Výsledky vyhledávání

Dobrý den, lze zjistit nějaké bližší informace o továrně na rybí konservy Atlantic, která sídlila v Praze Strašnicích na adrese Starostrašnická 11? Dle tisku vznikla v roce 1922 a majitelem byl Josef Němec. Děkuji.

Dobrý den, přečetl jsem si knihu Severka od Niny Špitálníkové a ta mě inspirovala k myšlence, v jakém roce naposledy byl v USA stejný počet vozidel na počet obyvatel jako je v KLDR plus mínus právě teď. Rozumím tomu, že přesný počet vozidel v Severní Koreji nejde zcela zjistit, popřípadě by možná šlo zjistit jen nějaký údaj starší pár let. Pro srovnání by možná bylo lepší použít počet vozidel na počet obyvatel například jen v New Yorku. Děkuji předem za ochotu.

Dobrý den, ještě před několika lety se v jízdním řádu objevoval rychlík Rx 754 s pojmenováním Klabava. Vlak s tímto pojmenováním byl zrušen? Ve kterém roce? Existuje v současné době ještě vlak s pojmenováním Klabava? Děkuji.

Jaké jsou podrobně mechanické vlastnosti dřeva jehličnatého i listnatého. Zajímá mě jaký mají vliv nízké teploty na tyto mechanické vlastnosti dřeva, jak se mění , co se děje s vodu ve dřevě a i jaké jsou mechanické vlastnosti dřeva, které je trvale vystaveno nízkým teplotám např. venkovní altánek. Literatura může být i cizojazyčná.

Zajímá mě vliv nízkých teplot na celulózu, hemicelulózu a lignin. Co se s těmito látkami ve dřevě děje při teplotách od-do.

Dobrý den, zaráží mne, že - alespoň se o tom nikde nedočítám - se v boji o směr naší energetiky nepočítá s rozvojem přehrad a vodních elektráren (a pokud je to možné, se zvyšováním výkonnosti těch stávajících). Přitom voda je naprosto čistý a obnovitelný zdroj energie, rozhodně v našich podmínkách spolehlivější než slunce a vítr, a předpokládám, že levnější než jádro. Přehrady a vzniklá jezera jsou přitom využívány i jinak než jen pro energii. Je tu ovšem problém se zaplavováním oblastí, zánikem památek i krásných přírodních lokalit a nuceným stěhováním obyvatel. Věřím ale, že se na našich vodních tocích ještě najdou rezervy - místa, kde by se zaplavila nanejvýš neobydlená oblast - a snad - nevím ovšem, zda a jak je to technicky možné - je možno budovat i menší lokální přehrady a elektrárny na bystřinách, kde by vznikala malá jezera i jako místní rezervoár vody a příslušné elektrárny by zásobovaly určitou obec či obce, čímž by se odlehčilo celostátní energetické síti, místní lidé by našli práci bez (dalekého) dojíždění a cena proudu by mohla i klesat. Jak je to s tím prosím? Děkuji

Dobrý den. Nevíte, prosím, jak moc toxické jsou výfukové plyny z dieslových motorů (přímo se ptám na dieslové motory)? Mají smrtící účinky? Pokud ano, kolik litrů benzínu je třeba spálit k dosažení smrtelné koncentrace? Za jak dlouhou dobu nastává smrt? A může v jedné místnosti na následky otrávy zemřít větší počet lidí*? *Tím myslím desítky, možná i stovky. PS: NEBOJTE, NECHYSTÁM SE SPÁCHAT SEBEVRAŽDU ANI (HROMADNOU) VRAŽDU.

Dobrý den, prosím, jak mohu doma a ručně (spolehlivě) vymýt lahve a zavařovací sklenice všelijak tvarované nebo s úzkým hrdlem, takže se do nich - nebo aspoň do všech zákoutí - ani štětkou na lahve nedostanu? Děkuji

Dobrý den, zajímaly by mě příklady využití lomu světla v chemickém výzkumu a výrobě před vynálezem a uvedením na trh Abbého refraktometru v roce 1874. respektive příklady využití nezávislé na principu měření lomu popsaném v Abbeho díle: Neue Apparate zur Bestimmung des Brechungs und Zerstreuungsvermögens fester und flüssiger Körpe (1874), které tento proces značně zjednodušilo a změnilo. Vím, že v 19. století aktivně probíhal výzkum v oblasti fyzikálních vlastností indexu lomu. Například Baden Powell, T. P. Dale a J. H. Gladstone v roce 1839 v jejich studii popisují princip zařízení, které použili pro měření závislosti indexu lomu na teplotě, s odkazy na jiná zařízení použitá k podobným fyzikálním měřením. Index lomu se také používal v rámci výroby skla. Ovšem nenašel jsem téměř nic o jeho využití v chemii, což je zvláštní vzhledem k širokému uplatnění této metody ve 20. století. Našel jsem pouze jediný příklad využití v chemii, a to v monografii (Optische Messungen des Chemikers und des Mediziners "6. svazek), která by měla podle Refraktometrické metody v chemii (1983) obsahovat návrh refraktometrie pro měření koncentrace kyseliny chlorovodíkové. Děkuji za jakékoli informace či odkazy na další zdroje.

Dobrý den, Ráda bych věděla, z jakého (resp. do jakého) bodu se počítá vzdálenost na dopravních značkách do Prahy. Pokud jedu po silnici a vidím údaj "Praha - 50 km", pro jaké místo v Praze tento údaj platí? Předem děkuji za odpověď