kostýmní drama

Text dotazu

Prosím o vysvětlení významu termínu: kostýmní drama.

Odpověď

Dobrý den,

slovo kostým pochází z francouzštiny a znamená oblek, oděv, kroj. Kostýmy dělíme na historické, masopustní, karnevalové, divadelní,apod.

V denní módě se termín kostým začal používat později jako označení kompletu kabátu a sukně (kalhot)v dámské módě.

V divadle znamená kostým oblečení herce, tvořící jednu ze základních složek inscenace. Funkcí kostýmu je charakterizovat postavu (historicky, geograficky, společensky, psychologicky) a spoluvytvářet dramatickou akci. Kostým je součástí jednotné scénické masky : kostým, paruka, líčení a bývá zvolen (navržen kostýmním výtvarníkem)adekvátně k dekoraci a vzhledu herce.

V divadelní historii se kostým stával často jediným výtvarným znakem inscenace. V některých typech divadla : antika, evropský středověk, commedia dell’arte, byl kostým určen podle funkce a druhu postavy. Výpravnými nehistorickými kostýmy se vyznačovalo dvorské divadlo renesance a baroka. Zřetel k historické věrnosti kostýmu se uplatňuje od konce 18.století.

Drama (z řeckého

δραν - dělání, čin) patří spolu s lyrikou a epikou mezi základní literární druhy a žánry. Drama vypráví příběh pomocí dialogů a monologů. V minulosti bylo obvyklé především divadelní scénické provedení, v současnosti se objevuje i v hraném filmu, v rozhlase a televizi a v dalších formách audiovizuálních děl.

Slovo "drama" původně znamenalo

tanec satyrů, ztělesňující určitý děj, a teprve později jevištní představení, především tragédii. Základní teoretické principy dramatu - jednotu místa, času a děje - zformuloval Aristotelés, poté se staly základem normativní teorie francouzského klasicismu.

Výstavba dramatu je vyvářena podle schematu :

1.expozice - uvedení do děje - vytváří nezbytné předpoklady k porozumění ději 2.kolize - zařazení dramatického prvku - rozpor nebo konflikt - který vyvolává dramatické napětí a potřebu jej vyřešit 3.krize - vyvrcholení dramatu 4.peripetie - obrat a možnosti řešení 5.katastrofa - rozuzlení a očista (katarze)

Dramatickému ději někdy (zvláště v antice), předchází jako samostatný vstupní celek prolog (předehra), který uvádí diváka do následujícího děje podobně jako expozice nebo slouží k vyjádření obecných nadčasových či estetických postojů autora. Drama může být zakončeno epilogem (dohrou), tj. závěrečným proslovem k divákům.

Drama může být psáno prózou (činohra) i veršem (do 11. století), někdy je deklamováno s hudebním doprovodem (melodram), jindy zpíváno (zpěvohra, opera, hudební drama).

V evropské tradici se nejčastěji užívá žánrová diferenciace podle povahy konfliktu: tragédie, komedie, tragikomedie. V antice se k těmto základním žánrům řadilo satyrské drama, žánrové formy frašky (atellana, mímos, pantomímos). Ve středověku se vyvinula hra církevní, mystérium, moralita, mirakulum, k nim se vytvořily jejich komediální protiklady: farce, sottie, formy mezihry (interludium).

Od 19. stol. se v užším smyslu termín drama užívá jako označení hry vážného obsahu.

použité zdroje :

Fr. Trávníček, Slovník jazyka českého, Praha : Slovanské nakladatelství 1950 internetová encyklopedie : COTOJE, http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=sluz_infozdr.php3#cotoje

http://cs.wikipedia.org/wiki/Kost%C3%BDm

http://cs.wikipedia.org/wiki/Drama

Obor

Divadlo, film, tanec

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

19.10.2011 13:06

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu