vznik příjmení Pešava a Peňáz

Text dotazu

Dobrý den. Prosil bych o informaci vzniku příjmeních Pešava a Peňáz. Děkuji předem za kladné vyřízení.

Odpověď

Dobrý den,

 

příjmení Pešava, Pešavová se nám bohužel nepodařilo vyhledat v žádných nám dostupných a níže u vedených zdrojích zabývajících se původem a významem příjmení. Podařilo senám ale vyhledat podobné příjmení Peš, Pešata a další podobná, která všechna vznikla z osobního jména Petr (jméno řeckého původu - petros, což je překlad aramejského képhá, znamená skála, popřípadě skálopevný).

 

Pokud byste ale měl zájem o relevantnější odpověď, můžete se svým dotazem obrátit také najazykovou poradnu Ústavu pro jazyk český AV ČR http://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/, kde by Vám odborníci na český jazyk měli být pravděpodobně schopni poskytnout uspokojivější odpověď.

 

Pro zajímavost uvádíme, že dle statistik ze serveru www.nasejmena.cz žilo v roce 2012 v České republice 146 mužů s příjmením Pešava (s věkovým průměrem 43 let) a 155 žen s příjmením Pešavová (s věkovým průměrem 44 let). Nejčastěji tito žili v roce 2012 v Hlinsku, Chrudimi či  Hradci Králové.

 

A příjmení Peňáz, Peňázová vzniklo z apelativa (= slovo obecného významu) peníz.

Pro zajímavost opět uvádíme, že dle statistik ze serveru www.nasejmena.cz žilo v roce 2012 v České republice 441 mužů s příjmením Peňáz (s věkovým průměrem 39 let) a 427 žen s příjmením Peňázová (s věkovým průměrem 43 let). Nejčastěji tito žili v roce 2012 v Novém Městě na Moravě, Brně či Žďáru nad Sázavou.

 

Zdroje:

 

* http://www.nasejmena.cz

*  MOLDANOVÁ, Dobrava. Naše příjmení. 2. upr. vyd. Praha : Agentura Pankrác, 2004. ISBN 80-86781-03-8 (váz.)

* MATES, Vladimír. Jména tajemství zbavená : malá encyklopedie 250 nejčastějších příjmení.2.vyd.Praha : Epocha, 2002.ISBN 80-86328-10-4 (váz.)

* MATES, Vladimír. Jména tajemství zbavená, aneb, Příjmení pod mikroskopem.1.

vyd. Praha : Epocha, 2004.ISBN 80-86328-58-9 (váz.)

* MATES, Vladimír. Jména tajemství zbavená : malá encyklopedie nejčastějších příjmení. II. díl, jména na 251.-501.místě, Adam - Žižka.1.vyd.Praha :

Epocha, 2003.ISBN 80-86328-30-9 (váz.)

* KOTÍK, Antonín. Naše příjmení : studie ku poznání příjmení českoslovanských, s ukázáním jejich hojnosti, rozmanitosti a namnoze zvláštního rázu a s pokusem o vysvětlení jich původu a smyslu. V Praze : Nákladem Jana Kotíka, 1897. (volně dostupný v systému Kramerius:

http://kramerius.nkp.cz/kramerius/)

* BENEŠ, Josef. Německá příjmení u Čechů. 1.vyd. Ústí nad Labem : Univerzita J.E. Purkyně, 1998. Sv. 1-2. ISBN 80-7044-212-3 (brož.)

* KNAPPOVÁ, Miloslava. Naše a cizí příjmení v současné češtině. Liberec : TAX AZ KORT, 2002. ISBN 80.238-8173-6.

* KNAPPOVÁ, Miloslava. Jak se bude Vaše dítě jmenovat? 4. přepracované a dopl. vyd. Praha : Academia, 2006. ISBN 80-200-1349-0.

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

06.06.2013 12:48

Petr Peňáz píše:
Úterý 27.03.2018 17:58
Vznik příjmení "Peňáz/ová" z apelativa "peníz" asi nebude tak jednoznačný, jak by se mohlo na první pohled jevit. Bylo by např.nutné ještě prozkoumat českou dnešní variantu příjmení se zjištěním, od jakého alespoň přiblížného data se vyskytuje pojem "peníze"; dále je třeba analyzovat tvar příjmení "Penya", který se vyskytuje v urbáři obce Světnov (1462), která byla majetkem kláštera žďárského opatství cisterciáků. Je to totiž možné, že se příjmení "Penya" objevilo na Žďársku již v souvislosti s osazováním a obměňováním členů citovaného kláštera- a v raných dobách cisterciáků nebylo ničím neobvyklým, že osazenstvo i včetně konvršů přicházeli z celé Evropy. - Ve Světnově se příjmení Penya mohlo objevit i po prvním zániku blízkého kláštera, který byl kolem r.1422 vypálen a osazenstvo dílem povražděno a dílem uprchlo. Datace citov.urbáře z r.1462 po obnově klátera (druhý urbář) by tomu odpovídala; první urbář z roku 1407 se o vsi Světnov ani příjmení Penya nezmiňuje.
Kromě naznačeného směru uvažování je nutno vzít v potaz i další výskyt evidentně španělského příjmení Peňa- sloužícího na dvoře Vratislava II. z Pernštejna a jeho španělské manželky M.M.de Lara ( před 1570,†po 1610).
S ohledem na dějinné peripetie asi archivy již nevydají nová zjištění do hloubi 17., 16., 15 a dalších staletí. Možná by napomohla genetická zjištění a srovnání, ale k tomu asi se nenaleznou potřebné podmínky....
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu