skloňování názvů obcí

Text dotazu

Dobrý den,
ráda bych se zeptala na skloňování názvů obcí. Konkrétně mi není jasné, proč např. u názvu obce Hostivice se v médiích objevil 2. pád Hostivice (proč ta Hostivice?), tedy i jedu do Hostivice, jsem z Hostivice. Ale už např. u obce Tuchoměřice nikdo neřekne jedu do Tuchoměřice, nýbrž do Tuchoměřic.
P.S.: Pocházím z Moravy a tam se vždy názvy vesnic končící na e považují za mn.č. a skloňují podle toho, tedy např. Klenovice bez Klenovic.
Prosím, jaký je to vlastně vzor? Přiznám se, že jsem na to nepřišla, a to mě ve škole gramatika ČJ bavila. Jediné, na co jsem přišla, že je to jako kostice bez kostic nebo růžice bez růžic.
Děkuji a přeji příjemný den.

Odpověď

Dobrý den,

místní jména zakončená na - ice patří k nejpočetnější skupině českých místních jmen. Původem jsou to nejčastěji mužská jména obyvatelského typu ( např. Budějovice = od obyvatelského jména Budivojovice = rozumí se lid patřící k Budivojovi), dále pak od ženských jmen obecného původu (např. Hranice - souvisí s obecným podstatným jménem hranice).

"Otevřenou otázkou je singulárovost či plurálovost jmen zakončených na -ice. Existuje zcela malá skupina jmen tohoto zakončení, která jsou čísla jednotného. U mnohých se však těžko odhaduje, zda jsou v čísle jednotném, či nikoliv.(...) Dobrou pomůckou tu býval dříve Statistický lexikon obcí, protože v něm u sporných případů býval údaj o čísle uveden."
(POLÍVKOVÁ, Alena.  Naše místní jména a jak jich užívat. 2., upr. a rozš. vyd.  V Praze : Euromedia Group - Knižní klub, 2007. str. 26.)

V rubrice Na co se nás často ptáte" Ústavu pro jazyk český AV ČR  (http://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/porfaq.html#ice) se dále můžete k danému tématu dočíst následující:

"Místní jména končící na -ice jsou nejčastějším typem našich místních jmen. Většina je jich odvozena od jmen obyvatelských, např. Lobkovice, Heřmanice, Janovice apod., menší počet je odvozen od pojmenování vlastností místa, např. Kamenice, Jilemnice, Skalice aj. Ta první jsou pomnožná, ta druhá naopak bývají čísla jednotného, ale toto rozdělení neplatí absolutně a v konkrétních případech můžeme váhat. Máme např. Dubici, Doubici, Dubnici, Doubravici, ale pomnožné Dubovice, a nadto některá místní jména mohou mít obojí tvary, např. do Kytlic i do Kytlice, do Prčic i do Prčice, do Hostivic i do Hostivice. V místním úzu je např. u téhož jména v Doubravicích, ale na Doubravici atd.

Pomnožná se skloňují jako podstatné jméno "ulice" v množném čísle, jen ve 3. pádě mívají vedle koncovky -ím také koncovku -ům. K pomnožným patří například Albrechtice, Budějovice, Černošice, Dobřichovice, Hořovice, Kralice, Líbeznice, Litoměřice, Luhačovice, Pardubice, Radnice, Řevnice, Strakonice, Teplice aj. Jednotné číslo mají např. Blatnice, Březnice, Bystřice, Cerekvice, Jilemnice, Lipnice, Rokytnice aj. Ta se skloňují podle vzoru "růže".

Doporučujeme knihu A. Polívkové Naše místní jména (Praha, Academia 1985), která obsahuje seznam 3267 názvů českých a moravských obcí spolu se základními mluvnickými údaji o rodě, čísle a pádových tvarech."

Dle výše uvedené publikace spadá Vámi uvedený název obce Hostivice mezi již zmíněný nevelký počet  místních názvů, u kterých se ustálilo používání jednotného i množného čísla.
Viz také: http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=Hostivice&Hledej=Hledej

Tuchoměřice, a Klenovice patří do převažující skupiny místních názvů zakončených na -ice, jež jsou používány v plurálu.

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

14.12.2012 10:30

Jana píše:
Čtvrtek 17.08.2017 11:21
Dobrý den,
lámu si hlavu při skloňování názvu města MĚLNÍK.
Píše se "....problematika v MělníKU nebo MělníCE"....?????

Děkuji.
PSK - admin píše:
Pondělí 21.08.2017 18:02
Dobrý den,

pravopisu tohoto jevu se věnuje bod 2. 4 Skloňování mužských jmen vzoru „hrad“ – 6. p. j. č.:
2. 4 Jména zakončená na -g, -h, -ch, -k, -r, -d, -t, -n: typ břeh, stan
U jmen končících na -g, -h, -ch, -k, -r, -d, -t, -n je většinou jenom zakončení -u, protože zakončení -ě(e) vyžaduje změnu (alternaci) předcházející souhlásky, např. na břehu, v obsahu, na svahu, ve výběhu, v návrhu, v kalichu, v měchu, v ořechu, v plechu, na klavíru, ve výboru, po návratu, ve stanu.
U některých SSJČ uvádí dvojí možné zakončení, a to vedle -u též -ě(e), např. ve džbánu i džbáně, v papíru i papíře, v protektorátu i protektorátě, v příkladui příkladě, v románu i románě, v rybníku i rybníce, v senátu i senátě; u všech je častější (podle ČNK) podoba s koncovkou -u.
Zdroj: http://prirucka.ujc.cas.cz/?ref=221&id=223

Výše uvedeného tedy vyplývá, že obvyklejší skloňování je „v Mělníku“, nicméně ani „v Mělníce“ není gramativky špatně.
Lucka píše:
Pondělí 30.10.2017 22:17
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je správně ,, nad městem Kladnem'', nebo ,,nad mestem Kladno''? (Brnem-Brno) Děkuji za odpověď.
PSK - admin píše:
Čtvrtek 02.11.2017 13:18
Dobrý den,

oba výrazy jak "nad městem Kladnem", tak i "nad městem Kladno" jsou správně. O tomto jazykovém jevu se můžete více dočíst v Internetové jazykové příručce Ústavu pro jazyk český: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=203 .
Pavel píše:
Neděle 23.12.2018 17:12
Dobrý den,
chtěl bych se též zeptat na správné skloňování vesnice Sokolnice (Sokolnice-Telnice).
 Děkuji a přeji pěkný den :)
PSK - admin píše:
Čtvrtek 27.12.2018 11:45
Dobrý den,

místní název Sokolnice je pomnožné podst. jméno rodu ženského. Ve druhém pádě skloňujeme bez Sokolnic, 3.p. k Sokolnicím/Sokolnicům, 7. p. se Sokolnicemi.

Název Telnice je rodu ženského a skloňuje se podle vzoru růže: 2.p. Telnice, 3.p. k Telnici, 4. p. Telnici, 5.p. Telnice, 6. p. Telnici, 7. p. Telnicí.

Použité zdroje:
POLÍVKOVÁ, Alena. Naše místní jména (a jak jich užívat). Vyd. 1. Praha: Academia, 1985. 188 s. Malá jazyková knižnice; sv. 3.
Jaroslav píše:
Středa 11.12.2019 05:30
Dobrý den, chtěl bych se zeptat : jsem z obce Kozárovice /Příbram/ a chceme vydat kalendář a dohadujeme se. Může být v úvodu název KOZÁROVICKO. Já to nikdy neslyšel a je mi to tak trochu proti srsti, a ani jsem takový výraz nikde nedohledal. Může, nebo nemůže a lze použít jiný výraz ?
Předem Vám mnohokrát děkuji a přeji hezký den.
S pozravem Jaroslav ČArek
PSK - admin píše:
Středa 11.12.2019 10:41
Dobrý den,

použít název Kozárovicko by bylo možné v případě, že by se jednalo o mikroregion nebo svazek obcí.

Fundovanější vysvětlení naleznete v odkazu níže v části 3.3: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=188#nadpis6

Určitě by šlo použít Kozárovice, obec Kozárovice. Kalendář obce Kozárovice, případně název, který by odpovídal obsahu kalendáře.
Příklad Domy obce Kozárovice, Lidé Kozárovic apod. berte to prosím jako volné příklady.

Příkladem kreativních názvů můžou být kalendáře obce Držková: http://www.drzkova.cz/informace-o-obci/kalendare/

Tak snad Vám to všechno alespoň trochu pomůže.
Pavel Hanzel píše:
Čtvrtek 10.12.2020 15:03
Dobrý den, mám dotaz na skloňování názvu obce Zátor (okr. Bruntál) - jde o uvedení ve větě v obci Zátor nebo v Zátoru nebo v Zátoře ? Předem moc děkuji.
PSK - admin píše:
Pátek 11.12.2020 13:50
Dobrý den, Internetová jazyková příručka https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=360#nadpis1 říká:

Jména zakončená ve výslovnosti i v písmu na stejnou souhlásku ...Podle mluvnice se koncovka ‑a ve 2. p. vyskytuje převážně u jmen domácích či zdomácnělých zakončených na ‑ín (Zlín, Jičín –⁠ 2. p. Zlína, Jičína), ‑ýn (Hostýn –⁠ 2. p. Hostýna), ‑ov (Havířov –⁠ 2. p. Havířova) a ‑ev (Bezdrev –⁠ 2. p. Bezdreva). Koncovka ‑a se ve 2. p. užívá také u některých jednotlivých domácích jmen (bez ohledu na jejich zakončení) jako Beroun, Brandýs, Náchod, Tábor (2. p. Berouna, Brandýsa, Náchoda, Tábora)...
...
V 6. p. dochází ke kolísání mezi koncovkami ‑ě(e) a ‑u. Koncovka ‑ě(e) se užívá převážně u jmen domácích nebo cizích počeštěných. Ve většině případů se užívá v 6. p. koncovka ‑ě(e) u jmen, která mají ve 2. p. koncovku ‑a (Brandýs, Tábor, Beroun, Jičín, Náchod, Londýn, Řím –⁠ 2. p. Brandýsa, Tábora, Berouna, Jičína,... –⁠ 6. p. Brandýse, Táboře, Berouně, Jičíně, Náchodě,...).

Asi bychom ale v tomto případě název obce neskloňovali a ponechali V obci Zátor...; (... protože nám to lépe zní). Doporučujeme proto obrátit se ještě na Ústav pro jazyk český AV ČR http://www.ujc.cas.cz/[…]/zakladni-kontakty.html do Jazykové poradny.
Tereza Kratochvilova píše:
Čtvrtek 10.02.2022 05:33
Dobry den,

již 8 let žiji v Lipici, ale hodně lidí, to skloňuje jinak. Poradíte? Ta Lipice, nebo ty Lipice?
Jedu do Lipice nebo do Lipic?
Bydlím v Lipici nebo v Lipicích?
2km odsud je vesnice Bitětice a ty sklonujeme jako TY, množné číslo, narozdíl od TA Lipice, jednotné číslo.

Děkuji
PSK - admin píše:
Pátek 11.02.2022 11:26
Dobrý den,
obávám se, že moc neporadíme, protože v tomto případě hodně záleží na tom, jak je tzv. 'v kraji zvykem' nebo-li jaký je místní úzus nebo historický vývoj názvu obce. Nejspíš by bylo asi dobré připojit se k zaběhnutějšímu používání jména obce a přidat se k většině, snad na obecním úřadě by měli vědět název oficiální... Další možností je poradit se s odborníky v Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český AV ČR https://prirucka.ujc.cas.cz/ uvádí:
Jména zakončená ve výslovnosti na [e]
Většina pomnožných jmen zakončených ve výslovnosti na [e] (v drtivé většině na ‑ice) se řadí k ženskému rodu...
Pomnožná jména zakončená na ‑ice se skloňují podle podvzoru „ulice“, některé názvy však mají jako pozůstatek mužského skloňování ve 3. p. vedle koncovky ‑ím také dubletní koncovku ‑ům, která se ovšem v úzu objevuje výrazně řidčeji (Litoměřice, Budějovice, Sušice na Moravě, Karlovice, Vizovice, Mikulčice, Gliwice, Bartoszyce –⁠ 2. p. Litoměřic, Budějovic, Sušic, Karlovic, Vizovic, Mikulčic, Gliwic, Bartoszyc –⁠ 3. p. Litoměřicím i Litoměřicům, Budějovicím i Budějovicům, Sušicím i Sušicům, Karlovicím i Karlovicům, Vizovicím i Vizovicům, Mikulčicím i Mikulčicům, ale Gliwicím, Bartoszycím –⁠ 6. p. Litoměřicích, Budějovicích, Sušicích, Karlovicích, Vizovicích, Mikulčicích, Gliwicích, Bartoszycích –⁠ 7. p. Litoměřicemi, Budějovicemi, Sušicemi, Karlovicemi, Vizovicemi, Mikulčicemi, Gliwicemi, Bartoszycemi ). Jen malá skupina jmen zakončených na ‑ice je v jednotném čísle (Bystřice, Sušice v Čechách, Roudnice). Ta se skloňují podle vzoru „růže“. O nich více v kap. Zeměpisná jména ženská zakončená ve výslovnosti na [e], [i]. Některá místní jména mohou mít obojí tvary –⁠ podle čísla množného i jednotného, např. do Kytlic i do Kytlice, do Prčic i do Prčice, do Hostivic i do Hostivice. Zvláštní případ jsou jména jako Sušice: Sušice na Moravě jsou v množném čísle (do Sušic), Sušice v Čechách je v čísle jednotném (do Sušice).
Veronika píše:
Pátek 18.02.2022 13:45
Dobrý den, prosím jak se správně skloňuje ŽELIV. Bude to v Želivě nebo v Želivu? Děkuji :):)
PSK - admin píše:
Pondělí 21.02.2022 12:01
Dobrý den,

děkujeme za Vás dotaz. Podle slovníku Místních jmen v Čechách, který je dostupný i v digitální verzi na stránkách Ústavu pro jazyk český (https://ujc.avcr.cz/[…]/Mistni-jmena-v-cechach.html), se uvádí skloňování názvu obce ve tvaru „v Želivě“: https://mjc.ujc.cas.cz/sear[…]eslo=0829&useregexp=no.

Internetová jazyková příručka ale poukazuje na kolísaní v používání koncovek ‑ě(e) a ‑u, ke kterému dochází právě v 6. pádu při skloňování zeměpisných jmen zakončených ve výslovnosti na souhlásku. Uvádíme citaci z příručky:
„Koncovka ‑ě(e) se užívá převážně u jmen domácích nebo cizích počeštěných. Ve většině případů se užívá v 6. p. koncovka ‑ě(e) u jmen, která mají ve 2. p. koncovku ‑a (Brandýs, Tábor, Beroun, Jičín, Náchod, Londýn, Řím –⁠ 2. p. Brandýsa, Tábora, Berouna, Jičína, Náchoda, Londýna, Říma –⁠ 6. p. Brandýse, Táboře, Berouně, Jičíně, Náchodě, Londýně, Římě), dále v názvech zakončených na ‑štejn, ‑hrad, ‑grad (Rabštejn, Petrohrad, Volgograd –⁠ 6. p. Rabštejně, Petrohradě, Volgogradě).“

Jak však dodává příručka, velmi závisí i na místním užívání názvu obce. Opět uvádíme citaci:
„Tam, kde dochází ke kolísání obou koncovek, se koncovka ‑e obvykle drží v místním úzu z důvodu tradice. Uživatelé jazyka neznající místní úzus užívají obvykle tvary utvořené podle živých, produktivních skloňovacích zákonitostí, tzn. v tomto případě tvary s koncovkou ‑u (v Mělníce –⁠ Mělníku, v Nymburce –⁠ Nymburku).“
Více informací z Internetové jazykové příručky naleznete zde: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=360#nadpis1.

Odpověď tedy není zcela jednoznačná a roli určitě sehrává i to, jaký tvar se častěji používá v konkrétním regionu. Domníváme se, že v zásadě není nesprávný ani jeden z uvedených tvarů.
Zdeněk Kučera píše:
Úterý 03.10.2023 15:08
Dobrý den. V dnešnícm Deníku jsem narazil na větu : Utkání mezi Hulínem a Střílky. Nemělo by být správně Střílkami (obec na Kroměřížsku).
Děkuji za info.
PSK - admin píše:
Čtvrtek 05.10.2023 09:46
Dobrý den,

jestliže se jedná o obec Střílky (Kroměříž, Zlínský kraj), měla by se skloňovat dle pravidel pro skloňování zeměpisných názvů pomnožných v ženském rodě:

*Střílky -lek ž. pomn. (3. p. -ám, 6. p. -ách, 7. p. -ami), střílecký

Zdroje:
POLÍVKOVÁ, Alena. Naše místní jména a jak jich užívat. V Praze: Euromedia Group - Knižní klub, 2007, s. 170. ISBN 978-80-242-1940-0.
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=395&dotaz=obce
https://www.region-kromerizsko.cz/[…]/665-pesky-ze-strilek-na-hrad
MEZNÍK, Jaroslav. Lucemburská Morava: 1310-1423. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1999, s. 183, 186. ISBN 80-7106-363-0.
Antonín píše:
Pondělí 26.02.2024 15:09
Dobrý den,

chci se zeptat, jak se skloňuje název obce Vyskeř. Někdo říká např. ve Vyskeři, někdo ve Vyskři. CO je správně a nebo je správně obojí? Podle jakého vzoru se v tom případě tento název skloňuje?

Děkuji
PSK - admin píše:
Úterý 27.02.2024 12:25
Dobrý den,
jak kdo vyslovuje jméno obce někdy závisí na tom, jak je tzv. 'v kraji zvykem'. Jak to je nebo není správně, by Vám ale zodpověděli odborníci na českou gramatiku v Ústavu pro jazyk český AV ČR https://ujc.avcr.cz/[…]/zakladni-kontakty.html.
Jazyková internetová příručka říká:
Podle vzoru „píseň“ se skloňují názvy zakončené na ‑ž, ‑š, ‑ř, ‑ď, ‑ň, ‑j (Paříž, Kroměříž, Dobříš, Remeš, Jaroměř, Sibiř, Mokraď, Třeboň, Lublaň, Choceň, Basilej) a většina jmen zakončených na ‑č (Mohuč, Třebíč, Skuteč)...
Zdroj: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=372
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu