Původ a význam slov

Text dotazu

Dobrý den ráda bych se zeptala jaký je
etymologický původ slov zdraví,nemoc,nemocný,sestra,lékař,ošetřování a
léčení,děkuji za brzkou odpověď

Odpověď


Dobrý den,


vysvětlení etymologického původu uvedených slov jsem našla v tomto slovníku:
Rejzek, Jiří. Český etymologický slovník. Jiří Rejzek. Vyd. 1. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3.
zdraví - ...nejspíše se vyvinulo z ie. *su-dorguo, doslova (jsoucí) z dobrého dřeva
nemoc, nemocný - ...v tomto významu odovozeniny od bolet, původně "nemohoucnost, slabost"
sestra - ... vše z ie. *suesor, další interpretace nejstí - v první čáasti se většinou vidí ie. *sue- "svůj,, sám pro sebe", tedy něco jako "(žena) svého rodu"? Význam "zdravotnická pracovnice" od 20. st. podle řádových sester, které často sloužily v léčebných zařízeních
léčení, lékař - slovníkové heslo lék - všeslovanské, většinou se považuje za výpůjčku z germánského, kde však jsou pouze odvozeniny od předpokládaného "lék", germ. slova jsou pak asi z kelt.
ošetřování - slovníkové heslo šetřit - staročes. šetřiti - dbát na něco, pozorovat, mít ohled...pro vysvětlení významu je třeby vyjít z "pozorovat, hledět (si)", odtud "dbát, ohleduplně se chovat" a dále "šetřit, spořit", původ tohoto územně dost omezeného slov. slova je nejasný, spojování s "hledět, pozorovat", dále "ohlížet se, dávat pozor" přináší příliš mnoho hláskoslovaných možností
Zkratky - ie. - indoevropský
Pokud byste potřebovala podrobnější přepis hesla, doporučuji Vám výše uvedený slovník si zapůjčit v knihovně. U jednotlivých slov jsou uvedeny i jiné slovanské varianty a možný původ více podrobněji popsán.

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Městská knihovna Ústí nad Orlicí

Datum zadání dotazu

25.11.2009 10:50

Pap píše:
Sobota 30.12.2017 12:16
Vy, jak se nemůže opřít o něco západního, germánského nebo "keltského", tak nejste schopni cokoliv objasnit.
Lék, léčení - je odvozenina od slovanského lek, leko, lekarstvo ( lék, lehko, léky, ulehčení, zlehčení, usnadnění, odlehčení...)..
Začínám doopravdy litovat, že platím daně na vzdělávání nedouků.
PSK - admin píše:
Úterý 02.01.2018 08:55
Dobrý den, děkujeme za doplnění. Mohl byste prosím uvést ještě zdroj, ze kterého vycházíte. V našich odpovědích vycházíme z tištěných slovníků a monografií. Děkuje.
MZ píše:
Čtvrtek 20.08.2020 14:00
Mě by ten lék/lékař taky zajímal, schválně koukám, co by ukazovalo na germánský/keltský původ. Finsky se lékař řekne "lääkäri", převzali to ze švédského "läkare". Islandsky "læknir", dánsky "læge"... Tady se na to téma někdo rozepsal: http://paichl.cz/knihy/Etymologie_LEK.htm
Julie píše:
Čtvrtek 21.10.2021 08:45
Dobrý den,

Mohla bych poprosit o vznik slova "urputný"?

Moc děkuji
s pozdravem
PSK - admin píše:
Čtvrtek 21.10.2021 14:20
Dobrý den,
k původu slova „urputný“ pro Vás vybíráme z etymologických slovníků:

„Urputný viz reptati
Reptati k repot, onom. psl. s variantou repet-ati, repetiti [expr. reperenda a kont. s “třepati” treperenda; sem i repetýrka pod vlivem lat. repetere “opakovat”, do něm. repetieren: mít repetýrku = vyřídilku]; u-rp-utný, za-rput-iti se. Jiná d. var remcat.“
Zdroj: HOLUB, Josef a KOPEČNÝ, František. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Státní nakladatelství učebnic, 1952. s. 311. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:d616d830-9270-11e2-8f81-5ef3fc9ae867

„Urputný (stč. také úrupný, urputilý; odtud zarputilý). Souvisí asi se vzpurný (přesmyk hlásek).“
Zdroj: HOLUB, Josef a LYER, Stanislav. Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1982. s. 498. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:a4e75d60-8c08-11e3-bbb0-5ef3fc9bb22f

„Urputný, dříve též urputlivý a urputilý (odtud zarputilý ze *za-u.); mor. i orputný drzý. Jg. uvádí význam jako „zatvrdilý, neústupný, spurný“, Vzhledem ke spurný by snad bylo možno mysliti na spojení jednak na stč. purný = nč. vzpurný (od púřiti sě = pyšniti), ut z ot jako v slovutný, a chápati u. jako přesmyklé *pur-ut-ný; jednak se stč. úrupný příkrý, tvrdý, krutý, urputný, hrdý, zpupný; význam „hrdý“ vede i tu k púřiti sě. Dále by sem patřilo i pol. czu-purny urputný, statečný, asi asimilací z *če-purny.“
Zdroj: MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého a slovenského. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. s. 550. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:9a257d60-92aa-11e2-8f81-5ef3fc9ae867

„urputný, urputnost. Stč. i úrupný ‘urputný, zavilý, zběsilý’. Jen č., nejasné. Snad lze uvažovat o přesmyku z *úpurný (stč. purný ‘vzpurný, vzdorný, zpupný’), viz [vzpoura (Ma2). Spojení s [reptat (HK) je nepřesvědčivé po významové stránce.“
Zdroj: REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Voznice: Leda, 2012. s. 692. ISBN 978-80-7335-296-7. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:c07245e0-65d6-11e6-aed5-5ef3fc9ae867
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu