-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
dostal jsem se do sporu o historii pohanky v českých krajích a vůbec celé Evropě. Mohli by jste mi prosím upřesnit, odkud a kdy se pohanka dostala do Evropy - zda z Ruské strany, či Přímořských arabských oblastí? Kdy se začala ve větším pěstovat a používat jako potravina v Evropě? Zda se z ní již v 15.st. běžně dělaly kaše, a zda se už přidávala i do chlebového těsta?
Spousta lidí, s kterými diskutuji totiž tvrdí, že ještě v 15.st. byla pohanka jen velmi okrajovou plodinou, ale já jsem opět četl, že pohanka již v 16.st. byla hlavní potravinou chudých. To by znamenalo, že v 15.st. již byla intenzivně pěstována v Evropě.
Dobrý den,
podařilo se nám najít různé údaje o tom, odkud pohanka pochází. Avšak, podle knihy „Pohanka a proso“ od Moudrého, Jana; Kalinové, Jany a Michalové, Anny, botanické expedice vedené v pol. 19. stol. prokázaly, že prapůvodní oblast, kde se pohanka objevila je jihozápadní Čína. Při přesnějším určení původního výskytu pohanky se však názory odborníků liší. Někteří mluví o oblasti Sibiře, jiní o Himalájích či Nepálu. Nálezy a analýzy již zmíněné expedice z 19. stol. však jako nejpravděpodobnější místo původu obou druhů pohanky (tatarské i seté) podporují území mezi Sihuanem, Yunamem a východním Tibetem - oblast tří řek v jihozápadní Číně. Zde byla také pravděpodobně pohanka domestikována a rozšířila se odtud do zbytku Číny a Indie. Později se rozšířila i do Koreje, Japonska a přes Rusko a Ukrajinu i do střední Evropy (a tedy i k nám). Z toho tedy vyplývá, že i přes to, že má pohanka svůj původ v Číně, k nám se dostala s mongolskými, tureckými a jinými nájezdy přes Rusko. A z Evropy a Asie pak i do USA.
Nejstarší nálezy plodů pohanky v Evropě pocházejí z Ukrajiny a to z počátku doby železné. V Polsku pak jsou známé nálezy plodů ze 14. - 15. stol., v Maďarsku byly na jižním břehu Balatonu nalezeny plody z 10.-13. stol. a v Německu jsou známé nálezy plodů z mnoha míst téměř z celého středověku. Nejstarší makrozbytky pohanky na území České republiky pocházejí z 12. století a byly nalezeny při archeologických výzkumech v Uherském Brodu. To znamená, že znalost pohanky lze předpokládat i v mladší době hradištní (r. 1000-1200) a velmi pravděpodobně i ve střední době hradištní (r. 800-1000). Nejstarší písemná zmínka o pohance na českém území se nachází v Klaretově veršovaném slovníku Glossář, který vznikl kolem r. 1365. Je zde uvedena jako "pohanina". Roku 1596 se o pohance také zmiňuje italský lékař Matthioli ve svém herbáři, kde uvádí, že pohanky je v Čechách i jinde hojnost a tvoří domácí, oblíbený a obyčejný pokrm lidu. Píše : "Pohanka nebyla starým učitelům , kteří psali o bylinách známa; nyní jest jí u nás v Čechách i jinde hojnost a tvoří domácí a obyčejný pokrm lidu...Tluče se ve stoupách jako jiná vařiva, a tak se utlučená chová a prodává na trhu... Na některých místech dělají si chudí lidé z ní chléb, který jest dosti chutný, ale černý, dobře sytí... a hodí se pro lid pracující."
(Pohanka : zdravá a léčivá i dnes. str. 6) V době Adama z Veleslavína (1598) znali lidé chléb bílý pšeničný, ječný, žitný, ale také chléb z pohanky i prostý chléb. I další písemnosti dokládají, že význam pohanky neupadl ani v novověku. Používala se k přípravě kaší z krup.
Zdroje:
* http://recepty.centrum.cz/varime/2006/11/20/clanky/pohanka-zdrave-jidlo-nasich-babicek/
* http://cs.wikipedia.org/wiki/Pohanka
* http://www.femina.cz/magazin/hubnuti/pohanka.html
* http://zdrava-vyziva.doktorka.cz/proc-jist-pohanku/
* LEIFERTOVÁ, Irena; LISÁ, Milena. Pohanka : Zdravá a léčivá i dnes. 1. vyd. Praha : Art Press Servis, 1991. ISBN 80-900730-0-X.
* MOUDRÝ, Jan; KALINOVÁ, Jana; MICHALOVÁ, Anna. Pohanka a proso. Praha : Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2005. ISBN 80-7271-162-8.
* ČERMÁKOVÁ, Mária; ČERNÁ, Olga. Kukuřice, rýže, jáhly, pohanka : Teplé a studené pokrmy pečivo - deserty. Čestlice : P. Momčilová, 1995. ISBN 80-900140-8-9.
* Kol. autorů. Atlas obilnin československých povolených a rayonovaných odrůd. 1. vyd. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1958.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
04.07.2012 08:59