Germanista Josef Šedivý (1913-1954; FF UK)

Text dotazu

Dobrý den,

existují, prosím, nějaké dostupné archivní informace o Josefu Šedivém (1913-1954), který měl údajně vyučovati na pražské germanistice (FF UK)? Mám na mysli nějaké jeho články, odborné příspěvky nebo jeho nekrolog (= zemřel totiž relativně mlád)? Dle AUT NKP byl buď doktorem (PhDr.), či dokonce docentem (doc.), dále autorem řady děl k výuce NJ, ale jinak nic více o něm nemohu nikde najíti.

Děkuji Vám velmi pěkně za odpověď.

Odpověď

Dobrý den,

informačně nejcennějším zdrojem  o Josefu Šedivém a jeho práci je příspěvek "Nad rakví docenta Josefa Šedivého", který vyšel v Časopise pro moderní filologii (1955,r. 37, č. 3, str. 181 - 182.). Článek uvádí následující informace:

Josef Šedivý se narodil v roce 1913 v Lounech jako syn zámečníka.  Studia ve svém rodném městě ukončil doplňovací maturitou  v Roudnici nad Labem. Ve svém studiu dále pokračoval na FF Karlovy univerzity v Praze, kde byl v roce 1937 prohlášen  na základě výborných státních zkoušek z němčiny a francouzštiny,  disertace "O vlivu gramatického rodu na vývoj germánských deklinací jmenných" a odevzdaných rigoros  doktorem filosofie. Ještě před ukončením studií byl na základě návrhu svého učitel prof. Josefa Janka jmenován asistentem germánského semináře. v té době již působil taktéž jako sekretář zkušební komise pro učitelství na středních školách. Po zavření českých vysokých škol fašistickými okupanty učil na obchodní akademii v Karlíně, odkud byl přidělen vysokoškolskému odboru ministerstva školství jako překladatel, po květnové revoluci již jako personální referent. Odtud se navrátit do germánského semináře. Jako odborný asistent pomohl dobudovat knihovnu germánského semináře a pečoval o pražskou nordistiku. Postupně se též ujímal lektorských cvičení.  Naplno se vyučování začal věnovat po smrti prof. Antonína Beera. Vykonával tedy všechny funkce profesora - v rozsahu přednáškovém i zkušebním.

"Jeho vědecké práce jsou většinou uloženy v Časopise pro moderní filologii.  Tak Versuch  über den Zusammenhang von Sprachgeschichte und Geistesgeschichte; článku o Příručním slovníku německo-českém, Quelques remarques sur la distinction du genre animé et inanimé en allemand; vedle menších statí etymologických soupis prací profesorů Janka  a Siebenscheina;   Vzpomínka za profesorem Beerem; článek Olomoucká legenda o sv.Alexiovi;  Poznámky k etapám vývoje německého jazyka;  germanistika v posledních ročnících (článek je psán v roce 1954) časopisu Inostrannye jazyki v škole; Profesor Becker o přirozeném jazykovém systému, zpráva, která posmrtně vyšla v ČMF. Vedle nich Šedivý přeložil Engelsův Francký dialekt a znalecky jej komentoval. Jako skriptum vyšel jeho Nástin vývoje německého jazyka; (...) Nejzávažnější je šedivého práce, která není dokončena a zůstala v rukopise.Je to Příspěvek k morfologii hornoalemanských nářečí, němuž soustavný materiál sbíral za svého švýcarského pobytu v r. 1947."

 

Z dalších zdrojů se o  Josefu Šedivém zmiňují ještě následující tři:

 

"Na germanistice vedla „demokratická“ očista k likvidaci této disciplíny jako vědy. Po únoru 1948 byl vyhozen doc. Ladislav Heger, do exilu odešel asistent Peter Demetz, po nervovém zhroucení zemřel asistent Josef Šedivý, vyhozeni byli asistenti Josef Fanta a Rio Preisner, vynikající mladý germanista Vladimír Kafka našel útočiště v nakladatelské redakci."

PREISNER, Rio a ŠULC, Jan, ed. Když myslím na Evropu. Vyd. 1. Praha: Torst, 2003, s. 257.

 

Další příspěvek je z  rozhovoru s Jaromírem Povejšilem:

"FM: A kdo vás učil na germanistice?

JP: Na germanistice byl profesor Hugo Siebenschein, literát, a na jazyk jistý doktor Josef Šedivý, taková nevýrazná, mladogramaticky vzdělaná osoba. O moderní lingvistice nevěděl vůbec nic. Vyznačoval se tím, že když nám přednášel vývoj německého jazyka, v podstatě nikdo z ročníku nestačil sledovat, o čem pan doktor Šedivý mluví. Snad jen já jsem tomu trochu rozuměl a ještě s jedním kolegou jsme tu přednášku vždycky nějak dali dohromady. Kolega měl maminku v nějakém podniku, kde byl ormik, předpotopní cyklostyl, tam to tajně rozmnožil v deseti exemplářích a dávali jsme to zadarmo kolegům. Pan doktor Šedivý si to potom po roce sebral - dávali jsme mu to taky, byli jsme na něho hodní - a udělal z toho skriptum o vývoji německého jazyka. Brzo umřel a nebyl tam už nikdo jiný, takže jsme vůbec neměli jazykovědné přednášky, jen lektorské kurzy. "

CHROMÝ, Jan, ed. a LEHEČKOVÁ, Eva, ed. Rozhovory s českými lingvisty. V Praze: Dauphin, 2007, s. 228.

 

"Josef Šedivý (1913-1954): Sprachwissenschaftler, Germanist. Seit 1946 Lektor, Assistent und stellvertretender Dozent für deutsche Sprache am Germanistischen Institut der Philosophischen Fakultät der Karls-Universität Prag. Forschungsgebiet: deutsche Sprachgeschichte, Dialektologie."

(zdroj: GLETTLER, Monika a MÍŠKOVÁ, Alena. Prager Professoren 1938-1948: zwischen Wissenschaft und Politik. 1. Aufl. Essen: Klartext, 2001. s. 251. )

 

Některé archivní materiály - úmrtní oznámení  a korespondence s Antonínem Beerem - jsou uloženy v Archivu Masarykovi univerzity: http://www.archiv.muni.cz/media/24839/beer-antonin.pdf

Vyhledávače v archivních fondech další archivní pozůstalost neuvádí. Určitě Vám ovšem doporučujeme ještě kontaktovat Archiv Univerzity Karlovy, zda zde není nějaká nezpracovaná pozůstalost či fondy, které nebyly v katalozích Ministerstva vnitra ČR zveřejněny.

 

Podrobnější citace některých článků uvedených výše:

* ŠEDIVÝ, Josef. Za profesorem Dr. Antonínem Beerem. Časopis pro moderní filologii, 1950,33, číslo 4, s. 148-151.

* Šedivý, Josef. Soupis prací univ. prof. dr. Josefa Janka z let 1939-1947 [Si hriftenverzeichnis Prof. Dr. Josef Jankos 1939-1947], in: Časopis pro moderní filologii 31 (1947), Nr. 1, S. 19-20.

* „Engelsův Francký dialekt“, in: Slovo a slovesnost 4 (prosinec), roč. 14, 1953, str. 145—148. Rec.: Bedřich Engels: Francký dialekt; přel. Josef Šedivý; Svoboda, Praha 1951.

 

 

Informace o Josefu Šedivém by měla obsahovat též kniha:

BARVÍKOVÁ, Hana, ed. Věda v Československu v letech 1953-1963: sborník z konference (Praha, 23.-24. listopadu 1999). Praha: Archiv Akademie věd České republiky v nakl. Arenga, 2000. 591 s. Práce z dějin vědy = Studies in the history of sciences and humanities, sv. 1. ISBN 80-86404-00-5.  (V NK ČR není bohužel tato kniha v současné době dostupná).

 

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

19.03.2018 19:22

Calysto píše:
Čtvrtek 22.03.2018 20:13
Naprosto dokonalé, úžasné, mnohokrát Vám děkuji, opravdu!:-)
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu