-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den.Zajímalo by mě,jak rozšířené ,případně vůbec možné,bylo stěhování našich vesnických předků koncem sedmnáctého a v průběhu osmnáctého století.Zejména ve vazbě na vdavky,hledání pracovního uplatnění a podobně.Musel se například vysloužilý voják vrátit do své rodné obce?Bylo obtížné se stěhovat přes hranice farnosti?Jak dalece bylo toto stěhování podmíněno povolením vrchnosti?Mám na mysli pozice chalupníků,domkářů a podobně.Děkuji.
Dobrý den,
podle slibu Vám posíláme odpověď Historického kabinetu FF UK a studenta, který se danou problematikou zabývá.
K Vašemu dotazu sdělili, že v zásadě platí následující:
stěhování bylo možné, nejčastěji se odehrávalo v rámci panství (zpravidla podstatně větší území než farnost), a to bez větší kontroly vrchnosti - ujal-li se daný hospodář nějaké živnosti, pak se o tom uvedl záznam v pozemkových knihách, jinak však pohyb omezován v zásadě nebyl. Co se týká stěhování mimo hranice panství, tak pokud šlo o poddané, měli by správně mít povolení vrchnosti - výhostní list. Dělo se tak často právě za účelem svateb, u povolání tomu tak bylo méně (vrchnost si hlídala řemeslníky a nerada je pouštěla jinam). V tomto ohledu se (ať už u svateb či výjimečně u stěhováním za prací) praktikovala například výměna poddaných mezi vrchnostmi či jednoduché propuštění do poddanství jiného. Je rovněž třeba si uvědomit, že právní a jiné normy v dané době často nebyly dodržovány, čili můžeme obecně říct - vysloužilý voják byl stále poddaným stejné vrchnosti a měl se tedy vrátit na její panství, nicméně realita mohla být odlišná. Obvykle však vojáci zamířili do rodné vsi - jinde to neznali, neměli zázemí a byli za cizáky. K tématu migrace a jejím důvodům existuje četná odborná literatura a v archivech množství pramenů, ze kterých se dá čerpat. Je třeba podotknout, že přístup vrchnosti byl různý v čase a místě, takže v konkrétních případech je potřeba se zaměřit na danou lokalitu.
Pokud jde o literaturu, tak pro celé období, na které dotaz míří, sice není souhrnná monografie výhradně k danému tématu, lze ale využít řady obecnějších titulů nebo knihy zabývající se např. určitým regionem:
GRULICH, Josef. Populační vývoj a životní cyklus venkovského obyvatelstva na jihu Čech v 16.–18. století. České Budějovice 2008. 978-80-7394-091-1.
PLACHT, Otto. Lidnatost a společenská skladba českého státu v 16.–18. století. Praha 1957.
BŮŽEK, Václav. Společnost českých zemí v raném novověku: struktury, identity, konflikty. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. Česká historie. ISBN 978-80-7422-062-3.
K období po roce 1750:
GRULICH, Josef. Migrace městského a vesnického obyvatelstva: farnost České Budějovice 1750-1824. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2013. Monographia historica. Editio Universitatis Bohemiae Meridionalis. ISBN 978-80-7394-374-5.
VELKOVÁ, Alice. Krutá vrchnost, ubozí poddaní?: Proměny venkovské rodiny a společnosti v 18. a první polovině 19. století na příkladu západočeského panství Šťáhlavy. Praha: Historický ústav, 2009. Práce Historického ústavu AV ČR. ISBN 978-80-7286-151-4.
Z obecnějších prací k problematice demografie:
MAUR, Eduard. Základy historické demografie. Praha: Univerzita Karlova, 1983. - starší skripta vhodná pro ujasnění základních termínů DOKOUPIL, Lumír. Přirozená měna obyvatelstva českých zemí v 17. a 18. století. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 1999. ISBN 80-85950-64-2.
FIALOVÁ, Ludmila. Dějiny obyvatelstva českých zemí. 2., dopl. vyd. Praha: Mladá fronta, 1998. ISBN 80-204-0720-0.
SRB, Vladimír. 1000 let obyvatelstva českých zemí. Praha: Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0712-3.
Dále lze využít periodikum Historická demografie (zde desítky příspěvků k obdobným tématům) například číslo: Eduard MAUR – Josef GRULICH (edd.), Dějiny migrací v českých zemích v novověku. Historická demografie 30 (Suplement), Praha 2006.
nebo článek: PRAŽÁKOVÁ SELIGOVÁ, Markéta. Geografická mobilita poddaného obyvatelstva v první polovině 18. století ve světle poddanských seznamů. In: Historická demografie / Praha : Sociologický ústav AV ČR Roč. 28, (2004), s. 55-109.
Z pramenů se pro studium dané problematiky hodí zejména:
Matriční knihy
Soupisy poddaných
Pozemkové knihy
Katastry
Sbírky zhostních a výhostních listů
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Knihovna Filozofické fakulty UK
23.02.2017 15:00