Původ příjmení

Text dotazu

Dobrý den,
prosím o vysvětlení původu rod. příjmení:
Hera(nesklonné), Ranofrej, Lapčík (Lapkowý/Lapků).

Odpověď


Dobrý den,

k Vašemu dotazu zasíláme dostupné informace, které jsme zjistili :

1) příjmení Hera, Héra pochází z osobního jména germánského původu počínající nebo končících na her = pán anebo z osobního jména Herhart, Erhart nebo také ze staročeského citoslovce hera = ach.
Příjmení Hera má 30 lidí, je na 41096. místě a věkový průměr je 44 let.

2) -pokud je v příjmení základ Lab- tak pochází z místního jména Labe u Železného Brodu u Vlašimi nebo také z místního jména Laab v Bavorsku, někdy také z německého podst. jména Lab = syřidlo, nebo také z nářečí slovenského lábat = pít velkými doušky, nebo také z biblického osobního jména Lában. Další tvary příjmení jsou Laba,Labač,Labák, Laban, Lábek

-příjmení se základem Lapčík, Lapkowý, Lapků pochází zu citoslovce lap = drap, chňap, příp. ze slovesa lapat = chytat, lapat
podstatné jméno lapač = kůl ve vodě k přivazování voru

Příjmení Lapčík ma v ČR 350 lidí, na 30573 připadá lx toto jméno, průměrný věk je 42 let.

3) příjmení Ranofrej se nám nepodařilo v dostupných zdrojích nalézt.
není vyloučeno, že se jedná o složené příjmení a možné vysvětlení je, že se skládá ze slov :
ráno (podst.jm.středního rodu)= začátek dne
frej (podst.j.mužského rodu) zu němčiny frej = milování, zálety, frejíř = milenec, záletník

poznámka :
Příjmení se vyvinula z prvotních proměnlivých příjmení, která se časem ustalovala. Původní zvyk se pak stal pravidlem a v 18. století zákonem. Zvyk používat dvou jmen se šířil nejprve ve vrstvách feudálních pánů, kde se také příjmení nejdříve v rodě ustalovala a dědila.
Hojně přezdívek a také příjmení má podobu složeniny s verbálním prvním členem : Hladihlav, Kalivoda, Tlačisvět, Vydřiduch.
Jiná jsou příjmení větná, imperativní kompozita : Stojkosa, Hoňsobě, Jezmaso.

Pro doplnění odpovědi Vám doporučujeme obrátit se ještě na odborníky v Ústavu pro jazyk český AV ČR, http://www.ujc.cas.cz.

použité zdroje:

*Naše příjmení / Dobrava Moldanová. -- Vyd. 3., (2. v Agentuře Pankrác). -- Praha : Agentura Pankrác, 2010. -- 229 s.- ISBN 978-80-86781-14-3
*Slovník jazyka českého / František Trávníček. -- 4. vyd., ve Slovan. nakl. 1. přeprac. a dopln. vyd.. -- Praha : Slovanské nakladatelství, 1952. -- 15, 1801, [1] s. ;
*Staročeská osobní jména a naše příjmení / Jan Svoboda. -- 1. vyd.. -- Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1964. -- 317 s. ;
*https://www.nasejmena.cz/nj/cetnost.php
*https://www.kdejsme.cz/prijmeni/Lap%C4%8D%C3%ADk/hustota/

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

26.04.2021 10:06

Lucie Číhalíková píše:
Čtvrtek 30.09.2021 20:29
Dobrý den,

Chtěla bych se zeptat jestli můžete zjistit něco o příjmení Konštacký. Bohužel nemůžu nikde nic dohledat.
Děkuji za odpověď.
PSK - admin píše:
Čtvrtek 14.10.2021 14:32
Dobrý den, příjmení Konštacký není u nás úplně obvyklým příjmením, ani my jsme nenašli žádné informace o vzniku. Neuvádí ho např. ani příručka o příjmeních (MOLDANOVÁ, Dobrava. Naše příjmení. Praha: Agentura Pankrác, 2004 nebo další jiné zdroje.) Doporučujeme aspoň podívat se na níže uvedený odkaz:
https://www.prijmeni.cz/Kon%C5%A1tack%C3%BD
Mohlo by se jednat o počeštělé příjmení vzniklé z německého Kunstadt
Doporučujeme:
https://www.prijmeni.cz/Kon%C5%A1tack%C3%BD/puvod
https://lastnames.myheritag[…]IiTXmIMonbWSdUaAugZEALw_wcB
Libuše píše:
Pondělí 03.10.2022 09:04
Dobrý den, ráda bych se zeptala na dostupné info o příjmení Dužík, bohužel se mi nepodařilo nic dohledat. Moc děkuji.
PSK - admin píše:
Úterý 04.10.2022 12:33
Dobrý den,

příjmení Dužík (nebo jeho obdobu) jsme v publikacích o původu příjmení nenalezli. Mohlo by snad souviset se slovem „duha“ = „dužina (ohnutá deska na sudy)“. (MOLDANOVÁ, s. 60) V literatuře jsme pak našli ještě několik dalších možných souvislostí: přírodovědec a autor populárně-vědeckých knih Filip Stanislav Kodym (1811-1884) uvažoval o pojmenování „dužík“ pro dusík nebo pro kyslík („živík“, „dužík“, „hořík“), dusíku by říkal „dužík“, jelikož prý „jde k duhu“. (KODYM, s. 183, 373; 27)

Duzík či dužík bylo rovněž české pojmenování pro Iridium, drahý kov. Tento název patrně navrhl v první polovině 19. století chemik Jan Svatopluk Presl (REISENAUER, s. 241).

V ČR je přibližně 81 osob s příjmením Dužík, nejpočetnější skupina se nachází v oblasti Frýdku-Místku.

Literatura a zdroje:
AMERLING, Karel. Lučební základové hospodářství a řemeslnictví: ku prospěchu čekatelů národních škol. V Praze: Arcibiskupská knihtiskárna, 1851. s. 576.
KODYM, Stanislav. Hospodářský klíč: čtení o nejhlavnějších základech umění hospodářského, založeného na vědách přírodních. V Praze: C.k. hospodářská společnost v Čechách, 1857. s. 183, 373.
KODYM, Filip Stanislav a PREININGER, Vladimír. Zdravověda, čili, nejlepší způsob, jakby člověk svého života ve zdraví a vesele užíti a dlouhého věku dosáhnouti mohl. Praha: Tiskem a nákladem J. Otty, [1914]. s. 27.
KREJČÍ, Jan. Počátkové nerostopisu jakožto návod na ustavování nerostů dle přírodopisných znaků, sv. 2. Praha: J. B. Calve, 1851. s. 94.
Nový slovník kapesní jazyka českého i německého dle Šumavského, Jungmanna, Sanderse, Dudena a jiných =: Neues Taschenwörterbuch des böhmischen und deutschen Sprache nach Šumavský, Jungmann, Sanders, Duden u. anderen. Wien: A.n Haase, [1901-1925]. s. 152.
MOLDANOVÁ, Dobrava. Naše příjmení. Praha: Mladá fronta, 1983. s. 60.
PROCHÁZKA DEVÍTSKÝ, Josef. Nerostopis. V Jindrichově[i.e. Jindřichově] Hradci: Aloisius Josef Landfras, 1852. s. 49.
REISENAUER, Roman. Co je co?: příručka pro každý den. Praha: Pressfoto, 1982-1984. s. 241.
VOSÁTKA, Mirko. Šest uhlíků Kekulových: úsek z dějin organické chemie. Praha: Toužimský a Moravec, 1945. s. 26.
https://www.prijmeni.cz/search.php?name=Du%9E%EDk&t=0
https://www.kdejsme.cz/prijmeni/Du%C5%BE%C3%ADk/hustota/
Jan píše:
Pátek 13.01.2023 19:14
Dobrý den

Já bych se zase rád zeptal na jméno Baňas... Pokud vím moc nás v republice není (a osobně neznám ani jednoho). Mam podezření, že jméno může být původem ze slovenska.
Zkousel jsem vsemozne stranky, ale nic podstatneho jsem nenasel.

Taky bych chtel jen dodat ze to neni nic, co by bylo nejak extramne dulezite, jen me to uz nejakou dobu vrta hlavou :)

Předem Vám moc děkuji za ochotu.
PSK - admin píše:
Středa 18.01.2023 07:29
Dobrý den,

příjmení Baňas není bohužel v nám dostupných příručkách o původu českých příjmení uvedeno a vysvětleno. V roce 2016 v České republice žilo 68 mužů a 53 žen s tímto příjmením. Na Slovensku je toto příjmení značně rozšířenější. Dle Slovníkového portálu Jazykovedného ústavu L. Štúra SAV se toto příjmení vyskytovalo v roce 1995 na území Slovenska 791 x (391 mužů a 400 žen).

 V případě zájmu můžete zkusit oslovit ještě již zmíněný Jazykovědný ústav L.Štúra: https://www.juls.savba.sk/poradna.html


Použité zdroje:

* BENEŠ, Josef. Německá příjmení u Čechů. 1.vyd. Ústí nad Labem : Univerzita J.E. Purkyně, 1998. Sv. 1-2. ISBN 80-7044-212-3 (brož.)
* MOLDÁNOVÁ, Dobrava. Naše příjmení. 2., upr.vyd. Praha : Agentura Pankrác, 2010.
* MATES, Vladimír. Jména tajemství zbavená : malá encyklopedie 250 nejčastějších příjmení.2.vyd.Praha : Epocha, 2002.ISBN 80-86328-10-4 (váz.)
* MATES, Vladimír. Jména tajemství zbavená, aneb, Příjmení pod mikroskopem.1.
vyd.Praha : Epocha, 2004.ISBN 80-86328-58-9 (váz.)
* MATES, Vladimír. Jména tajemství zbavená : malá encyklopedie nejčastějších příjmení. II. díl, jména na 251.-501.místě, Adam - Žižka.1.vyd.Praha :
Epocha, 2003.ISBN 80-86328-30-9 (váz.)
* https://slovnik.juls.savba.[…]28&cs=&d=priezviska
* https://www.nasejmena.cz/nj/cetnost.php
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu