Nabízí se i jiné vysvětlení (jaksi tělesně a společensky vývojové), viz lidové rčení: To je JEŠTĚ holčička ale tohle UŽ je slečna.
Holčička (holátko) - možná proto že ještě nemá pubické ochlupení.
Slečna - již tělesně dospělá dívka a tedy již hodna pozornosti mužů jako žena (dle myslivců: lovecky upotřebitelná), tedy svlečná,sličná,slečná.
Odvozeno od slova svlékat (slangově též slíkat).
Nechci si přisvojovat patent na rozum ale zajímá mne váš názor, jako odborníků, na tento pohled. Uvítám odpověď i přímo na moji e-mailovou adresu. Za Vaši odpověď předem děkuji. V.M.

Dobrý den,
Vaše připodobnění označení slečna ke slovesu svlékat se , a slovo holčička k přídavnému jménu holý, je zajímavou připomínkou.
Odborná etymologická literatura v případě slova holčička dokonce hovoří ve Váš prospěch:
Holčička = malá holka. Holka je dívčím ekvivalentem slova hoch – z holý – prasalovanské gol(b), souvisí s německým kahl-lysý, také hůl – kmínek bez větví. Další možná označení nedospělého jedince (neoopeřeného mláděte) – holenku, holobrádek.

To, že by označení slečna vzniklo ze slovesa svlékat se, však nemá v dostupné literatuře žádnou oporu, a proto se zdá platná výše uvedené odpověď.

V Etymologické slovníku jazyka českého se u hesla slečna píše:
 „Ve staročeštině se šlechtickým dcerkám nevdaným říkalo šlechtična, z toho zjednodušením, častým v titulech (např. jemnostpán z Jeho Milost pán, vašnosti z Vaše Milosti), a zároveň rozlišením sykavek (š-č > s-č) vzniklo slečna. I to označovalo dcerky šlechtické, kdežto dcerkám měšťanským se ještě za J. K. Tyla říkalo panna; pak dáván titul slečna „lepším“ dívkám z měst (již kolem 1870), až zlidověl docela. První dosud známý doklad slova slečna je z r. 1630. Slovensky bylo slečná s – á- podle gazdiná, nyní je slečna jako v češtině. Na východě Čech u Paky se objevuje i šlečna, asi novou spodobou s k č (nikoli staré znění přímo ze šlechtična).“

Možná by Vás mohla zajímat i etymologie slova sličný – pol. Sliczny sličný, ukr. Slyčije soulad, r. slíčnyj souladný, sch. Sličan vhodný, podobný. Stročesky bylo i ličný = sličný, srovnatelné se slovinským a bulharským ličen – hezký. Kdo má pěkné líce, pěkný obličej.

Publikace, v kterých jsme vyhledávali:
*MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 5. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 866 s. ISBN 978-80-7422-048-7.
* HOLUB, Josef a LYER, Stanislav. Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím. 4. vyd. Praha: SPN, 1992. 483 s. Odborné slovníky. ISBN 80-04-23715-0.
*REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Třetí vydání (druhé přepracované a rozšířené vydání). Praha: Leda, 2015. 823 stran. ISBN 978-80-7335-393-3.

K slovu slečna na internetu:
*http://www.rozhlas.cz/regina/slova/_zprava/slecna--91500
*http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=1741
Snad jsme Vám etymologii těchto slov trochu objasnili.