa2b-005056827e51

SCHMIDT, Stefan. Vídeňské míry z nejvyššího místa pro království České ustanovené jako zákon s potřebnými tabulkami srovnávacími, jež k užitku vlasti sepsal P. Štěpán Schmidt…In: SEDLÁČEK, August. Paměti a doklady o staročeských mírách a váhách. V Praze: Nákladem České akademie věd a umění, 1923. vi, s. 467–471. Rozpravy České akademie věd a umění; třída I, číslo 66.

SCHMIDT, Stefan. Vergleichungs-Tafeln der Alt-Mährischen Maßen mit der Neu-Oesterreichischen vom Jahre 1758. im Marggrafthum Mähren Gesätzmäßig eingeführten Maßerey, nebst Preiß-Tabellen, zum gemeinen, und leichten Gebrauch auf hohe Verordnung berechnet. Brünn: gedruckt bey Emmanuel Swoboda, privilegirten Buchdruckern, 1771. 36 nečíslovaných stran. Dostupné z: https://books.google.cz/boo[…]v=onepage&q&f=false

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

23.01.2026 07:58

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu