-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat na systém Mládež a kultura, kdy byl do knihoven
zaveden, kdy ukončen, jaký byl jeho cíl a jak se v knihovnách projevoval.
Zda zahrnoval pouze mládež nebo i děti, či dospělé uživatele. Které všechny
instituce byly do něj zapojeny. Moc děkuji
Dobrý den,
omlouváme se za zdržení v odpovědi - zodpovězení Vašeho dotazu od nás vyžadovalo časově náročnější pátrání.
Systém Mládež a kultura byl experimentálně ověřován v 70. letech (nepodařilo se nám najít přesné datum jeho zavedení - nejranější informace o jeho zavádění, kterou jsme našli, poukazuje na druhé pololetí školního roku 1970/ 1971, když se systém začal ověřovat v Severočeském kraji). Základní principy systému Mládež a kultura byly schváleny v 22. prosince 1980, Usnesením Vlády České socialistické republiky č. 397. Systém se zaváděl v následujících obdobích a jeho fungování bylo propojeno s programem přestavby školství a implementaci nového pojetí výchovně vzdělávacích procesu, který se v plném rozsahu uskutečňoval od roku 1984. Nepodařilo se nám v dostupných zdrojích najít informaci o tom, kdy byl systém ukončen. Určitým indikátorem by mohla být data vydání jeho metodických materiálů a pomůcek: poslední metodické materiály, zahrnující nabídku kulturních pořadů pro celý školní rok, byly vydány v roce 1989 a týkaly se školního roku 1989/ 1990. Poslední pomůcky byly v rámci systému vydány v letech 1990 a 1991 (v případě posledního data se jednalo o 3. díl publikace Hrady, zámky a tvrze okresu Tachov). Veřejné knihovny byly do MaK zapojeny již v době experimentálního ověřování systému a setrvávaly v něm po celou dobu jeho fungování.
Cílem systému MaK bylo propojení kulturní a estetické výchovy dětí a mládeže se systémem školské a mimoškolské výchovy. Systém předpokládal koordinované působení zapojených kulturních a vzdělávacích institucí i společenských organizací Národní fronty v rámci školní výuky a mimoškolních aktivit dětí a mládeže, ovlivňování jejich zájmových oblastí a snahu o vyvolání vlastní potřeby kulturní či jiné činnosti. Pochopitelně byl MaK úzce propojen i s koncepcemi světonázorové a ideově politické výchovy. Využíval uměleckých děl, vzdělávacích pořadů světonázorového i estetickovýchovného charakteru a zájmových aktivit. Systém byl orientován na děti a mládež ve věku 5-19 let, v průběhu celé doby jejich vzdělávání - tedy od mateřské školy až k dovršení studia na střední či střední odborné škole nebo učilišti. Nabídka aktivit a metodika byla diferencována podle věkových kategorií, adekvátních ročníků škol a socioprofesní příslušnosti adresátů. Jednotlivé kulturní instituce přispívaly k systému podle svého zaměření a možností. Vedle mateřských, základních a středních škol byly do MaK zapojeny: školní družiny a kluby, školy s celodenním výchovným systémem, domy pionýrů a mládeže, stanice mladých techniků, přírodovědců a turistů, lidové školy, domovy mládeže, dětské domovy, metodickoporadenská kulturně výchovná zařízení, zájmové kluby, knihovny, muzea, hvězdárny a planetária, zoologické a botanické zahrady, památkové objekty a památníky, galerie a koncertní síně, divadla, kina, vydavatelství, tisk, rozhlas a televize. Na systému se podílely:
Socialistický svaz mládeže, Revoluční odborové hnutí a další organizace Národní fronty (např. Český myslivecký svaz, Svaz českých spisovatelů, Československý červený kříž aj.).
Nabídka veřejných knihoven v rámci systému MaK se dala rozdělit do dvou základních okruhu:
- pořadů připravovaných a pořádaných v přímé spolupráci se školami a výchovnými zařízeními, které navazovaly na školní výuku a doplňovaly ji
- pořadů, jejichž účelem bylo vyvolávání, podchycování a rozvíjení nejrůznějších zájmů dětí a mládeže.
Stěžejní částí nabídky knihoven školám bylo poskytování knihovnicko-bibliografické přípravy dětí a mládeže (neboli tzv. knihovnických lekcí), jejíž hlavní obsah spočíval ve sdělování základních poznatků o knihách a práci s knihami, o knihovnách a jejich službách a také v praktických cvičeních s používáním katalogů, kartoték, bibliografií atd.
Náplň knihovnických lekcí odpovídala struktuře ročníků na jednotlivých typech škol. Optimální roční frekvence toho druhu aktivit zahrnovala, dle metodiků systému MaK, jednu knihovnicko-bibliografickou přípravu ročně v každém ročníku základní a střední školy. Dále knihovny pořádaly výstavy, zajišťovaly veřejné přednášky, besídky, autorská čtení, hudební a filmové či audiovizuální vzdělávací pořady.
Zdroje:
Adamcová, V.: Metodika systému Mládež a kultura. Praha: Ústav pro kulturně výchovnou činnost, 1985.
Štěpánková, P.: Metodika výchovné práce s literaturou ve veřejných knihovnách ČSR. Praha: Ústav pro kulturně výchovnou činnost, 1985.
Štěpánková, P.: Podíl veřejných knihoven ČSR v systému Mládež a kultura : Metodický list. Praha: Státní knihovna ČSR : sektor výzkumu metodiky knihovnictví, 1984.
Hnízdo, V. (ed.): Mládež a kultura : Materiály ze semináře Problémy rozvoje kulturní výchovy mladé generace pořádaného 12. a 13. května 1981 v Ústí nad Labem. Praha: Horizont, nakladatelství Socialistické akademie ČSSR, 1982.
Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura
--
Národní knihovna ČR
25.07.2011 11:31