rod Seilern-Aspang

Text dotazu

Dobrý den, spracovávám práci o rodu seilern-aspang a potřeboval bych všemožné informace a zajímavosti o tomto rodě. Děkuji

Odpověď

Dobrý den,

o rodu Seilern-Aspang se nám ze zdrojů dostupných v NK ČR podařilo zjistit následující informace, uvádíme Vám výtah toho nejdůležitějšího:
- tento německý rod pochází ze Švýcarska a roku 1710 nabyl inkolát v českých zemích a 1713 říšský hraběcí stav. Na Moravě vlastnil od 20.let 18.století panství Lukov a Kralice na Hané, kde koncem 18.století postavil barokní zámek sloužící jako letní sídlo. V 70.letech 18. století zakoupil rod panství Starý Jíčín a Žeranovice. Až do roku 1945 byly majetkem rodu zámky Milotice u Kyjova a Lešná u Zlína. Posledně jmenovaný zámek byl zcela přestavěn v letech 1887-1893 v romantickém stylu Františkem Josefem S.
Mezi nejvýznamnější osobnosti patří Jan Bedřich II.(1675-1751), rakouský státník, působil jako zemský hejtman v Krajině či druhý nejvyšší dvorský kancléř.
Christian August(1717-1801),syn předch., činný v diplomatických službách; Josef František (1823-1868), po smrti otce se stal vlastníkem velkého počtu pozemků(např. ličovského v Dol. Rakousích, kralického a lukovského na Moravě), proslul humanitní činností na svých statcích.

 
Posíláme Vám odkazy na internetové stránky, kde se o historii rodu dozvíte více:
http://www.lukov.cz/data.htm - záložce "osobnosti, erby" naleznete další info http://www.lukov.cz/hrad/erb6.htm http://www.starokatolici-zlin.ic.cz/kaple.html - stránka věnovaná Kapli Vzkříšení Nejsvětějšího Spasitele, která je zároveň hrobkou rodu Seilern -Aspang
Pokud zadáte jméno rodu do některého z vyhledávačů (jixo.cz, google.cz, atd.), jako výsledek se Vám zobrazí stránky-nejčastěji o historiích panství, které tento rod u nás vlastnil, můžete tedy odtud načerpat další informace.


V Refernčním centru NK ČR je pro registrované uživatele k dispozici disketa s rodokmeny vybraných rodů a Vámi hledaný rod je tu uveden také. Končí potomky narozenými r.1949. Dále je tu uvedena literatura, z které bylo pro sestavení rodokmenu čerpáno.
Informace čerpány z publikací, dostupnýck v NK ČR:

Ottův slovník naučný : illustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. -- Praha : J. Otto, 1888-1909. -- 28 sv. : il. ; 25 cm

MYSLIVEČEK, Milan. Erbovník 2, aneb, Kniha o znacích i osudech rodů žijících v Čechách a na Moravě : [podle starých pramenů a dávných ne vždy věrných svědectví. Vyd. 1.. Praha : Horizont, 1997. 237, 58 s. : il., portréty, erby (část. barev.).

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

18.12.2007 18:02

Bohuslav Janik píše:
Sobota 11.11.2017 22:12
Dobrý den. Pátrám po rodu Seilernů, kteří vlastnili panství Kralice na Hané. Z vyprávění dědy jen vím, že panství vlastnili do roku 1922. Zámek byl prodán- část Sokolům, Rolnické záložně ( po roce 1948 připadla MNV) a poslední část byla prodaná soukromé osobě. Pozemky- část byla přidělena mužům, kteří byli odvedeni do první světové války a část připadla státnímu statku. Zkoušel jsem zjistit něco o posledních majitelích, a proč došlo k prodání a rozdělení majetku, ale nemohu se ničeho dopátrat.
PSK - admin píše:
Pondělí 13.11.2017 16:06
Dobrý den,
velkostatek a panství Kralice na Hané bylo v roce 1923 získáno státem v rámci tzv. první pozemkové reformy (https://cs.wikipedia.org/[…]/Pozemkov%C3%A1_reforma_v_%C4%8Ceskoslovensku ). Rodina Seilem-Aspang na svých zámcích Milotice u Kyjova a Lesná u Zlína hospodařila až do roku 1945.
Více viz vybrané pasáže:

"Od zadlužených Rottalů koupil Kralice v r. 1725 hrabě Jan Fridrich Seilern, který na Moravě vlastnil ještě Lukov a Martinice; v r. 1751 vytvořil z těchto tří panství fideikomis. Seilernové, kteří sídlili trvale na Lukově, si koncem 18. století vybudovali v Kralicích na místě vyhořelé tvrze pozdně barokní zámek a užívali ho až do konce 19. století jako letního sídla. Zámek byl postaven jako trojkřídlá, přísně symetricky komponovaná budova s půdorysem ve tvaru širokého písmene H. Boční křídla jsou jednopatrová, střední křídlo, kde byly umístěny panské pokoje, má dvě patra. Na budovu navazoval v 18. a 19. století osově řešený francouzský park, sahající až k přilehlému panskému dvoru. V 19. století pobýval na kralickém zámku jako hraběcí vychovatel proslulý rakouský dramatik Franz Grillparzer (1791 - 1872).
Při první pozemkové reformě se stal celý kralický velkostatek včetně zámku majetkem československého státu a r. 1923 byl prodán cukrovaru ve Vrbátkách; od něj jej později koupila kralická záložna. Postupné adaptace na byty, obchody, sokolovnu apod., prováděné v první polovině 20. století, zcela setřely původní barokní charakter zámecké budovy."
SPURNÝ, František aj. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 2, Severní Morava. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1983. str. 128.

"Roku 1923 zámek koupil cukrovar ve Vrbátkách a později kralická záložna. Ve 20. a 30. letech byl zámek postupně adaptován na byty, obchody a sokolovnu, čímž slohové znaky zámku zcela zmizely."
Zdroj: KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl 3. 1. vyd. Praha: Libri, 1998. str. 133.

"Dále byly Kralice int. 1751 Christianu Augustovi hr. Sleilern, 1807 Josefovi hr. Seilern, 1843 Josefu Augustovi hr. Seilern (zemřel 19. března 1861), pak Josefu Marii hr. Seilern-Aspang (zemřel 18. června 1868) dále Františkovi hr. Seilern-Aspamg (zemřel 23. ledna 1919) a posléze Josefovi Seilern. Pozemková reforma byla provedena 1923 (plocha 520 ha); zřízen zbytkový statek Kralice, dvůr Držovice byl rozdělen celý."
Zdroj: HOSÁK, Ladislav, WEIGEL, Bertold a HORÁK, Bohuslav. Historický místopis země Moravskoslezské. V Praze: Nákladem Společnosti přátel starožitností čsl., 1933-1938. xi, 1144 s. Knihovna Společnosti přátel starožitností čsl.; č. II/1-9. str. 499.

"Seilern
Německý rod pocházející ze Švýcarska, který nabyl inkolát v českých zemích roku 1710 a říšský hraběcí stav roku 1713. Na Moravě vlastnil rod od 20. let 18. století panství Lukov a Kralice na Hané, kde koncem 18. století postavil barokní zámek, sloužící rodu jako letní sídlo do konce 19. století. V 70. letech 18.
století koupil rod panství Starý Jičín a Žeranovice, kde v pol. 19. století dal postavit romantický historizující zámek. Do roku 1945 byly v majetku rodu Seilem-Aspang zámky Milotice u Kyjova a Lesná u Zlína. František Josef S. zcela nově přestavěl v letech 1887-1893 Lešnou v romantickém slohu."
Zdroj: MYSLIVEČEK, Milan. Erbovník 2, aneb, Kniha o znacích i osudech rodů žijících v Čechách a na Moravě: [podle starých pramenů a dávných ne vždy věrných svědectví. Vyd. 1. Praha: Horizont, 1997. 237, 58 s. ISBN 80-7012-091-6. str. 159.

V případě, že by Vás zajímala historie rodu Seilem-Aspang podrobněji, doporučujeme Vám prostudovat níže uvedené zdroje:
* SELUCKÁ, Veronika. Milotice. Vyd. 1. Plzeň: Fraus, C2003. [16] s. Památky: unikátní encyklopedie na pokračování. ISBN 80-7238-270-5.
* MALÍŘ, Jiří, ed. a RÁJA, Martin, ed. JUDr. Václav Kounic a jeho doba. Vyd. 1. Brno: Matice moravská pro Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura, 2009. 359 s., xlviii s. obr. příl. Země a kultura ve střední Evropě; sv. 12. ISBN 978-80-86488-61-5. ( Kapitola. Případ hraběte Františka Karla Seilern-Aspanga (str. 203 - 208)
* POKLUDA, Zdeněk. Zámecký areál Lešná: [sídlo rodu Seilernů a lukovského panství]. Zlín: ESprint ve spolupráci s ČR-MZA Brno - Státním okresním archivem Zlín, 2004. 43 s. ISBN 80-239-4878-4.
* FABIÁNOVÁ, Jiřina. Jak se žilo na zámku Kinských za dob šlechtických majitelů: malý průvodce zámeckou expozicí a historií rodu Kinských a Seilern-Aspangů. Vyd. 1. Vsetín: Muzeum regionu Valašsko, 2012. 28 s. ISBN 978-80-87614-10-5.
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu