Univerzitní školné v průběhu dějin

Pokusím se alespoň zčásti odpovědět na váš dotaz, i když jeho šíře by

vydala na velmi obsáhlou studii. Pokud chcete konkrétní čísla - kolik

zlatých nebo korun československých - budete muset zapátrat v archivech,

statistické ročenky udávají pouze počty studentů, jejich národnost,

sociální původ a náboženské vyznání. O výši školného se nezmiňují.

Vezmeme-li to obecně, vzdělání nikdy zadarmo nebylo (alespoň v obdobích,

které zmiňujete), studenti si na něj (pokud je nemohla podporovat rodina)

museli vydělat nebo mít bohatého mecenáše. Výjimkou snad bylo vzdělání

poskytované církevními řády (řada vzdělanců byla spojena např. s Jezuity -

i přes svou odbornost zůstávali členy řádu a vykonávali i kněžské

povinnosti).

V devadesátých letech 19. století vznikají nadace, které podporují nadané

studenty z nemajetných rodin, např. velmi bohatá nadace Jana Petra Straky z

Nedabylic (podporuje studenty z nemajetných šlechtických rodin). V roce

1896 byla pro chovance této nadace postavena internátní budova Strakovy

akademie, kde jim bylo zajištěno ubytování a zčásti i vzdělání. Po zrušení

šlechtických privilegií zde byl zřízen Akademický dům (středisko českého

studentstva), dnes sídlo vlády ČR.

Další nadace pak např. zajišťovaly obědy v menze, např. Jonákova nadace

nebo spolek Radhošť, který podporoval studenty z Moravy a Slovenska.

Počátkem 20. století byla vybudována kolej Arnošta z Pardubic pro katolické

studentstvo a Hlávkova kolej, kterou mecenáš určil pro studenty, kteří

absolvovali gymnasiální studium s vyznamenáním. Na této koleji byly na

chovance kladeny velmi vysoké nároky, protože Hlávkova nadace si kladla za

cíl vychovávat intelektuální elitu národa.

V průběhu dvacátých let bylo zvýšeno kolejné a zkušební taxy, které musel

platit každý student za provedenou zkoušku (i neúspěšnou).

V období hospodářské krize ve 30. letech byla situace studentů velmi těžká,

stát podporoval veřejné i soukromé korporace pečující o studenty -

Krombholzova nadace (hradila studentům náklady na nemocniční a zčásti i

ambulantní léčbu), Husův sbor, Radhošť. Kromě toho vyplácela republika

státní studijní podpory a stipendia, udělovala stipendijní místa v kolejích.

Ve studijním roce 1932/33 bylo vyplaceno 420 000 Kč na studijních podporách

pro české a slovenské studenty. V témže roce mělo v deseti pražských

kolejích ze 2805 ubytovaných 1127 stipendia ministerstva školství, a to

průměrně 1485,-Kč na jednoho studenta. V období První republiky bylo na

vysokých školách (českých i německých) výdělečně činných téměř 47%

studentů, v Praze a Brně téměř 75% studentů.

Po skončení 2. sv. v. byly otázky úpravy studia a poplatků za ně velmi

diskutované. Po obnovení činnosti vysokých škol se pod tlakem okolností

nevybíralo kolejné a zkušební a jiné taxy. Výnos ministerstva školství z

července 1945 legalizoval toto jako výjimečné opatření pro letní semestr,

na podzim byla platnost nařízení prodloužena. Byl pociťován nedostatek

finančních prostředků na provoz škol a platy profesorů (placeni z kolejného

a zkušebních tax). Náhrady za kolejné a taxy se začaly vyplácet ze státní

pokladny, která byla zároveň zatížena výplatou stipendií a státních podpor

nemajetným studentům.

Jen na okraj citace ze Slavnostní řeči děkana vysoké školy obchodní prof.

JUDr. Gustava Švamberga ze 14.12.1929:

Veškeré řádné i mimořádné osobní i věcné náklady rozpočtové naší vysoké

školy pohybovaly se ročně mezi Kč 1 759 527 - a Kč 789 950. Maxima dosáhly

v roce 1921 až 1923, kdy se škola zařizovala, minima v roce 1924 a 1927

necelých Kč 800.-

Letošní úhrnný osobní i věcný náklad rozpočtový činí Kč 1 224 325.-, z

čehož připadá na osobní náklad Kč 1 041 825.- a na věcný náklad 182

500.-Kč. Na školném a jiných poplatcích odvedli jsme letos státní pokladně

Kč 241 459.  Činil tudíž letos čistý náklad na naši školu pouze Kč. 982

866.- a na jednoho posluchače 1 064.-.

 Použitá literatura:

Dějiny Univerzity Karlovy III (1802-1918). Praha Karolinum 1997. ISBN

80-7184-320-2

Dějiny Univerzity Karlovy IV ( 1918-1990). Praha, Karolinum 1998. ISBN

80-7184-539-6

Kárník, Zdeněk: České země v éře První republiky (1918-1938). Díl první,

Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918-1929). Praha : Libri, 2003.

ISBN 80-7277-195-7(1.díl)

Kárník, Zdeněk: České země v éře První republiky (1918-1938). Díl třetí, O

přežití a o život (1936-1938). Praha : Libri, 2003. ISBN 80-7277-119-1 (3.

díl)

Kárník, Zdeněk: České země v éře První republiky (1918-1938). Díl druhý,

Československo a České země v krizi a v ohrožení (1930-1935). Praha :

Libri, 2002. ISBN 80-7277-031-4 (2. díl)

Vysoká škola obchodní a její problémy v prvním desetiletí 1919-1929. Praha

1930.

Další informace bude možné dohledat v archiváliích - obrátit se můžete

např. na Univerzitu Karlovu, ČVUT,  Masarykovu univerzitu v Brně,  Národní

pedagogickou knihovnu, Ministerstvo školství, Pedagogické muzeum J.A.

Komenského v Praze nebo Národní archív v Praze. Zpřístupnění archiválií se

řídí vlastními  pravidly (badatelský list apod), podmínky bývají zpravidla

zveřejněny na webu institucí.

http://www.pmjak.cz/new/

http://www.nacr.cz/

http://www.msmt.cz/

http://www.npkk.cz/

http://www.muni.cz/

http://www.cvut.cz/cs

http://www.cuni.cz/