původ jména Adéla a příjmení Kopecký/ Kopecká

Text dotazu

Dobrý den,
obracím se na vás s prosbou o zjištění původu jména Adéla a původu příjmení Kopecký/á. Již jsem zjistila, že Adéla pochází ze starogermánského Adelheid. Potřebovala bych například vědět, kdy byla první písemná zmínka o tomto jménu v Čechách, nebo jiné zajímavosti. U příjmení Kopecký/á jsem se již dozvěděla, že patří do skupiny příjmení vzniklých podle místa bydliště a že tedy Kopečtí bydleli na kopci. Zde bych potřebovala vědět cokoliv jiného.
Děkuji za pomoc.

Odpověď

Dobrý den,

 

bohužel Vás asi příliš nepotěšíme, ale můžeme pouze dodat, že u jména Adéla se jedná o osamostatněnou zkráceninu germánského jména Adelheid (z Adelheidis) = bytost ušlechtilá, vznešených způsobů, postavy. Staročeskou podobou tohoto jména je Adléta. Za českou vlasteneckou podobu jména se považovala Šlechtislava. Co se týče první písemné zmínky o tomto jménu, bohužel není tato informace pro nás dohledatelná. A obáváme se, že není vůbec dohledatelná, ani po náročném bádání v archivních historických pramenech. Není nám známo, že by někdo zpracoval takové údaje. Možná byste mohla spíše zjistit z matrik jak bylo toto jméno v nějakém období časté (oblíbené). Podle statistik ze serveru www.nasejmena.cz v roce 2012 žilo v České republice 38847 osob s jménem Adéla. Je na 71. místě v "tabulce" nejčastějších jmen v ČR. Věkový průměr žen, které mají toto jméno je 14 let. Nejvíce osob s tímto jménem pak žije v Praze, Ostravě, Brně či Olomouci. Další podrobnosti ze statistik najdete na zmíněném serveru.

 

K příjmení Kopecký/á už můžeme dodat pouze to, že podle zmíněných statistik žilo v roce 2012  v ČR 14193 osob s příjmením Kopecký. Z toho 6821 mužů a 7372 žen. Nejvíce Kopeckých byste pak mohla potkat v Praze, Chrudimi, Hradci Králové či Brně. Věkový průměr mužů s tímto příjmením je 41 a u žen  44 let.

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

29.05.2013 12:54

PSK - admin píše:
Středa 06.01.2021 09:08
Dobrý den,

je možné, že původ příjmení nesouvisí s kopcem, jak se píše v odborné literatuře? Domnívám se, že má blíže ke slovu ´kopat´, např. zlatokopecká (horečka, výbava, stezka).
Mýlím se, nebo mohu mít pravdu?
PSK - admin píše:
Středa 06.01.2021 09:12
Dobrý den,

pokusili jsme se znovu ověřit původ jména Kopecký v relevantních zdrojích a všechny shodně uvádějí, tak jak jsme již popsali v odpovědi na původní dotaz, původ jména v souvislosti s kopcem. Žádný ze zdrojů nezmiňuje původ od slova "kopat".

Např. „Příjmení Kopecký patří především do kategorií „podle bydliště“ a „podle původu“, někdy k němu vedly i důvody jiné. Mohlo jím být třeba pole, které měl dotyčný v místech nazývaných „Na kopci“ či „Pod kopcem“ apod. Doplňující jméno Kopecký dostal také ten, jehož stavení se nacházelo poblíž nějakého kopce, vršku, ve stráni atd. To je patrné nejvydatnější pramen těchto příjmení. Kopeckým se stal v nejednom případě i člověk, který se přestěhoval do jiné lokality z některé vsi, jež měla „kopec“ ve svém názvu (viz bod O). Kopce v našich zemích nebyly vždy jen výtvorem přírody. V dávných dobách byly vršeny i kopce umělé, jejichž smyslem bylo vymezit hranice jednotlivých panství. (Na jejich vršek se prý vešlo i několik lidí.) Menší později oddělovaly polnosti jednotlivých statků. A odtud pochází i rčení „držeti kopy“. Dá se chápat jako „dodržovati hraníce“ i ve smyslu „držeti se kopy“.“

Zdroj: MATES, Vladimír. Jména tajemství zbavená: malá encyklopedie 250 nejčastějších příjmení. Praha: Epocha, 2002. s. 125, 126. ISBN 80-86328-10-4. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:b6abc67be685ea85d5511de8999e254f

Další zdroje:
* MOLDANOVÁ, Dobrava. Naše příjmení. Praha: Agentura Pankrác, 2004. s. 90. ISBN 80-86781-03-8. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:1f6deeb0-d471-11e6-b3b6-005056825209

* BENEŠ, Josef. O českých příjmeních. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962. s. 150. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:6b58bc50-35bf-11e3-b62e-005056825209

* KNAPPOVÁ, Miloslava. Příjmení v současné češtině: jazyková příručka. Liberec: AZ KORT, 1992. s. 23. ISBN 80-900008-9-4. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:69f4ecf0-0b39-11e7-9446-005056827e51
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu