Vynálezce hromosvodu


Vynálezce hromosvodu

Ve škole jsme se učili, že vynálezcem hromosvodu byl Prokop Diviš. Ovšem v jedné knížce jsem se dočetla, že hromosvod vymyslel Benjamin Frenklin. Jak to tedy je?

Dobrý den,

k Vašemu dotazu jsem našla tyto informace:

"Jeho (pozn. Prokopa Diviše) zájem o fyzikální jevy vyústil v zamilovanost do elektřiny. Diviš měl zvládnutou všechnu literaturu a inspirovalo ho dílo slavného amerického vědce (později i politika a diplomata) Benjamina Franklina. V té době byla známa jen statická elektřina a Franklin začal experimentovat v roce 1740. V roce 1748 zjistil, že třením vzniká zároveň kladný i záporný náboj a vymyslel tzv. teorii elektrického fluida. Je trochu zvláštní, že Franklinova kniha Experiments and Observations on Electricity byla publikována v roce 1751 v Londýně a z předchozí doby jsou známy jednotlivé práce z novin v Americe. V roce 1750 však Prokop Diviš předváděl před císařovnou Marií Terezií ve Vídni experimenty, které nabádají k domněnce, že už byl o něco dál než Franklin. O principu bleskosvodu a ?odelektrizování mraků? hovořil Diviš už v roce 1750, stahování elektrického náboje už znal a demonstroval ho. Tzv.
Leydenská lahev (první kondenzátor), byla vynalezena v roce 1745 a Diviš krátce poté už předváděl zajímavé experimenty, o nichž se do té doby Franklin nezmiňoval. Měl vlastní stroj na výrobu elektřiny ?třecí technologií?. Skleněná koule na bukovém hřídeli se třela o podložku z telecí kůže. Konduktorem byla kovová deska obložená voskem. Do ní Diviš sváděl elektřinu z koule železným řetízkem. Vyrobil si i Leydenskou lahev a na tomto základě vytvářel další přístroje a pomůcky.

Diviš to uzemnil
Franklin oznámil vynález bleskosvodu v roce 1752, ale ten příliš nefungoval, protože nebyl uzemněný, zatímco Divišovo zařízení v roce 1754 ano. Proto plnilo svou funkci zcela dokonale. Diviš svůj první bleskosvod vztyčil 15. června 1754 v Příměticích a nazval ho ?machina meteorologica?. Byl konstruován jako horizontální kříž ze železných tyčí, ramena byla překřížena dalšími kratšími tyčemi, na konstrukci bylo připevněno 12 kovových krabic. Víka měla zespoda ostré hroty, které dosedaly na dna. Vnitřek byl vyplněný železnými pilinami. Na vrcholu konstrukce byla třináctá krabice a otáčivá křidélka (měla plašit ptáky). Tím byla vytvořena vlastně velká vodivá plocha. ?Machina meteorogica? byla stabilizována třemi železnými řetězy (vlastně svody) k zemi, v níž byly poměrně hluboko zakopané železné kotvy, uložené do napěchovaných okují. Bleskosvod měl původně vytahovat elektřinu rovnou z mraků,
aby blesky vůbec nevznikly. Místo toho je stahoval do země. V roce 1760 bylo suché vyprahlé léto beze srážek, bouřek a vláhy. Rozzuření sedláci ze všeho obvinili bleskosvod a strhli ho. Příští rok bylo léto bouřkové a sedláci přišli za Divišem, aby bleskosvod znovu postavil. Jeden si dal vynálezce na svůj kostel. Ovládl hrozbu z nebes a zkrotil blesk jako ?posla božího?, což v době protireformace nemělo v církevních kruzích zrovna tu nejlepší odezvu."
Zdroj: http://svetvedy.cz/zobraz_archiv.php?id=277&cislo=8_2004

Další informace:
http://www.kolarhromosvody.cz/z_historie.htm
http://www.quido.cz/objevy/hromosvod.htm
http://www.pozary.cz/tisk_clanku.asp?id_clanku=3203


Fyzika a příbuzné vědy

Městská knihovna Ústí nad Orlicí

Pondělí 19.06.2006 09:40

Ne

Akce dokumentů