Pojem "řeholník"

Text dotazu

obrý den, chtěla bych vás požádat o vysvětlení
pojmu řeholník. Předem děkuji za odpověď.

Odpověď

Dobrý den,

řehole je způsob života, jímž se řídí členové klášterních řádů - řeholníci a zavazují se k tomu klášterními sliby.
Podle evangelického řádu jsou tři druhy slibů :

slib chudoby, čistoty a poslušenství duchovních vrchních, přidavají se i sliby další :
např. stabilitatis loci  v opatstvích benediktinských, premostrátských, cisterciáckých, kanovníků, v konventech johannitů, křížovníků, atd. Také piaristé, trinitáři aj. mají ještě své zvláštní sliby.

Tato řeholní pravidla pocházejí buď  od samotných zakladatelů nebo jsou sebrána z jejich spisů nebo spisů jiných sv. Otců. Tak známe řeholi basiliánskou, benediktinskou, augistiniánskou, františkánskou aj.

Podle slibů slavných nebo jednoduchých rozeznávají se řeholní řády (rytířské, kanovnické, mnišské)a kongregace.
Velká většina z nich slibuje některou z uvedených řeholí a má pak od svého zakladatele ještě zvláštní stanovy(statuta) čili konstituce.
Proto se všichni členové klášterů nazývají dle svých slibů řeholníci nebo řeholnice, proto se mluví o řeholním životě, řeholní kázni, atd.

Účely řádů lze shrnout do tří bodů :

1)duchovní řád má za úkol život rozjímavý (kontemplativní) 2)aktivní (působný, např. jak posloužit nemocným) 3)obojí (finis mixtus), rozjímavý i aktivní

Dle řehole rozenáváme řády s řeholí sv. Basilia, sv. Benedikta, sv.
Augustina, sv. Františka,aj., dle pohlaví jsou řády mužské a ženské.
Konečně je rozdíl mezi řády klerikálními určenými k duchovní správě a mnišskými, vedoucími život kontemplativní, dále mezi řády žebravými a nežebravými dle toho, mohou-li kláštery mít statky nebo ne, posléze mezi rytířskými a nerytířskými.

zdroj : Ottův slovník naučný, Praha : J.Otto, 1904 - Duchovní řády, Řehole

pro doplnění :
klášter je laikům uzavřené místo, uzavřený soubor budov, sloužící za obydlí a působiště řeholnímu řádu. Jeho jádrem je od středověku velký kostel, k němu přiléhá zpravidla na jižní straně rajský dvůr se studnou, obklopený ambitem (křížová chodba) a budova konventu a kapitulní síní (shromaždištěm řeholníků či řeholnic), refektářem (jídelnou), se skriptoriem, knihovnou, kuchyní, s dormitářem (společnou ložnicí v l. patře) či jednotlivými celami.

Celek bývá doplněn zahradami a budovami pro hospodářské účely.
V baroku bývala mnohdy připojována budova prelatury (sídlo představených) s velkými sály a knihovnou.

zdroj : Universum. Všeobecná encyklopedie. Praha : Odeon, 2000. 
Další informace naleznete na internetové adrese http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98ehole.

Obor

Filozofie a náboženství

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

16.05.2008 13:03