-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, mám etymologický dotaz. Chtěl bych se dovědět něco o původu slov blbec / blbost nebo hlupák / hloupost.
Dobrý den,
v níže uvedených etymologických slovnících jsou podrobně vysvětlena pouze slova blbý a hloupý. Pokud byste měl zájem o další informace, doporučujeme Vám obrátit se na Jazykovou poradnu Ústavu pro jazyk český AV ČR - http://www.ujc.cas.cz/oddeleni/index.php?page=poradna.
MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1997. s. 56, 169. ISBN 80-7106-242-1.
blbý, blb. Sloveso blbnouti se stalo běžným buršikosním, až kamarádským výrazem pro pojem "dělati nebo mluviti hlouposti". - Slova jen česká, ale blbý je starobylé. - Psl. bylo asi b'lb'. Příbuzné je mu staroirské borb t/v (töricht, stultus) a odvozenina burbe, burpe, hloupost, stultitia. Rozdíl lidvid r/l nemůže to srovnání ohroziti. (Lat. bulbus "koktavý" příbuzno není!) Dále je příbuzné (záměna b/d a d/st) lot. stulbs slepý, chromý, zaražený, omámený, obmezený, stulbt verblüfft werden, dumm werden, stulbuot omámiti, ohlušiti, ohloupiti; konečně lat. stultus pošetilý, hloupý, kde místo b se objevilo t asimilací k st-. Mch Sb. Lehra-Spl. 113, ZfcPh 28.68.
hloupý: nemoudrý, pošetilý; stč. hlúpý, hlúpec, hlupň, hlupiti (jiné je nč.
nář. hlupiti stíniti, viz!), hlupěti; nč. hlupec, hlupák, hloupnouti, přihlouplý, ohlupiti, ohlupovati. Msl. též. zdrobnělé hlupkavý. (Nč. hloupý a slc. hlúpy "bezvýznamný, bezcenný" viz pod pouhý). Slc. hlúpy, pol. glupi, hl. hlupy, dl. glupy, ukr. hlupyj, r. sln. glup, b. glupav. - Psl. glup'.
Příbuzno je isl. klaufi býk, nemotora, hlupák (Stier, ungeschickter Mensch, Tölpel); původním významem je zajisté "hlupák".
vysvětlivky:
Psl. - praslovanský
' - měkký znak
lot. - lotyšsky
Mch - pravděpodobně zkratka Mch znamená, že heslo upravil Václav Machek Sb. - Sborník. Vyd. Archeol. ústav Brno Lehra-Spl. 113 - T. Lehr-Splawinski, O pochodzeni i praojczyznie Slowian.
Poznann 1946
ZfcPh 28.68. - Zeitschrift für romanische Philologie stč. - staročesky nč. - novočesky nář. - nářeční msl. - v nářečí "moravskoslovenském"
slc. - slovensky
pol. - polsky
hl. - hornolužicky
dl. - dolnolužicky
ukr. - ukrajinsky
r. - rusky
b. - bulharsky
isl. - islandsky
HOLUB, Josef; LYER, Stanislav. Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1992. s. 94-95, 180. ISBN 80-04-23715-0.
blbý. Souvisí s blábolit (v.t.)
blábolit. Onom. Zdvojení základu bol- (*bolbol > blab- § 10) hloupý. Všeslov. Psl. glup' Srov. hluchý hluchý. Všeslov. Psl. gluch'. hluš - tišina (kde neslyší člověk hluk).
hlušina - hluchá hornina (tj. prázdná). Souvisí s hloupý
vysvětlivky:
v.t. - viz tam
onom. - onomatopický, zvukomalebný, pohybomalebný
* - předpokládaná prajazyková nebo vůbec původní podoba slovního základu se označuje hvězdičkou § 10 - odkaz ke kapitole Několik poznámek z historické mluvnice, § 10 - Praslovanský přesmyk Všeslov. - všeslovanský; slova doložená ve všech slovanských jazycích nebo ve většině z nich Psl. - praslovanský ' - měkký znak
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Národní knihovna ČR
14.02.2008 09:44