-
To se mi líbí
-
Doporučit
Přeji krásný den. Měl bych na vás, prosím, dvě otázky jednotlivé, jednu obecnou; začnu právě jí: Nevíte, existuje-li něco jako "manuál překladatele"? (Osobně si myslím, že ne, ale raději se ptám.) Četl jsem několik knih o překládání, ale všechny byly poměrně obecné, i když i tam člověk samozřejmě nalezl některé dobré rady; já však hledám cosi jako "Praktickou rukověť překladatele" = spisek zabývající se výhradně praktickou stránkou řešení překladatelských problémů; zatím jsem nic podobného nenašel, nenapadá vás nic? Děkuji. Zbylé dvě otázky jsou konkrétní a neměly by asi být primárně adresovány vám, ale věřím, že budete znát odpověď či radu: Existuje nějaký mustr překladu slovanských názvů např. institucí obsahujících vlastní jméno? Nebo se překládá otrocky ("kalkovitě") na způsob novodobého českého názvu Letiště Václava Havla? Děkuji. A poslední: Překlady zkratek = prostě se ze (slovanského) jazyka transkribují a poznámkou pod čarou plně vysvětlí nebo se užije (v případě možnosti) zkratka názvu ekvivalentní české (např.) instituce? Upřímně děkuji za odpověď a samozřejmě mi stačí odpověď na otázku první v případě že taková knížka existuje a obsahuje odpovědi na zbylé dvě otázky. Mějte se dobře.
Dobrý den,
příruček k problematice překladatelství vyšlo v průběhu let několik. Vyhledat si je můžete v elektronickém katalogu Národní knihovny ČR na www.nkp.cz, katalogy a databaze, baze NKC, podle klíčových slov (předmětových hesel). Jak moc jsou ale pro vás "praktické", nedokážeme posoudit. Spíš to vypadá, že v každé najdete něco. Zde jsou některé z nich:
ŠABRŠULA, Jan. Teorie a praxe překladu. Ostrava: Ostravská univerzita, FF, 2007.
KNITTLOVÁ, Dagmar a kol. Překlad a překládání. Olomouc: Univerzita palackého, FF, 2010.
LEVÝ, Jiří. Umění překladu. Praha: Panorama, 1983.
JANATA, Petr. Překládáme do angličtiny: příručka pro překladatele odborných textů. Plzeň: Fraus, 1999.
KRIJTOVÁ, Olga. Pozvání k překladatelské praxi. Kapitoly o překládání beletrie. Praha: Univerzita Karlova, 1996.
KRIJTOVÁ, Olga, TER HARMSEL HAVLÍKOVÁ, Veronika. Pozvání k překladatelské praxi. Kapitoly o překládání beletrie. Praha: Apostrof, 2013.
KUFNEROVÁ, Zlata. Čtení o překládání. Praha: H+H, 2009.
…a další
Příručka Jednoty tlumočníků a překladatelů http://www.jtpunion.org/spip/article.php3?id_article=7 se vám může také hodit jako zdroj informací k modernímu překladu.
Co se týká vašich dalších dvou otázek: možná, že odpovědi najdete v některé z vybraných příruček, ale my jsme je letmým prolistováním nenašli. Doporučujeme obrátit se ještě např. na Obec překladatelů http://www.obecprekladatelu.cz/.
Jak máme potvrzeno, v překladu se snaží zachovat takové zkratky, které jsou už v českém prostředí zažité a u kterých si myslí, že je bude čtenář nejspíš znát. Pokud je to ale zkratka nová či nezaužívaná, vytvoří si podle českého překladu daného výrazu zkratku novou , popř. užije takovou, která se již pro daný výraz v češtině používá. V nejlepším případě se zkratkám vyhýbáme úplně, pokud je to možné, protože zatěžují text a činí ho méně srozumitelným.
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Národní knihovna ČR
14.11.2014 14:41