Generálové Modesto a Fariña (Hispanistika; FF UK)

Text dotazu

Dobrý den,

kdo a kým, prosím pěkně, byli pánové generálové Modesto a Fariña, již údajně působili - jakožto vyučující - na pražské hispanistice (FF UK)? Kde, či díky komu se tu vůbec vzali, co zde přesněji dělali a za jakým skutečným účelem do Prahy přijeli? Jednoho z nich měla údajně přivésti do hodiny PhDr. Libuše Prokopová, jedna z tehdejších zdejších vyučujících (dle ústního vyjádření hispanisty doc. PhDr. Josefa Forbelského na portálu Youtube.com)... Co zde po nich zůstalo a jaký byl pak jejich osud...?

Děkuji Vám za odpověď.

Odpověď

Dobrý den,

 o Vámi zmiňovaných generálech působících na FF UK, jsme našli níže uvedené zmínky. Doporučujeme ještě, abyste se obrátil na Archiv Univerzity Karlovy https://www.udauk.cuni.cz/, mohli by tam mít nějaké informace.

 

Juan Modesto, obvykle nazývaný jen Modesto Narozený 24. září 1906 El Puerto de Santa María , Cádiz , Španělské království Zemřel  16. dubna 1969 (ve věku 62 let) Praha , Československo Španělská republikánská armáda Rudá armáda

Roky služby     1936-1945

Hodnost brigádní generál

Obléhání Madridu

Druhá světová válka

Modesto napsal knihu o svých zkušenostech během války v 5. pluku s názvem Soy del Quinto Regimento , která byla vydána v Paříži v roce 1969.

https://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=en&u=https://en.wikipedia.org/wiki/Juan_Modesto&prev=search

 

Libuše Prokopová, překladatelka ze španělštiny - rozhovor "Španělsky jsem se učila sama od roku 1944. Po osvobození se tady začali objevovat Španělé, kteří se vraceli z koncentračních táborů a mířili do Francie. S těmi jsem se tehdy stýkala. Španělsky jsem už trochu uměla, ale učila jsem se sama. Byla jsem na jedné hodině u profesora Farini, ale to tempo mi připadalo pomalé. Bylo nás šest a celou hodinu jsme se učili, že prázdniny se španělsky, na rozdíl od italského výrazu le vacanze, nazývají las vacaciones… V listopadu 1945 jsem tady poprvé tlumočila, a to na Mezinárodním kongresu studentů v Praze. Měla jsem na starosti dvě dvoučlenné delegace, kubánskou a španělskou. Jeden Kubánec tady dostal v tom sychravém počasí zápal plic a museli ho ihned přepravit domů. O tom druhém jsem se dověděla v roce 1960, při svém nástupu do funkce ředitelky Československého domu kultury v Havaně, že byl zastřelen na ulici… Ve španělské delegaci byl právník Tomás García, ten přijel z Mexika, a Juan Blasquez, se kterým jsem potom léta pracovala na různých svých učebnicích; učil také na pražské Filozofické fakultě. Brzy poté mě kontaktovali z rozhlasu, že budou začínat se španělským vysíláním, a nabídli mi práci překladatelky..."

https://www.seniorum.cz/volny-cas/rozhovor-s-osobnosti/185-jeste-v-sedesatych-letech-bylo-na-kube-veselo

 

uveřejněno také v Literárních novinách

Ještě v šedesátých letech bylo na Kubě veselo / Libuše Prokopová ; zapsal Miloslav Uličný

Zdroj. dokument   Literární noviny. -- ISSN 1210-0021. -- Roč. 19, č. 49 (20081201), s. 15.

 https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=001168406&local_base=ANL

 

Francisco Javier Fariña y Alonso (nar. 1881) působil jako lektor španělštiny na Masarykově univerzitě v Brně od roku 1933. Následující školní rok se přestěhoval do Prahy, kde začal vyučovat španělštinu na Karlově Univerzitě a na Vysoké škole ekonomické. U svých žáků dokázal vzbudit zájem nejen o španělský jazyk, ale i o španělskou historii a literaturu. Když v roce 1936 vypukla ve španělská občanská válka, distancoval se Fariña od většiny zaměstnanců španělského vyslanectví v Praze, kteří se zastávali Franka. Fariña byl odvolán z Karlovy univerzity, údajně, aby se věnoval kulturním záležitostem. Od roku 1939, kdy byly uzavřeny vysoké školy, učil španělštinu pouze v Baťově podniku ve Zlíně. V tomto městě založil skupinu mladých českých hispanistů, kteří po 2. světové válce založili katedru hispanistiky na Univerzitě Palackého v Olomouci, a později i v Praze. Na konci 2. světové války byl Fariña s rodinou deportován do Švýcarska.

Když se po válce vrátil do Československa, tak byl odkázán na pomoc přátel, např. od Václava Černého, který mu poskytl bydlení a Fariña se mohl vrátit k přednášení na univerzitě. Od roku 1949 plánoval odejít z Československa do Venezuely, nicméně zbytek svého života strávil jako hlavní venezuelský konzul v Bonnu v Německu (URBAN Vít. Fundador de la hispanística moderna de Praga, 2001, cit. 2. února 2017, dostupné z: <http://www.radio.cz/es/rubrica/legados/fundador-de-la-hispanistica-moderna-de-praga#null>)

Roku 1900 byly na Univerzitě Karlově v Praze otevřeny hispanistické studie na katedře romanistiky. Od té doby se hispanistika začala rozvíjet i na dalších univerzitách v českých zemích. Hispanistiku rozvíjeli Francisco Javier Fariña a Jaroslav Kuchválek

Zdroj: diplomová práce

PURNOCHOVÁ, Tereza. Československo-španělské vztahy v letech 1918-1936. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta, Historický ústav, 2017.

https://theses.cz/id/fh9m84/STAG86438.pdf

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

26.03.2018 08:00

Calysto píše:
Pátek 06.04.2018 17:53
Děkuji Vám mnohokrát, tyto dva pány přesně hledám.

S poděkováním,
Calysto
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu