lesník, myslivec

Text dotazu

Dobrý den, studenti přišli se zajímavým dotazem co bylo pracovní náplní pana myslivce v Babičce od Boženy Němcové. Většina lidí si myslí že lesník a myslivec je totéž. a navíc si myslí , že myslivec střílí zvěř na potkání. Přitom lesník pečuje primárně jen o les, který je domovem zvěře a může být také myslivcem, tedy pečovat o zvěř, ale to jen v malém procentu znamená ji strílet, či lovit. Potíž je někdy s překlady protže angličtina nemá slovo myslivec jen lovec (hunter) a pečovatel je gamekeeper, takt o ale naše slovo myslivce bývá překládáno jen málokdy. Také němčina má heger chovatel zvěře a jagd a z toho dopovídajíco odvozeniny pro lov a lovce, ale má také myslivce jako "weidmann".Jaká je tedy z literatury pravda. Slovo lovec je doloženo do 11. st a myslivec monohem později. I ten lovec ale často byl jen poersonálem , který zajišťoval loveckou příležitost pro panstvo. Můžete prosím doložit z literatury pracovní náplně lovců,lovčích, myslivců, lesníků, hajných??? Vzhledem k tomu, že se u nás pro apnské úredníky dlouho držela němčina možná tam budou zapotřebí i německé ekvivalenty, těchot pracovních zařazní, což se možná týká i toho myslivce z babičky.
Také by mě zajímalo co je voriginále knihy Jamese Heriota. to bys ezvěrolékaři stát nemělo. Jeden z hrdinů chodí do hospody s jezevcem dám deset ku jedné, že je to překaldatelská chyba , že měl fretku, protože si nedovedu představit jak nosí na rameni 25 kg vážícího jezevce.

Odpověď

Dobrý den, podobný dotaz, který zajímá vás, jsme již před časem zpracovávali a je uložen v archivu (uložišti) služby Ptejte se knihovny na www.nkp.cz, viz http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2013/vyznam-slova-hajny-a-lesnik

V myslivecké encyklopedii jsme zjistili:

Lovčí: o vývoji lovu zvěře v našich zemích nemáme ucelené zprávy. Zálibu v lovu, zvlášť divoká prasata, měli Keltové, písemné zmínky ale nejsou. Slovanské obyvatelstvo zhruba do 6. století lovilo zcela libovolně. Již v době knížecí však začala vznikat dlouhá lovecká a myslivecká tradice, udržující se u nás dodnes. Společnost se začala diferencovat a členové knížecí družiny si přisvojovali právo lovu určitých významných zvířat. Nejstarší písemné záznamy dokládají velký zájem o lov u českých knížat a ustavení funkce lovčího již koncem prvního tisíciletí našeho letopočtu. První konkrétní zprávu o zmíněném mysliveckém funkcionáři nacházíme v Kosmově kronice, podle níž v roce 1003 zachránce knížete Jaromíra, pan Hovora, dosáhl hodnosti lovčího u dvora Zbečno. Tato hodnost již byla dědičná. Nejvyšší lovčí byl činovníkem dvora, dvořan velmi blízký knížeti nebo králi. Dohlížel na panovnická loviště, připravoval lovy a zajišťoval také dodávku zvěřiny pro pražský dvůr.

Lovec: vedle těchto vysoce postavených hodnostářů převážně šlechtického původu pracovali v terénu i služebníci, kteří se prostě nazývali lovci, později polesní nebo lesní a od 16. století myslivci.

Myslivec: poprvé se slovo myslivec objevilo roku 1474, patrně převzetím z polštiny, neboť v Polsku se objevilo za vlády Jagellonců. Podřízenými lovčích, později myslivců, byli hajní.

Hajný: o nich máme doklady již v 11. století. Toto povolání trvalo až do 20. století a bylo zbytečně zrušeno ke škodě myslivosti. Hájemství nebyla veliká, dala se každý den obejít, na každém panství bývalo hájemství několik, vždy dvě až čtyři tvořila revír. Úkolem lovčích i hajných již byla péče nejen o lesy, ale i o zvěř. Mimo jiné pronásledování pytláků a drobných predátorů, jako kuny, lišky, divoké kočky...Lesní personál dostával za tuto ulovenou zvěř finanční náhradu, jinak sloužil většinou za naturálie (obilí, dřevo, sýr), byl osvobozen od jiných prací a měl v užívání určité pozemky.

Na počátku novověku přibývalo myslivců z povolání a začala vznikat první řízená myslivecká zařízení, především obory a bažantnice. Již ve 14. století známe úřad oborníka.

Myslivec se musel své práci vyučit, a to se souhlasem vrchnosti. Učení trvalo nejméně tři roky a patřila k němu i práce se psy, znalost všech druhů zvěře a způsobů lovu včetně konstrukce pastí, a dokonce i ovládání hudebních nástrojů - loveckých rohů a trubek. Myslivost ovlivňovaly i lovecké řády a nařízení. Dokonce i český zemský sněm se roku 1681 usnesl na tom, že  "lovectví je šlechtickou zábavou, jíž se nesmějí zabývat lidé nepovolaní". Od té doby se také ustálilo nošení zvláštního mysliveckého oděvu.

Čerpáno z:  ČERVENÝ, Jaroslav a kol. Ottova encyklopedie Myslivost. Praha: Ottovo nakladatelství, 2010.

 

Informaci  o profesi lesník jsme zjistili v internetové encyklopedii profesí:

Encyklopedie profesí: Lesník

Lesník organizuje, řídí a kontroluje práce na svěřeném lesnickém úseku, provádí ochrannou službu, zajišťuje správu majetku a kontroluje myslivecké hospodaření na svěřeném úseku. Součástí práce je i administrativa na lesní správě, spolupráce při řízení prací v pěstební a těžební činnosti lesní správy, organizace a řízení prací na svěřeném úseku. Přiděluje práci a přebírá výsledky od svých podřízených. Zjišťuje a hlásí výskyty lesních škůdců a případných škod.

 

Revírník - má na starosti  jeden konkrétní revír

 

Význam slova myslivec z etymologického hlediska je uveden v periodiku Naše řeč, Roč. 10 (1926), čís. 8, viz http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2416

Zajímavostí jsou i informace o osobě polního  myslivce, který se v babičce vyskytuje také, viz níže

Polní myslivec (též: myslivec) byl elitní příslušník pěších vojsk, který ovládal výborně střelbu.

První oddíly myslivců vznikaly již v průběhu 18. století. Jejich název byl odvozen z toho, že do jejich řad byli vedle členů ostrostřeleckých spolků hlavně přijímáni lesníci, protože se jednalo o muže, kteří ovládali zbraně a mohli nastoupit do vojenské služby bez zdlouhavého střeleckého výcviku.

V habsburské monarchii se myslivecké útvary v armádě objevovaly v době sedmileté války. Po celou dobu trvání rakouské, resp. rakousko-uherské monarchie se jednalo o elitní vojenské jednotky. Na území Čech, Moravy a Slezska vznikly myslivecké prapory v Plzni, Chebu, Terezíně, Olomouci, Brně, Mladé Boleslavi a Opavě.

V Německu byly před druhou světovou válkou zřízeny elitní specializované horské pěchotní jednotky, nazvané horští myslivci, kteří byli nasazováni při významných akcích ve vysokohorském terénu. Tradice myslivců se udržela v německé armádě do současnosti, v rakouské armádě je jako myslivci (Jäger) označována obecně většina pěchoty.

A ještě jedna zajímavost z oblasti etymologie slov - http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2007-2009/pribuznost-slov-myslivost-a-prumysl/?searchterm=lovec.

 K vašemu druhému dotazu se nám zatím nepodařily najít žádné informace. Pokud byste mohla upřesnit stránky, kde se o jezevci  v české  knize píše, tak nám to upřesněte.

Obor

Biologické vědy

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

25.03.2014 11:40

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu