Arabské jaro

Text dotazu

Dobrý den, mám dotaz týkajícího se arabského jara. Byla tato vlna protestů očekávána politology a sdělovacími prostředky ve světě, nebo to byla neočekávaná událost?

Odpověď

Dobrý den,

 

drtivá většina odborníků se shoduje v názoru, že události arabského jara byly pro světovou veřejnost i odborníky překvapením. Za neočekávané se přitom považuje jak vypuknutí první revoluce v Tunisku, tak i rychlé rozšíření revolučních nálad do dalších zemí severní Afriky a Blízkého východu. V úvodu ke sborníku Arabské revoluce, vydanému v r. 2013 nakladatelstvím Academia, čteme:

"Většina specialistů na tuto oblast byla těmito událostmi překvapená stejně jako široká veřejnost. Při pohledu zpět bylo pochopitelně jasné, že mnohé arabské režimy byly zkostnatělé, nepopulární a čelily závažným politickým problémům - o těch ekonomických a demografických ani nemluvě. Přesto se většina odborníků do té doby spíše soustředila na vysvětlování toho, proč na Blízkém východě nedemokratické režimy přetrvávají a jaké jsou mechanismy jejich přežívání. Odpověď pak nacházely zejména v příhodném regionálním uzpůsobení, koloniální minulosti, problematickém vzniku států v průběhu 20. století a jejich robustnosti a zároveň křehkosti, ve finančních pobídkách vyplývajících z toho, že stát ovládal ekonomiku (patrimonialismus), či vojensko-bezpečnostním aparátu a pochopitelně i jeho rovněž pravidelným užívání brutální síly. O všech těchto ohledech odborníci vyjadřovali celou řadu domněnek a hypotéz a většina z nich se počátkem roku 2011 ukázala lichými.

(...)

Vysvětlit ve stručnosti důvody vedoucí k arabským revolucím je stejně obtížné jako jednoduše vysvětlit důvody samostatné existence i přežívání autoritářských režimů na Blízkém východě. Vedle (...) aspektů spjatých právě s autoritářskou povahou režimů se na revolucích podepsala i demografická situace. Zhruba 60 % obyvatelstva arabského světa se nachází pod hranici 30 let. Ve věku mezi 15 a 21 lety, tedy v období vstupu na pracovní trh, je na příklad v Tunisku 29 %, v Egyptě 30 % a v Libyi 34 % obyvatelstva. K tomu je zapotřebí přičíst i vysokou míru nezaměstnanosti právě těchto mladých kategorií populace (...). K nezaměstnaným také velmi často patří absolventi vysokých škol. Všechno toto dohromady samozřejmě tvoří velkou míru frustrace, která se projevila právě v roce 2011. (...) Podobnou měrou se na vzniku revolucí podepsala i potravinová krize. Několik arabských zemí (včetně Egypta, Tuniska a Libye) bylo už začátkem roku 2011 označeno za potenciální oběti potravinových problémů.

(...)

Vedle samotné povahy autoritářských režimů, jejich snahy ustoupit z některých svých slibů vůči občanům a jejich zkorumpovanosti, demografických tlaků, potravinové krize a rovněž vytvoření nového veřejného prostoru pomocí satelitních televizí a internetu je ovšem také nutné brát v potaz proměnlivý lidský faktor a roli neočekávaných a nepředpověditelných události. Revoluce jsou zkrátka komplikované jevy a jejich vysvětlení není možné podle předem narýsovaných linek. Navíc byť všechny tyto faktory promluvily do dění téměř ve všech arabských zemích, nesmíme zapomínat na jejich lokální specifika a odlišný historický i politický vývoj."

 

Více se o arabském jaru dočtete například v následujících publikacích:

 

BERÁNEK, Ondřej (ed.). Arabské revoluce: demokratické výzvy, politický islám a geopolitické dopady. Praha: Academia, 2013.

 

MENDEL, Miloš. Arabské jaro : Historické a kulturní pozadí událostí na Blízkém východě. Praha: Academia, 2015.

 

KŘÍŽEK, Daniel - TARANT, Zbyněk et al.: Arabské jaro - příčiny, průběh, důsledky : II. díl : Sýrie a Arabský poloostrov. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2014.

Použité zdroje

BERÁNEK, Ondřej. Úvod. In BERÁNEK, Ondřej (ed.). Arabské revoluce: demokratické výzvy, politický islám a geopolitické dopady. Praha: Academia, 2013, s. 9-22.

Obor

Politické vědy. Vojenství

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

18.12.2017 08:00

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu