-
To se mi líbí
-
Doporučit
Zdvořile žádám, zda by mi někdo nemohl odpovědět, jak vznikl název \"fena\"...z čeho je odvozen....jinými slovy: proč se fenám neříká \"psice\", ale právě feny. Zajímá mě to, nevím to. Předem děkuji za odpověď, pokud mi ji někdo může dát, byla bych ráda.
Slovo fena vzniklo z francouzského nářečního fenne a to z latinského femina=žena, samice (zde v tomto druhém významu). Do češtiny slovo proniklo údajně prostřednictvím šlechtických loveckých společností. V kořeni slova femina je shledáván starší indoevropský význam kojit.
Jde tedy v zásadě o dva způsoby odvozování. V prvním je ženské jméno odvozeno od mužského (slon-slonice), nebo naopak (kočka-kocour); u druhého způsobu je druhé, příznakové jméno odvozeno z obecnějšího výrazu, který postihuje především pohlaví, a nikoli v první řadě živočišný druh (tedy fena jako samice, nikoli jako psice). Hraje tu roli několik faktorů - především asi to, že různé živočišné druhy jsou brány, jako by měly mužský nebo ženský charakter - tedy hlavní, nepříznakové jméno je buď ženské nebo mužské a termín pro druhé pohlaví je odvozený a používaný jen příznakově (tedy když jde o výslovné rozlišení) - sr. kočka, liška - a naproti tomu pes, kůň. Platí to i u obecnějších pojmenování: pták, šelma, ryba ap. To samozřejmě může být u různých jazyků různé. Za zmínku stojí zvláštní případ - člověk: muž/žena.
Literatura:
Etymologický slovník jazyka českého / Václav Machek. -- Fotoreprint 3. vyd. z roku 1971. -- Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1997. -- 866 s. ; 24 cm
Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím / Josef Holub, Stanislav Lyer. -- 4. vyd.. -- Praha : SPN, 1992. -- 483 s. ; 21 cm
Latinsko-český slovník / Josef M. Pražák, František Novotný a Josef Sedláček ; přeprac. František Novotný. -- 19. vyd., v SPN 3.. -- Praha : SPN, 1980. -- 2 sv.
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Národní knihovna ČR
31.01.2008 10:28