OBTĚŽOVAT, ZATĚŽOVAT

Text dotazu

Dobrý den, prosím o radu, má slovo OBTĚŽOVAT a slovo ZATĚŽOVAT stejný kořen? Mají také obě slova předponu? Jsem přesvědčen o tom, že mají kořen stejný a že mají obě slova předponu, ale paní učitelka říká, že ne. Předem děkuji za odpověď.

Odpověď

Dobrý den, domníváme se, že obě slova mají stejný kořen (těž) i že jde v obou případech o slova s předponou (třebaže sloveso bez předpony /teoreticky těžovat/ se v tomto případě nevyskytuje; podobných případů by se ale našlo více). Celý problém patrně spočívá v tom, zda jde o slova s předponou nebo nikoli (pak by byl různý i kořen), což se nám jeví ale poměrně zřejmé. Podobně jako v případě podstatných jmen - zátěž, obtíž, tíže. Kromě toho by základy obou slov mohly být teoreticky synonymní, ale to se nám také nejeví pravděpodobné.
Argumentovat lze mimo jiné etymologií této skupiny slov, která souvisejí se slovem těžký, tíha; původní indoevropský kořen měl podle etymologických slovníků význam táhnout (dolů). Odsud pak složitým vývojem v různých jazycích vznikla celá řada slov a etymologicky jsou tedy příbuzná slova jako těžký, tíže, táhnout, obtíž, obtěžovat, zátěž, zatěžovat.
Příruční slovník jazyka českého a také Slovník spisovného jazyka českého (což jsou starší, ale nejrozsáhlejší slovníky českého jazyka) ještě uvádějí u slova obtěžovat význam (který je dnes zastaralý a málo používaný) nakládat, zatěžovat; obě slovesa si zřejmě byla svým významem v minulosti bližší, a znamenala spíše fyzickou zátěž a jejich příbuznost se slovem těžký, tíha byla patrnější.

Dodáváme na závěr, že nejsme specialisté na jazykové otázky; vhodnější je se s podobnými dotazy obrátit na jazykovou poradnu Ústavu pro jazyk český (http://www.ujc.cas.cz/oddeleni/index.php?page=poradna).
Podobné otázky někdy bývají složité a odpověď na ně nemusí být jednoznačná, mýlit se můžeme my, i odborník na jazyk.
V takovém případě je dobré hledat odpověď v jazykových příručkách (slovníky,
mluvnice) a pokud zde řešení nenajdete, nebo si nejste jist výkladem, je vhodné se obrátit právě na Ústav pro jazyk český.
Jako prameny mohou posloužit slovníky češtiny, které uvádějí různé významy slov, slova příbuzná a příklady použití, etymologické slovníky, které uvádějí historický vývoj a původ slov a mluvnice češtiny, například:

Příruční slovník jazyka českého. -- V Praze : Státní nakladatelství : Školní nakladatelství : SPN, 1935-1957.

Slovník spisovného jazyka českého / za vedení Boh. Havránka ... [aj.] zpracoval lexikografický kolektiv Ústavu pro jazyk český ČSAV. -- 2., nezměněné vyd.. -- Praha : Academia, 1989. (1. vydání 1960-1971)

Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost : s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky / [zpracoval lexikografický kolektiv Ústavu pro jazyk český AV ČR Libuše Kroupová ... et al. ; hlavní redakce Josef Filipec ... et al.]. -- Vyd. 4.. -- Praha : Academia, 2005.

Etymologický slovník jazyka českého / Václav Machek. -- Fotoreprint 3. vyd. z roku 1971. -- Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1997.

Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím / Josef Holub, Stanislav Lyer. -- 4. vyd.. -- Praha : SPN, 1992.

Český etymologický slovník / Jiří Rejzek. -- Vyd. 1.. -- Voznice : Leda, 2001.

Příruční mluvnice češtiny / kolektiv autorů Ústavu českého jazyka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně ; editoři Petr Karlík, Marek Nekula, Zdenka Rusínová. -- Vyd 2., opr. [sic?]. -- Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008.

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

06.11.2008 18:39

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu