Oštěp x Kopí

Text dotazu

Dobrý den,

jaký je prosím rozdíl mezi kopím a oštěpem?

Děkuji

Odpověď

Dobrý den,

 

kopí je chladná bodná zbraň používaná k lovu i boji. Celé kopí bylo dlouhé 2,5-3 m a jeho průměr obvykle nepřesahoval 5 cm. Celé kopí zahrnovalo části jako např. železný hrot, který byl tenký a ostrý, středové žebro a tulej.

Jedná se o jeden z nejstarších druhů zbraně, člověk ji užívá už několik tisíc let. Ve starověku a raném středověku se tato zbraň užívala v boji muže proti muži a ji používali tak, že kopí drželi ve vztyčené ruce a bodali pohybem paže vpřed směrem dolů.

 

Oštěp svou konstrukcí připomínal kopí, byl však menší a lehčí. Také i jeho funkce byla jiná, sloužil spíše k vrhání a bodání.  Železný hrot byl sice protáhlý, ale menší než u kopí. Délka oštěpu měřila okolo 150 cm. Dnes je známý pro sportovní účely.

 

Odkazy:

http://lightsoul77.blog.cz/1110/jaky-je-rozdil-mezi-kopim-a-ostepem

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kop%C3%AD

https://cs.wikipedia.org/wiki/O%C5%A1t%C4%9Bp

 

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

06.03.2017 08:00

Ladislav Fink píše:
Úterý 16.03.2021 14:10
Dobré odpoledne rád bych se zeptal jestli byli v raném středověku děla na lodích děkuji
PSK - admin píše:
Čtvrtek 18.03.2021 09:21
Dobrý den,
podle všech informací se střelné zbraně, potažmo děla, začala používat až v pozdním středověku.

… „Ve 12. století se stal dalším podnětem pro vývoj plachetní lodě vynález kormidla, které nahradilo kormidelní veslo umístěné vzadu na pravoboku a později po obou bocích. Kormidlo zavěšené na zádi v ose lodi umožňovalo mnohem lepší pohyblivost vynález kormidla spolu s prodlouženým kýlem, snížením poměru šířka : délka a se zkrácením plachet tak přispěl к další- mu rozvoji plachtoví, jež bylo nyní mnohem účinnější. Nicméně tempo rozvoje jednoúčelových válečných lodí se ve středověku opožďovalo za rozvojem lodí víceúčelových. V raném období se к pohonu lodí spíše než vesla běžně využívaly plachty a v době války byly k válečným účelům najímány obchodní lodě. Plavidla tak hrála především roli dopravního prostředku, který dopravoval vojáky na místo určení, a boj se podobal spíše konvenční pozemní bitvě na moři, к níž došlo v okamžiku, kdy se к sobě lodě přiblížily. Vše změnil až příchod střelných zbraní, neboť loď se stala válečnou zbraní sama o sobě. Pro námořní země se tak stal rozvoj válečných lodí, jež v dobách míru neměly žádné praktické využití, nutností. První opravdové válečné lodě měly rovné boky, střední palubu s malým volným okrajem, kde se shromažďovali vojáci, a vysoké kastely na přídi a na zádi, kde byla umístěna lodní děla určená к palbě na střední palubu protivníka. Rozvoj dělostřeleckého umění a námořní vědy umožnil válečným lodím nést větší počet těžkých děl, jejichž cílem byly nepřátelské lodě samy o sobě spíše než jejich posádky.“

Zdroj: CHANT, Christopher a BATCHELOR, John. Lodě: 4000 let námořní historie. Čestlice: Rebo, 2009. s. 11. ISBN 978-80-255-0284-6. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:e104edc0-259c-11e4-8c14-5ef3fc9bb22f

„Typické středověké zbraně jako byl trebuchet či dělo se začaly používat až v pozdním středověku“
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wi[…]%AD_ve_st%C5%99edov%C4%9Bku

První palné hlavňové zbraně se objevily v Evropě ve 14. století. Samotná děla v 15. století v husitských válkách.

Zdroj: BALAŠTÍK, Pavel a Katedra zbraní a munice. Dělostřelecké zbraně. Brno: Univerzita obrany, 2006. s. 10. ISBN 80-85960-74-5. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:ee948860-46eb-11e7-9277-005056825209

….rozšíření střelných zbraní na konci středověku…..

Zdroj: GEBAUER, Jan. Balistika vnější. Praha: Ministerstvo národní obrany, 1938. s. 3. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:96809080-311e-11eb-acc7-5ef3fc9bb22f

„Střelný prach byl vynalezen v Číně, ale jeho první použití ve zbraních se uskutečnilo v Evropě ve 14. století.“

Zdroj: Encyklopedie ručních zbraní a dělostřelectva: od druhé světové války do současnosti. Praha: Naše vojsko, 2010. s. 8. ISBN 978-80-206-1106-2. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:a2cfbf60-6beb-11e7-89ee-5ef3fc9ae867
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu