Pravopis i/y po "c"

Text dotazu

Dobrý večer,
již několikrát jsem se setkal s různým pravopisem slov končících na "c". Ve většině případů si s tím intuitivně poradím a je to správně, ale nyní mám problém s pravopisem slova "Babica" (přijímení). Na internetu lze vyhledat jak variantu s "y", tak s "i". Nemohu si pomoci, ale když někdo napíše na konci měkké "i", je mi to vyloženě nepříjemné. Jak je to tedy doopravdy?
Děkuji.

Odpověď

Dobrý den,

na skloňování příjmení Babica, které není v příručce uvedeno, se vztahuje stejné pravidlo jako na příjmení Nohavica a tady Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český AV ČR http://prirucka.ujc.cas.cz  říká:

http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=321&dotaz=jm%C3%A9na%20osobn%C3%AD%20na%20a

Jména zakončená ve výslovnosti i v písmu na -a   

 (Ondra, Hůla, Maxa, Gargantua, Baroja, Váša, Nohavica, Borgia, Lorca, Mantegna, Ma) Jména zakončená ve výslovnosti i v písmu na -a skloňujeme podle vzoru "předseda" (Ondra, Jarda, Svoboda, Hůla, Maxa, Gargantua, Mircea, Baroja [barocha], La Mancha [manča], japonské jméno Akutagawa - 2. p. Ondry, Jardy, Svobody, Hůly, Maxy, Gargantuy, Mircey, Akutagawy). Pokud koncové hlásce -a předchází měkké souhláskové písmeno či i/y, je ve 2. p. koncovka -i (Váša, Váňa, Baťa, Nohavica, Goya [goja], Borgia [bordža], Mantegna [manteňa], Maria, García - 2. p. Váši, Váni, Bati, Nohavici, Goyi [goji], Borgii [bordži], Mantegni [manteni], Marii, Garcíi).

 

Liší-li se psaná a vyslovované podoba (v psané podobě je měkké písmeno, které se vyslovuje tvrdě, či tvrdé písmeno, které se vyslovuje měkce), volíme koncovku podle podoby grafické: Např. je-li před koncovkou v grafické podobě měkké písmeno a v podobě vyslovované tvrdá souhláska, píšeme v koncovce 2. p. -i (Baroja [barocha] -  2. p. Baroji [barochy]). Je-li naopak před koncovkou v grafické podobě tvrdé nebo obojetné písmeno, které vyslovujeme měkce, píšeme v koncovce 2. p. -y (Klimsza [klimša], španělská jména La Mancha [manča], Zorilla [zorylja] - 2. p. Klimszy [klimši], La Manchy [manči], Zorilly [zoryly/zorylji]).

 

Pokud koncovce předchází v písmu -c-, které se čte jako [k] (Lorca [lorka], Sica [sika]), v nepřímých pádech obvykle zaměňujeme v grafické podobě -c- za -k- (2. p. Lorky, Siky). Objevují se však i podoby, které zachovávají -c-, pokud pisatel chce, aby čtenář z příslušného tvaru mohl odvodit podobu v 1. p. (2. p. Lorcy, Sicy). Vzhledem k tendenci současné češtiny, aby ze všech pádových tvarů daného jména byla rozpoznatelná jeho základní podoba, se dnes stále více prosazuje (zvláště u méně známých jmen) spíše druhý postup. Viz kapitola Psaní i - y po písmenu c.

 

http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=252

Jména se souhláskou -c, -č, -š, -ž na konci tvarotvorného základu; typ skica, gejša K podvzoru gejša patří obecná jména na -ca, -ča, -ša, -ža: např: skica, čača, čiča (nápoj), dača, arakača, viskača, gutaperča, gejša, rikša (vozík), gandža (psáno též ganja), nindža (psáno též ninja), z domácích slov káča (z osobního jména Káča), popř. domácká slova jako číča, babča, mamča, úča.  Skloňují se podle vzoru "žena" v jednotném i množném čísle; odlišují se jen pravopisem - místo koncovky -y mají po měkké souhlásce -i: káči, skici, viskači, gejši. Vlivem měkké souhlásky na konci tvarotvorného základu pronikla do 3. a 6. p. j. č. vedle pravidelné koncovky -e rovněž koncovka -i podle vzoru "růže", a to u apelativ (s výjimkou slova skica) i rodných jmen. Ve 3. a 6. p. j. č. jsou tedy dubletní tvary.

Pokud byste potřeboval podrobnější vysvětlení, obraťte se přímo na Ústav pro jazyk český AV ČR http://www.ujc.cas.cz/.

 

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

27.05.2013 16:49

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu