-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
zajímalo by mě, co běžní lidé jedli v Athénách kolem 5. stol. (klasická doba). Jestli měli tak jako my snídani, oběd, večeři - a co pro ně byla typická jídla. Jaké si dávali zákusky, a co pili.
Mockrát děkuji
Dobrý den,
jídelníček Athéňanů nebyl až tak pestrý, jak si možná představujeme. Zvláště chudší vrstvy jedly poměrně skromně a střídmě.
"Než Athéňan odešel za úsvitu z domova, nejprve se nasnídal; snídaně (akratisma) se obyčejně skládala z několika kousků ječného nebo pšeničného chleba namočených do čistého vína (akratos). Toto první jídlo mohl také obohatit olivami nebo fíky."
Rozdělení dne bylo v antickém Řecku ještě poměrně neurčité a nejisté. Orientaci v běhu času poskytovaly zpočátku pouze prodlužující se stíny, později se k určování času používaly sluneční či vodní hodiny. Z tohoto důvodu Athéňané neměli přesně stanovený čas na oběd, svačinu či večeři.
"Kolem poledne nebo v průběhu odpoledne snědli Řekové v rychlosti nějaké jednoduché jídlo (ariston). Někteří z nich kvečeru také svačili (hesperismd), ale nejsytěji se obvykle najedli až na konci dne nebo na začátku noci: tehdy jedli večeři (deipnon)."
A co tvořilo základní složku jejich jídelníčku? "Většina Řeků, zvláště Athéňané, byla proslulá svou střídmostí, kterou můžeme z velké části vysvětlit podnebím a málo úrodnou půdou. Už Homér nazýval lidi „jedlíky mouky“. Obilniny tvořily základ stravy Athéňanů; patřily k nim především pšenice a ječmen. Placka uhnětená z ječné mouky, maza, je základním pokrmem všedního dne. Podle jednoho Solónova předpisu se měl pšeničný chléb (artos) v kulatých bochnících jíst jenom o svátcích, ale je jisté, že v Athénách Periklova století bylo možné obstarat si každý den u pekaře pšeničný chléb i mazu (dříve si každá rodina pekla chléb doma sama). Maza však byla lacinější a chudí lidé se s ní po většinu času museli spokojit.
Každý tuhý pokrm, který se při jídle přikusoval ke chlebu, se nazýval opson: zelenina, cibule, olivy, maso, ryby, ovoce, lahůdky. Zelenina byla vzácná a ve městě poměrně drahá, s výjimkou bobů a čočky, které se jedly hlavně jako kaše (etnos).
Hodně bylo v Atice oliv, hlavně před peloponéskou válkou, a i když se jich používalo hlavně na výrobu oleje, jedly se často i olivy samotné. Maso bylo drahé, s výjimkou vepřového. Městská chudina ho jedla jen jednou za čas, když se konaly oběti; téměř při všech náboženských slavnostech se totiž odehrávaly jateční a řeznické scény, které obvykle končily velkou hostinou. Na venkově se však zámožní statkáři mohli dosyta najíst drůbeže a vepřového, kůzlečího a skopového masa, a to nemluvíme o zvěřině, kterou si obstarávali lovem.
Většina městských Athéňanů se jistě živila mnohem častěji rybami než masem.
Jídlo se mohlo zakončit zákuskem (tragéma): čerstvým nebo sušeným ovocem, zvláště fíky, ořechy a hroznovým vínem nebo medovými koláči.
Vařením se obvykle zabývaly ženy v domě, především otrokyně. Ale od čtvrtého století se objevují kuchaři a cukráři z povolání, z nichž někteří dokonce sepisují knihy o „kuchařském umění“.
Protože Řekové neznali vidličky, jedli většinou rukama. Nízké placky mazy nebo pšeničné placky mohly velmi dobře nahrazovat talíře, ale užívalo se také mís a misek ze dřeva, z pálené hlíny nebo z kovu a kaše se jedla lžícemi, které se dost podobaly našim. Jejich rukojeť byla někdy bohatě zdobená. Maso se jedlo nožem.
Nejoblíbenějším jídlem Sparťanů při jejich společném stravování (syssitiích) byla proslulá černá polévka, jakási velmi pikantní hustá polévka s přísadou vepřového masa, krve, octa a soli.
Nejrozšířenějším nápojem byla určitě voda, na které labužníci dovedli ocenit chuť i svěžest. Pilo se také mléko, zvláště kozí, a jakýsi druh medoviny, směsi medu a vody. Královský nápoj však poskytovala vinná réva, „Dionýsův dar“. Na venkově se po vinobraní pilo sladké víno. Výroba vína se značně lišila od dnešního způsobu. Víno se v kádích nezkvašovalo dost dlouho a systematicky, takže uchovávat tuto vzácnou tekutinu bylo obtížné. Proto se do vína přidávala slaná voda a některé jiné složky."
Čisté víno (akratos) se pilo jen zřídka. Před každou hostinou se ve velkém měsidle nazývaném kratér dělala silnější nebo slabší směs vína s vodou."
(zdroj: FLACELIÈRE, Robert. Život v době Periklově. Překlad Zdeněk Schauta a Květa Rubešová. Vyd. 1. Praha: Odeon, 1981. str. 132 - 136 )
I v antickém Řecku samozřejmě záleželo na postavení a společenském statusu. Bohatí Athéňané si mohli dovolit různé delikatesy a dovezené zboží. Mezi luxusní zboží se počítala například zmrzlina ( viz dotaz http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/je-rozdil-mezi-zmrzlinou-a-nanukem) .
Pokud byste se chtěl o stravování v antickém Řecku dozvědět více, určitě Vám doporučujeme prostudovat následující literaturu:
* FLACELIÈRE, Robert. Život v době Periklově. Překlad Zdeněk Schauta a Květa Rubešová. Vyd. 1. Praha: Odeon, 1981. 358 s.
* DONAHUE, John F. Food and drink in antiquity: readings from the Graeco-Roman world: a sourcebook. 1st pub. London: Bloomsbury, 2015. x, 299 s. Bloomsbury sources in ancient history. ISBN 978-1-44119-680-4.
* LISOVÝ, Igor. V zemi strážce pobřeží a niv, veselého Pána: každodenní život dávných Řeků: rodina, stravování, obydlí, oděv a odchod ze života. Vyd. 1. Ostrava: Repronis, 2014. 352 s. ISBN 978-80-7329-389-5.
* MONTANARI, Massimo, ed., SONNENFELD, Albert, ed. a FLANDRIN, Jean-Louis, ed. Food: a culinary history from antiquity to the present. New York: Columbia University Press, 1999. xviii, 592 s., [20] s. obr. příl. European perspectives: a series in social thought and cultural criticism. ISBN 0-231-11154-1.
* DONAHUE, John F. Food and drink in antiquity: readings from the Graeco-Roman World, a sourcebook. 1st publ. London: Bloomsbury Academic, 2015. x, 299 s. Bloomsbury sources in ancient history. ISBN 978-1-4411-3345-8.
* GARNSEY, Peter. Food and society in classical antiquity. Cambridge, U.K.: Cambridge University Press, 2002. xiv, 175 p. Key themes in ancient history. ISBN 0-521-64588-3.
* BROTHWELL, Don a BROTHWELL, Patricia. Food in antiquity: a survey of the diet of early peoples. London: Thames and Hudson, 1969. 248 s., 67 fot. Ancient peoples and places; 66.
*GARNSEY, Peter. Food and society in classical antiquity [online]. Cambridge, U.K.: Cambridge University Press, 1999. Key themes in ancient history [cit. 2017-10-17]. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10073540.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
13.10.2017 09:26