-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dotazuji se, jestli je možné, že se někdy na Moravě usadili nájezdníci či kočovníci turkotatarských, případně mongolských etnik, mísili se se zdejší populací a zanechali vlivy v lidové kultuře. Například vím o odvážné teorii, že se usadili Tataři v místech na jih a jihovýchod od Uherského Hradiště: Kunovice, Hluk. Ale s těmito dohady přišli spíše středoškolští pedagogové, nemám zprávy, že by k tomu byly nějaké cílené výzkumy. Minulý rok mě překvapil názor, údajně zastávaný nějakým historikem, a sice že na Moravu pronikli Buseni, větev Polovců, usídlili se v Bzenci, který podle nich nese název, a jejich vliv se projevuje odlišností místního folklóru. Zajímalo by mě, jestli docházelo k usazování dalších turkických etnik: Pečeněhové, Chazaři, Kumáni. Uvítám informační zdroje i odkazy na instituce, kde se lze o těchto tématech dozvědět více. Ale jsou to zřejmě věci dost spekulativní a neočekávám, že se k nim najde mnoho materiálů, jestli vůbec nějaké. Předem děkuji.
Dobry den,
bohuzel se nam skutecne nepodarilo nalezt zadne informace o Vami uvadenych vlivech. Predpokladame, ze nemate na mysli moznost smiseni slovanskeho obyvatelstva s Avary ci Huny. Avari na Moravu pravdepodobne nepronikli, ale vliv jejich kultury tam dosahl. V publikaci Dejiny obvyvatelstva ceskych zemi je uvedeno, ze neni jednoduche urcit, kam az skutecne Avari dosli. Puvodne se soudilo, ze to byli mongoloidi a ze by tedy moli byt podle lebek snadno rozeznatelni od Slovanu, ktery spolu s nimi po sobe zanechali rozsahla kostrova pohrebiste. Ale i na techto pohrebistich na uzemi Madarska a jizniho Slovenska, kde o avarskem nebo aspon slovansko-avarskem razu neni pochyb, je jen velmi nizke procento mongoloidnich koster, nejvyse tak kolem 5%. Moznym vysvetlenim je, ze populace, ktera dorazila do stredni Evropy uz zdaleka nebyla slozena jen z puvodnich Avaru. Je take mozne, ze Avari nebyli vubec mongoloidi a nesporne mongoloidni lebky patri tem, kteri se k avarske migraci pripojili cestou. Typicka slovansko-avarska pohrebiste uz na Morave nejsou znama (az na vyjimku v Dolnich Dunajovicich) a ani v pozdejsich souborech se nenachazi mongoloidni elementy. Pohyb obyvatelstva na Morave v souvislosti s archeologickymi nalezy je mimo jine popsan i v knize R. Noveho Velka Morava. Informace o usazovani kocovniku a najezdniku jsme nenasli ani ve spojeni s pruchodem tatarsko-mongolskeho vojska Moravou v roce 1241 nebo boji na Morave, kterych se ucastnili Kumani v letech 1253, 1273 a 1304. V roce 1853 moravsky historik Petr rytir Chlumetzky prisel s teorii, ze v hrobe pod mohylou Zuran byli ve 13.stoleti pohrbeni tatarsti nacelnici http://www.phil.muni.cz/archeo/moravskaarcheologie/vyzkumy/rim_stehovani/zuran/index.html), tato informace se vsak pozdejsimi vyzkumy ve 20. stoleti nepotvrdila.
Prosli jsme i nekolik publikaci o historii Uherskeho Hradiste, Kunovic, Hluku a Bzence. V knize Kunovice v promenach casu jsou pouze uvedene nasledujici informace, bohuzel vsak bez blizsiho urceni pramene:
* Kunovice v promenach casu. Breclav : Moraviapress, 1996. s. 32.
... Schazejeci pisemne doklady nam take neumoznuji rici cokoliv blizsiho o Kunovicich v 10. a 11. stoleti, tedy o dobe po rozpadu Velke Moravy. Na jedne strane ve starych osadach prezivalo puvodni obyvatelstvo , na druhe strane sem zacaly pronikat madarske kmeny, pro jejich z pritomnost jsou dokladem stare pomistni nazvy jako Beščeně (nazev odvozen od uherskeho kmene Pecenehu), Sikuty (kmen Sikulu) a pod....
Puvod mistniho jmena Bzenec je bez souvislosti s Buseni vysvetlen v knize Mistni jmena na Morave a ve Slezku:
* HOSAK, Ladislav; SRAMEK, Rudolf. Mistni jmena na Morave a ve Slezsku. [Dil] 1, A-L. Praha : Academia, 1970. s. 140-141.
Bzenec - poprve je zminen v roce 1231 Bisenz, mistni jmeno vzniklo substantivizujici priponou -ec k adjektivu bezny, praslovansky bъzъnъcъ -> puv. nominativ Beznec (odtud i lat.-nem. zapisy s pocat. Bis- , v nichz substituce e/i). Podle neprimych padu "do Bzence", "za Bzencem" apod. vznikl vyrovnanim novy nominativ Bzenec. Mistni jmeno znaci misto porostle bezem, potok tekouci bezovim apod., pak osada tam zalozena.
pouzite prameny:
* Dejiny obyvatelstva ceskych zemi. Praha : Mlada fronta, 1996. s. 30-32. ISBN 80-204-0283-7.
* NOVY, Robert. Velká Morava : tajemne ozveny na platne dejin. Praha : Onyx, 2004. 187 s. ISBN 80-86788-22-9.
* Etnograficky atlas Cech, Moravy a Slezska. IV, Etnograficky a etnicky obraz Cech, Moravy a Slezska (1500-1900). Praha : Etnograficky ustav Akademie ved CR, 2004. 89 s. ISBN 80-85010-57-7.
* TRESTIK, Dusan. Vznik Velke Moravy : Moravane, Cechove a stredni Evropa v letech 791-871. Praha : Nakladatelstvi Lidove noviny, 2001. 384 s. ISBN 80-7106-482-3.
* MERINSKY, Zdenek. Odraz interetnickych vztahu v hmotne kulture stredoveke Moravy. Archeaeologia historica. 2003, c. 28, s.55-67. ISSN 0231-5823.
* DROBERJAR, Eduard. Vek barbaru : ceske zeme a stehovani narodu z pohledu archeologie. Praha a Litomysl : Ladislav Horacek - Paseka, 2005. 260 s. ISBN 80-7185-656-8.
* ADAMEK, Frantisek. Tatari na Morave. Praha : Neklan, 1999. 134 s.ISBN 80-901987-8-3.
Doporucili bychom Vam obratit se s Vasim dotaz spise na odborniky, at jiz historiky, archeology ci etnology:
* Historicky ustav AV CR - http://www.hiu.cas.cz/cs/organizacni-struktura/oddeleni-dejin-stredoveku.ep/
* Archeologicky ustav AV CR Brno - http://mamut.iabrno.cz/arub/
* Etnologicky ustav AV CR - http://www.eu.cas.cz/
* Narodni ustav lidove kultury (http://www.nulk.cz/)
Antropologie, etnografie
--
Národní knihovna ČR
20.08.2008 07:49