-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, ráda bych zjistila, co je za mé příjmení VASIČKOVÁ , bez háčků nad S :)...Děkuji moc
Dobrý den,
přestože Vaše příjmení nemá nad s háček, se domníváme, že bylo odvozeno od osobního jména Václav, viz. níže.
Václav - jest jméno složené ze slov váce (více) aslav, jako by se řeklo: více slavný. V tom slovci váce nebo více ozýval se ve staré češtině, a sice v době, ze které není přímých památek písemných, zvuk nosový, jako podnes v polštině; tento se v příjmeních ze jména toho vzniklých, posun sem tam hlásí, rovněž v německém Wenzl, jež pošlo ze starší formy Wenzlaw, Wenzla; kde pak nosovka oněměla, tam samohláska přechází v č,c, í (jakož vůbec samohlásky po zaniklé nosovce jsou nestálé a měnivé, n. př. pět, pátý, pětka, vázati, víži, věziti, uzel). Vztahují se pak sem tato příjmení: Václav, Václavů, Václavec, Václavek, Václavík, Václavíček, Václa, Vacl, Vaclík, Faclík, Vaclíček, Vačil, Vačlena, Váca, Vacák, Vacanda, Vacarda, Vacata, Vacátko, Váča, Vačata, Vacek, Vacka, Vacík, Vacikar, Vačkář, Vacín, Vacina, Vacula, Vaculka, Vaculík, Vacoler, Vacura, Vacíř, Vactera, Vatolík.
Víc (psáno též po německu Wietz): Vicek, Věcko, Vecko, Vecek, Veček, Večko, Vicena, Vicáň, Viceník, Vičil, Večl, Vecler, Vach, Vácha, Vachal, Váchal, Vachol, Vachulka, Vachoň, Vachač, Vachoč, vachek, Vachata, Vachet, Vachta, Vachot, Vachut, Vachout, Vachuta, Vachda, Vachutka, Vachoušek, Vachuška, Voch, Vochek, Vůch, Vůfka, Vochoč, Vochatý, Vošta, Věch, Vích, Vichta, Vechta, Vachot, Vachut, Vachout, Vachuta, Vachuda, Vachutka, Vachoušek, Vachuška, Voch, Vofek, Vůch, Vůfka, Vochoč, Vochatý, Vošta, Věchm Vích, Vícha, Vechta, Vichta, Vichna, Vichnar, Váša, Váše, Vašák, Vašek, Vaška, Vaska, Vaško, Vašků, Vašík, Vašíček, Vašica, Vašalík, Vašula, Vašura, Vašín, Vašina, Vašata, Vašatý, Vašatka, Vasátka, Vašátko, Vašout, Vašut, Vašta, Vaštýn, aj.
KOTÍK, Antonín. Naše příjmení: studie ku poznání příjmení českoslovanských, s ukázáním jejich hojnosti, rozmanitosti a namnoze zvláštního rázu a s pokusem o vysvětlení jich původu a smyslu. Nové vyd. V Praze: Nákladem Jana Kotíka, 1897. 288 s.
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Národní knihovna ČR
05.01.2016 08:34