Magdalena Grambová, roz. Reichlin von Meldegg

Text dotazu

Dobrý den,
hledám jakékoliv informace o životě Magdaleny Grambové, roz. Reichlin von Meldegg. Ve většině odkazů je, že jde o zakladatelku krajkářství na Vamberecku a že je původem z Belgie. Ale víc nic. O narození, svatbě s Kašparem Grambem, dětech atd. buď informace nejsou nebo jen minimální (děti).
Děkuji

Odpověď

Dobrý den,

Magdalena Grambová rozená Reichlin von Meidegg žila v době, kdy dobových písemných pramenů k jednotlivým osobám vznikalo jen poskrovnu. O Magdaleně Grambové dosud uváděly knihy informace pouze z období, kdy již žila na území Čech. Jejímu narození, rodičům a svatbě s Kašparem Grambem doposud historici nevěnovali hlubší pozornost. V současné době ovšem vzniká ve spolupráci Spolku přátel historie Vamberka a archeologa Bohumíra Dragouna projekt, který by měl poodhalit více podrobností ze života Magdaleny Grambové a jejího vlivu na krajkářskou tradici Vamberka.

Projekt je ve fázi realizace, po jeho dokončení budou jistě výsledky bádání v dané otázce zveřejněny. Více o tomto projektu - viz článek: https://rychnovsky.denik.cz/zpravy_region/bohumir-dragoun-lukas-sin-vamberk-vlackova-krajka-tradice120520-rk.html

Je možné, že v současné době již historici a archeologové poodhalili některá tajemství, která se k Magdaleně Grambové vázala. V případě zájmu Vám tedy doporučujeme obrátit se přímo na Spolek přátel historie Vamberka: https://sph9.webnode.cz/kontakt/

Dosud známé informace k Magdaleně Grambové (z nám dostupných písemných zdrojů):

"GRAMBOVÁ Magdalena majitelka panství * ? ? nezjištěno + 14. 07. 1671 Vamberk.  Manželka Nizozemce Kašpara Gramba, který se jako stoupenec císaře Ferdinanda II. zúčastnil potlačení stavovského povstání a který získal v roce 1627 vamberecké panství. Po ovdovění (28. března 1633) držela panství Vamberk, Potštejn, Kostelec n. O. V roce 1639 se podruhé provdala za Ottu Jindřicha Štose z Kounic. Vamberečtí občané dostali od ní 21. září 1637 privilegium týkající se osvobození od roboty a možnosti svobodného provozování řemesel. Ve Vamberku se dochovala tradice, že paní Magdalena přivezla ze svého kraje - Flander - umění paličkování dle belgických vzorů. Vyučila prý této dovednosti a novým složitějším vzorům vamberecké ženy, a ty potom svým umem šířily krajkářství dále v našem regionu. Pověst říká, že paní hraběnka zemřela na hradě Vamberku a byla pohřbena s krajkářskou poduškou pod hlavou v chrámu sv. Prokopa. V roce 1890 (16. října) byly při prohlídce krypty mezi zde pohřbenými předními občany města a kněžími objeveny pozůstatky oděné ženy v oděvu velmi skvostném. Ty byly označeny jako pozůstatky domnělé "paní z Grambu". Vamberecké mumie, mezi nimi i pozůstatky hraběnky Grambové, jsou turistickou zajímavostí města Vamberka. Pro nevyhovující podmínky uložení byly v roce 1999 prozatímně z Vamberka odvezeny. (L.J.)!

Zdroj: JUZA, Josefa , STÁTNÍ OKRESNÍ ARCHIV (RYCHNOV NAD KNĚŽNOU), undefined. Významné osobnosti okresu Rychnov nad Kněžnou. Rychnov nad Kněžnou: Okresní úřad, 2001s. 85. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:ddb29686-cfdd-47c8-82f8-6f34ad0709e4

Viz též biografické heslo Historického ústavu AV ČR: http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/GRAMBOV%C3%81_Magdalena_%E2%80%A024.7.1671

"V této bouřlivé době dostávala se panství česká zhusta cizincům a velitelům vojsk císařských. V ty doby vládl Kostelcem Kašpar z Grambu, jenž 1630 v sobotu po neděli Reminiscere (2. března) dal si do desk zemských vložiti zboží kostelecké, jež byl koupil po Anně Kateřině z Ullersdorfu rozené Hrzáňce z Harasova. Kašpar z Grambu, Nizozemec, nejvyšší nad plukem pěších, věrně Ferdinandovi II. sloužil, i zakoupiv se v Čechách, jako mnozí jiní cizozemci, byl r. 1628 ve středu po neděli Exaudi (7. června) přijat za obyvatele království českého. Dne 11. pros. 1629 byl Kašpar Gramb, nejvyšší a velitel 15 praporů, povýšen do svobodného stavu říšského, a rozmnožen starý jeho znak za služby (...) od Švédův, od nichž po půl druhého léta vězněn byl v Pomořanech ve Greifswaldě, kdež dne 1. ledna 1633 učinil poslední pořízení, načež téhož roku dne 28. března v Kostelci život svůj dokonal.  Dědicem Potštejna, Kostelce a Wamberka měl býti dle jeho závěti syn jeho Kamil Norbert Volraf; dcerám Františce a Eleonoře odkázal po 10.000 kopách, sestře své Francelině Grambové dal Jedlinu, Slemeno a mlýn, kteréž později od Albrechta Liebšteinského k panství rychnovskému byly přikoupeny. V Kostelci chtěl, aby vystaven byl špitál a kostel Mariánský, při němž na kaplanství 5000 kop odkázal. Při tom při všem nejvíc pamatoval na kolej jesuitskou sv. Klimenta v Praze, pojistiv jí napadnictví svého panství. Po smrti Kamily a sestry jeho Eleonory ujali se (1638) Jesuité panství kosteleckého; ovdovělá Magdalena Grambova provdala se za Jindřicha Strosa z Kounic, který r. 1641. s Rudolfem Dobřenským z Dobřenic hejtmanem byl jmenován."

zdroj: LAŠEK, Gotthard Josef. Hejtmanství Rychnovské. s. 40 a 41. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:24e970f7-0718-41f1-b26d-ae90edaec771 )

"L. 1630 Kašpar Gramb dal si do desk vložiti  zboží potšteinské, jež byl koupil po Anně Kateřině z Ullersdorfu rozené Hrzáňce z Harasova. Po jeho smrti ( 1. ledna 1633) vládla Potšteinem, Vamberkem a Kostelcem paní Magdalena ovdovělá Grambova, rozená Reychelovna z Meldeku, jménem syna svého Kamila let nemajícího. Zůstávala na zámku kosteleckém majíc na Potšteině správce čili kapitána Jana Vlastovičku Krumlovského".

(zdroj: LAŠEK, Gotthard Josef. Hejtmanství Rychnovské. s. 232. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:2ad16887-495c-4320-8644-937a584e84a7  )

"Kašpar Gramb měl jediného syna Kamila Norberta Volrafa, který měl po otci děditi Potenštein, Vamberk a Kostelec; kdyby Kamil umřel, mela děditi Potenštein sestra Františka, Vamberk druhá sestra Kamilova Eleonora, Kostelec pak jesuité od sv. Klimenta v Praze; kdyby pak ta neb ona sestra bez dětí umřela nebo šla do kláštera, mělo dědictví její též jesuitům připadnouti. Dcerám svým Františce a Eleonoře odkázal Kašpar Gramb po 10 000 kop gr. č., sestře své Francelině dvůr na Jedlině (kdež sedláci bratra její benediktina Kamila r. 1628 byli utloukli), Slemeno a mlýn. Po smrti manželově vládla Potenšteinem, Vamberkem a Ko- stelcem paní Magdalena ovdovělá Grambová, rozená Reychlovna z Meldcku, jménem syna svého Kamila let nemajícího. Zůstávala na zámku Kosteleckém, majíc na Potenšteině správce čili kapitána Jana Vlaštovičku Krumlovského. Byla paní hodná a nábožná, ale bez milostniků svých Bořity zemana Doudlebského a Vavřince vrchního Kosteleckého sama o sobě do žádného řízení se nepouštěla. (...) Dne 19. lednu 1636 potvrdil Ferdinand II. k žádosti paní Magdaleny povýšení do svobodného stavu říšského, r. 1620 Kašparu Grambovi udělené, i dětem jeho let nemajícím: Kamilu Norbertu Volrafovi, Františce Magdaleně Anně a Eleonoře Barboře, přijav je taktéž, za obyvatele království Českého. Ale Kamil, dědic Grambovský, a sestra Eleonora Barbora umřeli, k letům nedospěvše, a jesuité nemeškali zmocniti se panství Kosteleckého r. 1638. Kdy jesuitům Kostelec byl postoupen, vyrozuměti lze z toho, že Jan Štouber jmenuje se r. 1638 v pondělí první v postě (22. února) rychtářem pani Grambové, v pondělí pak u vigilii sv. Ondřeje (29. listopadu) t. r. rychtářem otců tovaryšstva Ježíšova.  Paní Magdalena Grambová r. 1640 v pondělí masopustni (20. února) již co provdaná se připomíná. Vzala si za manžela Otu Jindřicha Štosa z Kounic. Týž Štos z Kounic na Holovousích a Hradištku jmenován byl dne 13. července 1641 zároveň s Rudolfem Dobřenským z Dobřenic na Chvalkovicích a Sviništanech hejtmanem kraje Hradeckého.

 (...) Františka Magdalena Anna Grambová provdala se za Václava Zárubu svob. p. z Hustiřan, pána na Cerekvici, Mokrovousích, a Dohalicích, který tím sňatkem pánem na Potenštejně se stal. V čas velikých utrpení během války švédské Václav Záruba nemilostivě poddané své týral, chtěje jich uvésti v dokonalé porobenství. Všelijakých kliček vymýšlel, aby mohl zrušiti smlouvu smluvenou mezi paní Magdalenou a Vamberskými."

Zdroj: ZOUBEK, Fr.. Vypsání hradu Potenšteina v Hradecku. Kostelec n. O.: Berringer a Pichl, 1870. s. 43 a 44. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:edb5e746-2467-4a07-81ae-b7ca851acc07

Dále viz též:

* SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. s. 21. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:6acc5c90-7e79-11e7-8b50-001018b5eb5c

* článek o jejím vlivu na krajkářství - Národní listy: Národní listy. Praha: Julius Grégr, 1897. č. 227. s. (2). Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:0bd3f250-4488-11e7-a7ae-001018b5eb5c (volně dostupné)

* zmíněna v článku: PŮHONA, Milča. Proměny vamberské krajky. Domov. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1964. č. 2. s. 11. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:08241fa1-f3c9-11e6-bf7e-005056825209 (dostupné pouze z počítačů NK ČR) aj.

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

11.08.2020 18:39